Plíseň na povrchu substrátu rostlinám v zásadě neškodí. Působí sice neesteticky a alergikům může vyvolávat nežádoucí reakce, rostlinám jako takovým v malém množství ale neublíží. Je ale jasným příznakem toho, že to přeháníte se zaléváním a rostliny nestíhají vaše štědré příděly vody spotřebovat. To může vyústit v uhnívání kořenů v důsledku „přidušení“ nadbytkem vody a přemnožení nežádoucích bakterií. Pokud plíseň na květináči vidíte poprvé, není třeba panikařit. Jestli o ní ale víte měsíc, a přesto vesele zaléváte podle letního režimu, může vás v květináči čekat nepříjemné překvapení, které se o pár dní nebo týdnů později projeví i na kondici celé rostliny.
Proč mi substrát chlupatí a jak tomu zabránit
Podobně jako všichni, i já na podzim méně větrám. V důsledku toho substrát pomaleji vysychá, a proto se v něm rojí plíseň.
Takže nejen nesprávná zálivka, ale i stojatý vlhký vzduch v bytě jsou pro výskyt plísní naprosto ideální, obzvlášť když k tomu přidáte nižší teplotu.
Nebojte se proto nechávat zeminu proschnout a na zálivce ubrat opravdu drasticky. V létě možná zaléváte jako já co tři dny, se snižujícími se teplotami ale bohatě stačí pořádně prolít rostliny jednou za dva týdny, ideálně ve sprše, aby se voda dostala opravdu do celého květináče.
Větrání určitě doporučím krátké a intenzivní, alespoň jednou denně. Otevřené okno na delší dobu pokojovkám neprospívá a některým může dokonce způsobit teplotní šok, ze kterého se budou dostávat poměrně dlouho, jestli vůbec.
Také pomůže přemístit rostliny do teplejší a světlejší části bytu, nejlépe na parapety. Sluneční paprsky už na podzim a v zimě nemají takovou sílu, aby listy popálily. Naopak, rostliny si z nich vezmou světlo, kterého se jim během kratších dní tolik nedostává. A navíc pomůžou rychleji vysušit zeminu.
Jak se plísňové invaze zbavit
Prevenci jsme si shrnuli výše. Pokud už ale s chlupatým povlakem na substrátu bojujete, vyzkoušejte tipy, díky kterým jsem si s ní poradila já.
Prvním tipem je právě přeschnutí substrátu. Toho se na podzim určitě nebojte, většině rostlin spíš prospěje, než škodí. Jen dejte pozor, aby netrvalo příliš dlouho a rostlina naopak nezahynula kvůli nedostatku vláhy.
Další možností je odstranění vrchní vrstvy substrátu a výměna za čerstvý. I v tomhle případě se ale plíseň může vrátit, je totiž velká šance, že jí zůstaly zbytky v původní zemině.
Nejrazantnější, ale zároveň z mojí zkušenosti to nejlepší řešení je úplně přesadit rostliny a co nejdůkladněji očistit zbytky původní zeminy. Ačkoliv se běžně nedoporučuje rostliny s nástupem podzimu přesazovat, zakázané to vyloženě není a většina pokojovek takový zákrok zvládne. Navíc můžete včas zjistit, jestli už není přelití v pokročilejší fázi a kořeny nedostávají na frak.
Babským radám se vyhýbám
Babským radám typu zasypání plísně skořicí, případně přisypání skořice do substrátu, moc nevěřím. Přestože by měla obsahovat přírodní fungicid, měla skořice u mých pokojovek opačný efekt a plíseň chytila taky. Další často doporučovaná rada je propečení substrátu v troubě na nižší teplotu. To ale doma opravdu nezkoušejte – zemina poměrně dost páchne a za nejistý efekt tenhle experiment rozhodně nestojí.
Ne všechno je plíseň
Pokud pěstujete rostliny v terakotových květináčích, občas se stane, že po jejich obvodu se začne tvořit bílý povlak.
To ale plíseň ve valné většině případů není. Jde o vodní kámen, respektive minerály, které se ve vodě objevují a díky poréznosti hliněných květináčů se usazují po jeho obvodu. Pokud vám taková věc přijde neestetická, květináče naložte do lázně z teplé vody a octa. Na větší kyblík vody budete potřebovat zhruba půl litru toho nejobyčejnějšího octa, který seženete. Květináče nechte v roztoku zhruba dvě hodiny, zbytky usazenin očistěte hrubším kartáčem, stačit by měl ale i ten na ruce, případně hrubší strana houbičky na nádobí. Opláchněte od octa, nechte oschnout a směle užívejte dál!
Kde je plíseň, tam jsou smutnice
Potkáváte poslední dobou v bytě malé mušky, které se rojí hlavně kolem rostlin? Nejsou to octomilky, ale smutnice, které si hoví právě ve vodou prosáklém substrátu a živí se zejména plísní.
Dospělci, tedy miniaturní mušky, rostlinám neublíží. Ale larvy, které v substrátu žijí, mohou při přemnožení škodit kořenům, a to hlavně mladších rostlin nebo těch, které nemají kořeny tak silné jako třeba běžná monstera. I na smutnice nejlépe platí nechat přeschnout zeminu, čímž se zadusí larvy. Super pomocníkem jsou i žluté lepové destičky, které přilákají a zachytí dospělce a zabrání jim v dalším rozmnožování.
Módní pozdravy z podzimní Paříže
Zabalte se do elegantních svetříků a šál, vyberte si elegantní kousky ve francouzském stylu a ukažte světu, co to znamená být „très chic“.
