Pro spoustu z nás nebyly poslední roky jednoduché. Není se proto čemu divit, že další špatné zprávy mohou vyvolávat další strachy a úzkosti. Nacházíme se uprostřed jedné z mnoha nepřehledných a nejistých situací, která nás jako jednotlivce zcela přesahuje. Neexistuje jednoduché řešení, jednoznačný plán nebo nápad, který nás z nejistoty vyvede. Pro většinu z nás tak není možné jednoduše mávnout rukou a hodit informace, které si k nám nacházejí cestu, za hlavu.
Není generace, která by současnou situaci neprožívala
Zatímco starším generacím se mohou vyjevovat různé nepříjemné nebo dokonce traumatické vzpomínky, pro mladší lidi může být setkání s něčím, co nikdy nezažili, paradoxně stejně děsivé a traumatizující. A co potom děti, které nerozumí složitému jazyku večerních zpráv, zato moc dobře čtou z našich ustaraných tváří a hlasů naše emoce?
Naučte se zpracovat situaci, kterou nemáte pod kontrolou
V první řadě může být užitečné uvědomit si, že jste se nedobrovolně dostali do naprosto nečekané a nepřiměřené situace, a tak i vaše reakce mohou být přinejmenším překvapivé. Přirozeně.
Vlivem šoku to může být ztuhnutí, popření situace, ale také zvýšená aktivita něco dělat a být nějakým způsobem užitečný. Všichni se teď tak trochu můžeme cítit zbyteční, frustrovaní, naštvaní, vyděšení nebo dokonce otupělí, a vše je důsledek akutního pocitu bezmoci.
U někoho se mohou objevit potíže se spánkem a soustředěním, můžete cítit dušnost nebo zvýšený srdeční tep. I to je přirozená reakce těla na akutně prožívaný stres.
6 tipů ke zvládnutí nepříjemných pocitů
Přestože nemůžete zastavit nebo ovlivnit, co se děje ve světě, můžete ovlivnit svůj vlastní způsob, jak na situace, které nemáte pod kontrolou, reagovat.
1. Buďte k sobě a ke svým pocitům laskaví
Podívejte se na své myšlenky a připomínejte si, že na cokoli, co cítíte, máte nárok a že je to přirozená součást vašeho prožívání. Netrestejte se za své pocity, nezahánějte přicházející myšlenky, ale naopak si jich zkuste víc všímat a jako laskavý zkušenější přítel si dovolte říct sami sobě: „Je to v pořádku. To, co cítíš, je opravdové. A odezní to.“
2. Sdílejte s ostatními
Zavolejte svým blízkým, kamarádkám, mamince nebo dospívající dceři a zeptejte se, jak se mají, co cítí a jak jim poslední dny je. Ptejte se i na to, co jim pomáhá cítit se líp, co hezkého prožili dnes nebo včera a na co se těší zítra. Sdílejte, jak to máte vy, a dovolte si říct i to, čeho se obáváte, co vám nahání hrůzu, abyste si ulevili. A jestli je to možné a jste si blízko, navštivte se, obejměte se, držte se pevně. Stejně jako mazlíte své děti, když pláčou nebo se bojí. I dospělí potřebují cítit lidský dotek, aby se uklidnili.
3. Udělejte si záložní plán
Někteří nedokážou jen nečinně přihlížet a potřebují se nějakým způsobem mobilizovat. Je to pochopitelné, protože vlastní aktivita člověku umožňuje překonávat pocit bezmoci a přináší úlevu, že i on ze své pozice může něco udělat. Přispět na charitativní sbírku, nashromáždit potřebné věci nebo je převézt na místo tak může být nejen užitečné pro samotné oběti konkrétní krize, ale také vám samotným. Pro někoho může být situace tak tíživá, že se nemůže soustředit na běžné fungování. V takovém případě je velmi užitečné připravit si plán, který vám pomůže snížit míru úzkosti. Může to být aktualizace seznamu evakuačního zavazadla nebo uspořádání osobních dokumentů a hesel k různým účtům. Záložním plánem ale může být i běžný seznam úkolů a aktivit, které chcete udělat v následujícím týdnu. Uklidit domácnost, zajít na úřad nebo protřídit šatník může být rutinní činnost, která vám vrátí pocit kompetentnosti a ujistí vás, že některé věci pod kontrolou máte a můžete tak ovlivnit jejich výsledek.
4. Zkuste dechová cvičení
Můžete využít jednoduchého cvičení, tzv. body skenu. Usadíte se pohodlně na židli a nohy opřete kolmo o zem. Začnete u temene hlavy a centimetr po centimetru se soustředíte na každou část svého těla, až dojdete k prstům u nohou. Všímáte si, kde v těle se objevuje napětí, kde naopak uvolnění, procházíte každou částí těla a věnujete mu soustředěnou pozornost. Nebo můžete pracovat s vlastním soustředěním. Pohodlně se usadíte, soustředíte se na nádech a výdech, až začnete vnímat pravidelnost dechu. Zavřete oči a v mysli si vybavíte jakoukoli barvu. Otevřete oči a rozhlédněte se kolem sebe, abyste identifikovali všechny předměty této barvy. V případě potřeby můžete znovu zavřít oči a vybavit si jinou barvu. To vás uklidní a odvede vaši pozornost od negativního myšlení a obav s ním spojených.
5. Informace konzumujte v malých dávkách
Poprvé v historii se všichni potýkáme s tím, že sledujeme různé události na světě takřka v přímém přenosu. To na nás vyvíjí velký tlak neustále sledovat dění, aby nám náhodou něco neuniklo. I to je přirozené chování, které každý někdy v životě zažívá. Je proto dobré předem si stanovit, jak často a v jakém množství si budete informace z ověřených zdrojů dávkovat. Někomu to stačí jednou denně, třeba v rámci dopolední pauzy v práci, jiný potřebuje přísun čerstvých informací častěji. V každém případě není třeba zprávy sledovat častěji než třikrát za den. Věřte, nebo ne, kdyby se stalo cokoli, pro nás zcela zásadního, informace si vás najde sama. Zkuste proto raději sáhnout po knize nebo poslouchat oblíbenou hudbu, která vám pomůže vyladit se na příjemnější notu.
6. Respektujte rozdílnosti
V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že lidé reagují na aktuální události různými způsoby. Velmi pravděpodobně je cokoli z toho zcela přirozené. Když se ale objeví strach nebo úzkost, kterou se vám nepodaří ze sebe jen tak setřást, vždy se můžete obrátit na odborníka, ať už je to váš praktický lékař, psychoterapeut, krizový intervent, nebo třeba telefonní linka důvěry nebo linka první psychické pomoci.
Možná vám přidělávají vrásky události ve světě, možná nepříjemné situace v osobním životě. Nejdůležitější je ale nenechat obavy, aby vás pohltily. Pamatujte, nejste na to sami!
Eliška Remešová (psycholožka, psychoterapeutka, lektorka)
Zaměřuje se na prevenci a osvětu v oblasti duševního zdraví jak u široké veřejnosti, tak ve firmách. V soukromé praxi se s klienty věnuje především vztahovým tématům, popularizuje párovou terapii a rozvíjení partnerských dovedností jako součást prevence ve vztazích.