Právě čtete

Jak žily ženy před sto lety

50567  
Sdílet: 

Jak žily ženy před sto lety

Nestíháme, nemáme čas na sebe a skloubit rodinu a práci je nadlidský výkon, stěžujeme si často na vysoké nároky současné společnosti. Žena by měla být krásná, vždy upravená, inteligentní, rozumná, starostlivá, pečující, měla by se starat o rodinu a domácnost a zvládat k tomu i kariéru. To naše (pra)babičky tohle určitě neřešily.

27. 10. 2016 5 min. čtení Kristina Zábrodská
Jak žily ženy před sto lety

 

Matka, dítě a babičky pźují na fotku. Foceno 1908-1914. (Zdroj: Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Matka, dítě a babička pózují na fotku. Foceno 1908-1914. (Zdroj: Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Zaměstnané ženy

Průmyslová revoluce na konci 19. století zavedla do mnoha odvětví stroje a tím změnila charakter lidské práce. V zemědělství tradičně pracovaly celé rodiny, sedláci najímali děvečky a chasníky na sezonní práce nebo na celoroční výpomoc. Pracovní dobu určovala sezona a počasí, se zavedením strojů potřeba lidské práce mírně ubyla, ale pracovní síly ubývaly hlavně kvůli silnému vábení města.

Na břehu Vltavy v pražském Podolí. Foceno: 1912. (Zdroj: Jaroslav Petrak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Anonymní město s volnějšími mravy nesvázané církevními pravidly nabízelo život ve vlastní režii a práci v továrnách, která měla pevnou pracovní dobu a mzdu. Foceno na břehu Vltavy v pražském Podolí 1912. (Zdroj: Jaroslav Petrak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Pracovní doba

Pracovní doba se od začátku 20. století pozvolna zkracovala, ale stále se pracovalo i v sobotu (až do roku 1968). Zejména v průběhu první světové války a po ní do továren nastoupilo mnoho žen, které zajišťovaly kontinuální výrobu. I v mírových dobách v zaměstnání zůstaly, protože jejich příjem by rodině citelně chyběl. Zejména první roky po skončení války a po hospodářské krizi ve 30. letech byly dělnické rodiny nejvíce ohroženy hladem a chudobou.

Women sort through baskets of grapes in the vineyards of Subcarpathian Ruthenia. Czechoslavakia. | Location: Subcarpathian Ruthenia, Czechoslovakia. (Photo by Jiri Kral/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Ženy při práci na vinohradech v Podkarpatské Rusi. Foceno 1910-1919. (Zdroj: Jiri Kral/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Veřejné stravování tehdy ještě nefungovalo tak, jak jsme zvyklí dnes, ženy vařily pro celou rodinu a denně připravovaly dvě teplá jídla – oběd, který rodina jedla doma (zejména střední a vyšší třída) nebo si jej muži a ženy nosili v bandaskách do továren, a večeři. V kombinaci s nákupy na trhu či u jednotlivých obchodníků dosahovala příprava jídla a péče o domácnost několika hodin denně. Ve středostavovských rodinách tyto práce zajišťovaly zpravidla pomocnice, které řídila paní domu.

A scene from the 1932 Czech film Extase. (Photo by �� John Springer Collection/CORBIS/Corbis via Getty Images)
Česká herečka a později vynálezkyně Hedy Keislerová (později Lamarr) v jednom z nejslavnějších československých filmů předválečné doby. Foceno při natáčení filmu Extase z roku 1932. (Photo by �� John Springer Collection/CORBIS/Corbis via Getty Images)

Elegance především

Dříve dámy dbaly na svůj zevnějšek až úzkostlivě, zejména ty ze střední a vyšší třídy si dávaly záležet na každém detailu. Krejčovských salónů fungovalo jen v Praze několik desítek, dámy si nechávaly šít šaty, kabáty, sukně, halenky i kostýmy podle francouzské módy. Ta se objevovala pravidelně v časopisech pro ženy a doplňovala ji i móda anglická. Punčochy a spodnička bývaly nutnou součástí oděvu elegantní dámy. Tehdejší móda brala v potaz už i praktičnost a pohodlí, ale přesto většinu šatníku dam tvořily šaty a sukně. Velmi oblíbeným doplňkem bývaly perly či démanty – dnes bychom řekli brilianty a drahé kovy. Klobouček či čelenka zdobívaly vytvořené účesy.

Tanec, film a procházky

Ač velkou část dne a života vůbec vyplňovala práce, čas na zábavu si lidé našli v jakékoliv době. Koncem 19. století se objevil film a 15. září 1907 otevřel Viktor Ponrepo první kino v Praze – v domě U Modré štiky v Karlově ulici. Hrálo se každý den vyjma pátku. Návštěva biografu byla kulturní událost, na kterou se dámy a pánové vyšňořili.

(Original Caption) Karlsbad, Czechoslovakia: Dancing at Cafe. (Photo by George Rinhart/Corbis via Getty Images)
Další oblíbenou zábavou byly čaje o páté, které pořádaly některé restaurace, kavárny a hotely ve svých saloncích. Při čaji, vínu a drobném pohoštění jste si mohli zatančit a seznámit se. Foceno v Karlových Varech. (Zdroj: George Rinhart/Corbis via Getty Images)

Popovídat si s přítelkyněmi chodily dámy do cukráren – na kávu a dortík či zákusek, muži se setkávali spíše v kavárnách, jejichž součástí bývaly i salonky, nebo večer ve vinárnách či restauracích. Dělníci a nižší třída dávali přednost hospodám. Volný čas vyplňovaly i různé spolkové aktivity, spolky různých zaměření fungovaly v každé vsi a městě.

Slovenské dívky v krojích při společném čtení. (Zdroj: Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Informace získávaly ženy především z časopisů jim určených – ženských listů vycházelo v období první republiky několik desítek na různých místech republiky a zpravidla zahrnovaly články o výchově dětí, péči o domácnost a manžela, o zahradu, recepty, módu, zdraví a shrnutí politických událostí a sociálních otázek. K vážnějšímu seznámení za účelem sňatku si stačilo podat inzerát do novin. Slovenské dívky v krojích při společném čtení. (Zdroj: Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Délka života

Zlepšovala se také zdravotní péče a prodlužovala délka života. V letech 1929–1932 se ženy dožívaly 55 let (muži 52 let) a v roce 1938 už 60,8 roku (muži 56,5 roku). Dnes je délka dožití u žen 82 let a mužů 76 let. Důvodem je zdravější způsob života, lepší a dostupnější lékařská péče i čistější životní prostředí.

Pravidelná kontrola u dětského lékaře. Foceno v Brně 1911. (Zdroj: Austrian Archives/Imagno/Getty Images)
Pravidelná kontrola u dětského lékaře. Foceno v Brně 1911. (Zdroj: Austrian Archives/Imagno/Getty Images)

Práci nám usnadňuje mnoho vynálezů a přístrojů, které stačí zapnout jedním knoflíkem, volného času máme mnohem více než naši předkové. Stačí si to jen uvědomit a užít si život tak, abychom byli spokojení a šťastní. Ostatně ženy před sto lety si jistě přály totéž.

Two women and a girl by a coal stove in a Prague kitchen. The girl sits beside a doll in a pram. (Photo by Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)
Tři generace československých žen u kamen. Foceno 1900-1909. (Zdroj: Jan Honzak/Scheufler Collection/Corbis/VCG via Getty Images)

Čtěte také

Cesta ke kvalitnímu spánku vede přes bylinky
Cesta ke kvalitnímu spánku vede přes byl…10572
Jak fotit děti mobilem
Jak fotit děti mobilem3714
Jak ukládat fotky
Jak ukládat fotky6053
Další články