Právě čtete

Jak žily ženy před sto lety

51156  
Sdílet: 

Jak žily ženy před sto lety

Nestíháme, nemáme čas na sebe a skloubit rodinu a práci je nadlidský výkon, stěžujeme si často na vysoké nároky současné společnosti. Žena by měla být krásná, vždy upravená, inteligentní, rozumná, starostlivá, pečující, měla by se starat o rodinu a domácnost a zvládat k tomu i kariéru. To naše (pra)babičky tohle určitě neřešily.

27. 10. 2016 5 min. čtení Kristina Zábrodská
Jak žily ženy před sto lety

 

Matka, dítě a babičky pźují na fotku. Foceno 1908-1914. (Zdroj: Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Matka, dítě a babička pózují na fotku. Foceno 1908-1914. (Zdroj: Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Zaměstnané ženy

Průmyslová revoluce na konci 19. století zavedla do mnoha odvětví stroje a tím změnila charakter lidské práce. V zemědělství tradičně pracovaly celé rodiny, sedláci najímali děvečky a chasníky na sezonní práce nebo na celoroční výpomoc. Pracovní dobu určovala sezona a počasí, se zavedením strojů potřeba lidské práce mírně ubyla, ale pracovní síly ubývaly hlavně kvůli silnému vábení města.

Na břehu Vltavy v pražském Podolí. Foceno: 1912. (Zdroj: Jaroslav Petrak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Anonymní město s volnějšími mravy nesvázané církevními pravidly nabízelo život ve vlastní režii a práci v továrnách, která měla pevnou pracovní dobu a mzdu. Foceno na břehu Vltavy v pražském Podolí 1912. (Zdroj: Jaroslav Petrak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Pracovní doba

Pracovní doba se od začátku 20. století pozvolna zkracovala, ale stále se pracovalo i v sobotu (až do roku 1968). Zejména v průběhu první světové války a po ní do továren nastoupilo mnoho žen, které zajišťovaly kontinuální výrobu. I v mírových dobách v zaměstnání zůstaly, protože jejich příjem by rodině citelně chyběl. Zejména první roky po skončení války a po hospodářské krizi ve 30. letech byly dělnické rodiny nejvíce ohroženy hladem a chudobou.

Women sort through baskets of grapes in the vineyards of Subcarpathian Ruthenia. Czechoslavakia. | Location: Subcarpathian Ruthenia, Czechoslovakia. (Photo by Jiri Kral/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Ženy při práci na vinohradech v Podkarpatské Rusi. Foceno 1910-1919. (Zdroj: Jiri Kral/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Veřejné stravování tehdy ještě nefungovalo tak, jak jsme zvyklí dnes, ženy vařily pro celou rodinu a denně připravovaly dvě teplá jídla – oběd, který rodina jedla doma (zejména střední a vyšší třída) nebo si jej muži a ženy nosili v bandaskách do továren, a večeři. V kombinaci s nákupy na trhu či u jednotlivých obchodníků dosahovala příprava jídla a péče o domácnost několika hodin denně. Ve středostavovských rodinách tyto práce zajišťovaly zpravidla pomocnice, které řídila paní domu.

A scene from the 1932 Czech film Extase. (Photo by �� John Springer Collection/CORBIS/Corbis via Getty Images)
Česká herečka a později vynálezkyně Hedy Keislerová (později Lamarr) v jednom z nejslavnějších československých filmů předválečné doby. Foceno při natáčení filmu Extase z roku 1932. (Photo by �� John Springer Collection/CORBIS/Corbis via Getty Images)

Elegance především

Dříve dámy dbaly na svůj zevnějšek až úzkostlivě, zejména ty ze střední a vyšší třídy si dávaly záležet na každém detailu. Krejčovských salónů fungovalo jen v Praze několik desítek, dámy si nechávaly šít šaty, kabáty, sukně, halenky i kostýmy podle francouzské módy. Ta se objevovala pravidelně v časopisech pro ženy a doplňovala ji i móda anglická. Punčochy a spodnička bývaly nutnou součástí oděvu elegantní dámy. Tehdejší móda brala v potaz už i praktičnost a pohodlí, ale přesto většinu šatníku dam tvořily šaty a sukně. Velmi oblíbeným doplňkem bývaly perly či démanty – dnes bychom řekli brilianty a drahé kovy. Klobouček či čelenka zdobívaly vytvořené účesy.

Tanec, film a procházky

Ač velkou část dne a života vůbec vyplňovala práce, čas na zábavu si lidé našli v jakékoliv době. Koncem 19. století se objevil film a 15. září 1907 otevřel Viktor Ponrepo první kino v Praze – v domě U Modré štiky v Karlově ulici. Hrálo se každý den vyjma pátku. Návštěva biografu byla kulturní událost, na kterou se dámy a pánové vyšňořili.

(Original Caption) Karlsbad, Czechoslovakia: Dancing at Cafe. (Photo by George Rinhart/Corbis via Getty Images)
Další oblíbenou zábavou byly čaje o páté, které pořádaly některé restaurace, kavárny a hotely ve svých saloncích. Při čaji, vínu a drobném pohoštění jste si mohli zatančit a seznámit se. Foceno v Karlových Varech. (Zdroj: George Rinhart/Corbis via Getty Images)

Popovídat si s přítelkyněmi chodily dámy do cukráren – na kávu a dortík či zákusek, muži se setkávali spíše v kavárnách, jejichž součástí bývaly i salonky, nebo večer ve vinárnách či restauracích. Dělníci a nižší třída dávali přednost hospodám. Volný čas vyplňovaly i různé spolkové aktivity, spolky různých zaměření fungovaly v každé vsi a městě.

Slovenské dívky v krojích při společném čtení. (Zdroj: Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Informace získávaly ženy především z časopisů jim určených – ženských listů vycházelo v období první republiky několik desítek na různých místech republiky a zpravidla zahrnovaly články o výchově dětí, péči o domácnost a manžela, o zahradu, recepty, módu, zdraví a shrnutí politických událostí a sociálních otázek. K vážnějšímu seznámení za účelem sňatku si stačilo podat inzerát do novin. Slovenské dívky v krojích při společném čtení. (Zdroj: Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Délka života

Zlepšovala se také zdravotní péče a prodlužovala délka života. V letech 1929–1932 se ženy dožívaly 55 let (muži 52 let) a v roce 1938 už 60,8 roku (muži 56,5 roku). Dnes je délka dožití u žen 82 let a mužů 76 let. Důvodem je zdravější způsob života, lepší a dostupnější lékařská péče i čistější životní prostředí.

Pravidelná kontrola u dětského lékaře. Foceno v Brně 1911. (Zdroj: Austrian Archives/Imagno/Getty Images)
Pravidelná kontrola u dětského lékaře. Foceno v Brně 1911. (Zdroj: Austrian Archives/Imagno/Getty Images)

Práci nám usnadňuje mnoho vynálezů a přístrojů, které stačí zapnout jedním knoflíkem, volného času máme mnohem více než naši předkové. Stačí si to jen uvědomit a užít si život tak, abychom byli spokojení a šťastní. Ostatně ženy před sto lety si jistě přály totéž.

Two women and a girl by a coal stove in a Prague kitchen. The girl sits beside a doll in a pram. (Photo by Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Tři generace československých žen u kamen. Foceno 1900-1909. (Zdroj: Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články