Kamila Jarkovská pracuje jako interiérová designérka, je maminkou čtrnáctileté dcery a čtyřletého syna, výtvarná umělkyně Alena Kupčíková je maminkou šestiměsíční dcery, novinářka Kristina Zábrodská má 20měsíčního syna a Linda Bilal, maminka tříletého syna a desetiměsíční dcery pracuje jako manažerka. I když všechny pracují v různých oborech a mají různě staré děti, jsou jejich rady hodně podobné. Pokud chcete pokračovat ve své práci i na rodičovské dovolené nebo začít nový byznys, třeba jejich praktické rady oceníte a pomohou vám v organizaci dne tak, abyste byla spokojená vy, dítě i váš partner.
Priority
Každá pracující maminka má své důvody pro své pracovní zapojení. „Práce mě baví, nedovedu si představit být jen doma. Protože nemusím chodit do kanceláře, můžu si plánovat práci, jak potřebuji. Většinu svého volného času věnuji práci, ale vím, proč jsem se tak rozhodla, a tak toho nelituju,“ říká Kristina. Uvědomte si, že s dítětem nelze zvládnout vše a na sto procent jako dřív, když jste ho neměli, protože den nelze nafouknout. Stanovte si proto priority, co je pro vás důležité. Je-li na prvním místě spokojenost dítěte a radost z práce, klidně mávněte rukou nad neumytými okny a občasnou studenou večeří. „Moje rada je zůstat naprosto v klidu. Neřešit, zda máte doma uklizeno, navařeno apod. V krátkodobém horizontu na tom nezáleží a dítě vnímá především atmosféru,“ tvrdí Alena.
Pracovní rytmus
Jste sova nebo skřivan? Pracuje se vám lépe ráno nebo večer? Všechny maminky se shodují, že pracují, když mají hlídání nebo když děti spí. Svůj pracovní rytmus přizpůsobují potřebám dítěte. Kristina vstává kolem šesté a článek napíše, než se syn vzbudí, Alena pracuje hlavně v noci, když uloží dceru a má klid. „Pracuju hlavně večer a v noci, ale musím si věci řadit podle náročnosti, rozpočty dělám přes den, když děti usnou, nebo brzy večer, jednoduché texty klidně i v noci. Opravy již vytvořených věcí klidně pozdě večer. Někteří klienti jsou z jiného časového pásma, tak i to mi nahrává,“ dodává Linda.
Zapojte děti
Spoustu činností lze dělat společně s dětmi. Nečekejte, až dítě půjde spát, zapojte ho. I ty nejmenší děti velmi rády pomáhají, s vařením, s praním, na zahradě. Sami nejspíš myčku vyndáte rychleji, než když necháte roční dítě skládat příbory, ale velmi brzo se skutečně stane vaším pomocníkem a také ho naučíte, že o domácnost je třeba se starat a prádlo se samo nerodí ve skříni.
Novinářka Kristina popisuje: „Vedu syna k samostatnosti odmala, nechávám ho vše vyzkoušet a vše mu vysvětluju. Něco se napoprvé třeba nepovede, nebo to trvá déle, než kdybych to udělala sama, ale v dlouhodobém časovém horizontu to považuji za dobrou strategii, protože spoustu věcí zvládne sám, zabaví se jimi a já mám víc času a nemusím mu pořád vymýšlet zábavu.“ Vést děti k samostatnosti považují za důležité všechny oslovené maminky.
Respektujte se
Když chcete, aby vás děti nechaly pracovat nebo chvíli v klidu, dopřejte jim totéž. Nechte jim prostor objevovat samostatně svět, když si samy hrají, nemusíte jim hned pomáhat, ale klidně si můžete proškrtat denní úkoly, odpovědět na pár emailů či udělat nějaké drobnější činnosti v domácnosti. Už i velmi malé dítě chápe, že maminka má něco důležitého na práci a že ji chvilku nechá práci dodělat. Učíte ho tím respektu k ostatním.
Užívejte si společné chvíle
„Chci pracovat, ale nemyslím si, že by se můj syn něco naučil sledováním toho, jak soustředěně píšu na počítači nebo telefonuji. Tyhle aktivity proto dělám, když spí. Když je vzhůru, obstaráme společně domácnost, hrajeme si, chodíme na reportáže, na hřiště, čteme si. Trávíme spolu hodně času, hodně toho děláme společně. V roce a půl je už patrné, že většinu věcí zcela chápe,“ říká Kristina.
Zakázané slovo prokrastinace
To je ta smutná zpráva, chcete-li s dítětem pracovat, něco takového jako prokrastinaci si prostě nemůžete dovolit. Ukrajovala by vám totiž ze vzácných chvil odpočinku. Kamila si zakázala brouzdat na novinkách v telefonu, protože to byl její obrovský žrout času, důležité zprávy si přečte v novinách. Totéž se týká času stráveného na facebooku či na nejrůznějších fórech či blozích. Pokud vám to dělá radost a víte, proč tím čas trávíte, je to v nejlepším pořádku, v opačném případě svůj cenný čas věnujte něčemu důležitějšímu či radostnějšímu.
Chytrý telefon – spojenec nejvěrnější
S jeho pomocí lze objednávat nákupy, vyřizovat emaily, fotit zajímavé nabídky či informace, vytvářet seznamy úkolů atd. Telefonáty lze vyřizovat během dne, události si zapisujte do kalendáře a do bloku, tím omezíte chyby a zmatky. Na emaily se snažte odpovídat pravidelně – třeba dvakrát denně, tím ušetříte spoustu času. Jakmile začnete totiž odpovídat v reálném čase, zmnohonásobí se vám objem korespondence. Máte-li na řešení emailu vyhrazený čas, jste stručnější. Nevyřízené maily je praktické označit jinou barvou nebo jako nepřečtené, aby se v objemu korespondence neztratily. Lindě se osvědčilo nahrávání telefonních hovorů, takže si z nich může udělat poznámky později. Stejně tak si nahrává i jednání, takže místo pracného tvoření zápisů z jednání si pak sepíše jen základní osnovu a přiloží nahrávku.
Hlídání
Samozřejmě ideální je, můžete-li si zařídit pravidelné hlídání na konkrétní den či půlden v týdnu. Jak říká jedna z dotázaných maminek, největší vychytávka je chůva nebo babička nebo prostě nějaká dobrá duše. Na dobu, kdy víte, že máte pravidelně zajištěno hlídání, si můžete naplánovat schůzky (klidně několik za sebou) či třeba hodiny jógy. Během této doby vám práce půjde dobře od ruky, protože vás nebude nic neplánovaného rušit.
Týdenní i denní plán
V neděli večer si zapište všechny úkoly na celý týden, ideálně podle jednotlivých dní. Není moc rozumné si dny naplnit celé, protože s dětmi dochází k nejrůznějším prostojům a neplánovaným aktivitám, takže máte-li den rozplánovaný na minuty, budete jen frustrovaná z toho, že nebylo možné plán splnit. Plán by měl sloužit jako vodítko, aby se na nic důležitého nezapomnělo, nikoliv jako diktátor.
Každý den aspoň jedna radost
Je úplně jedno, co to je. Čtení před spaním, procházka, káva s kamarádkou, meditace, cvičení jógy, cokoliv vám dělá radost. I odpočinek má mít místo ve vašich denních plánech. Čas od času se může stát, že na něj nedojde, ale rozhodně by to nemělo být pravidlo. Pokud vám dlouhodobě nevychází, naplánujte si konkrétní čas odpočinku či aktivitu do denního režimu.
Vážím si svého času
Říká se, že čas je drahý, pro pracující maminky to platí dvojnásob. Pokud máte pocit, že na konkrétní činnost je vašeho času škoda, rozlučte se, odejděte a dělejte něco z vašeho hlediska smysluplnějšího.
Propojování
Jak říká designérka Kamila: „Snažím se děti hodně zapojovat, třeba pro svoji profesi potřebuji hodně malovat, tak chodím na kurzy i s dcerou, je to čas kdy pracuji na svých projektech, ale zároveň děláme s dcerkou společnou aktivitu. Nebo když potřebuji něco vyřídit ve městě, tak se poohlédnu v okolí, kde je něco dobrého za odměnu, když mě doprovází čtyřletý syn.“ Dotázané maminky berou s sebou své malé děti všude. Jak říká novinářka Kristina: „Do terénu na reportáže ho beru s sebou odmala, myslím, že si tím rozšiřuje obzory. Čas od času je jedno, jestli jde na dětské hřiště, nebo se podívat do České národní banky. “ Manažerka Linda stejným způsobem propojuje cestu do školky a zpět s venčením psů: „Všichni se příjemně projdeme a ještě strávíme fajn čas pohromadě.“
Nejdůležitější je, aby matka nepřenášela svou případnou nervozitu na dítě, ale na druhou stranu by neměla chodit kolem dítěte po špičkách, i ono se může trochu přizpůsobit dospělým kolem sebe. Jak říká Alena: „Snažím se neztratit samu sebe. Jsem umělkyně a budu umělkyně. Dítě bude vyrůstat v naší umělecké rodině, což má svá specifika.“
Nejlepší rada na závěr:
Kristina: „ V těhotenství jsem se naučila védskou meditaci, což je technika hlubokého odpočinku, při níž si dokonale odpočine mysl i tělo. Díky tomu mi stačí spát šest hodin denně a mám dost času na syna i na práci.“
Linda: „A co mě asi nejvíce drží naživu je to, že se nesnažím být perfektní, ale akceptovat věci tak, jak jsou, i když si občas myslím, že bych to udělala jinak nebo lépe. Já to prostě nestihnu a to, že je to jinak, neznamená špatně. Pro mě je to těžké, protože se často snažím mít nad vším kontrolu, ale mateřství mě učí tomu, že to tak nejde.“
Alena: „Za nejdůležitější považuji mít někoho k ruce, dobrou duši. Skvělé je, když je to partner, který může být táta-máma v jednom. Mám to štěstí, že takového mám.“
Kamila: „Když nestihnu nakoupit, objednám nákup po internetu.“
