Očekávání prvního potomka je krásné období našeho života. V současné době má však čím dál více párů problémy s početím. Jeden z důvodů je ten, že stále roste průměrný věk prvorodiček. Zatímco v roce 1991 činil průměr 24,7 let, letos poprvé překročil třicetiletou hranici. Mladí lidé nyní více cestují, mají vyšší životní nároky, a s nimi stoupá i touha dosáhnout solidního pracovního postavení, pořídit si vlastní bydlení a stát se na druhých nezávislým.
Zdravotní hledisko
Odborníci po celém světě se shodují, že z biologického hlediska je ideálním věkem k početí dítěte 19-25 let. S dalšími přibývajícími roky postupně klesá schopnost otěhotnět. Žena má menší počet ovulačních cyklů, v těle ženy se tvoří méně vajíček a vajíčka mají čím dál horší „propustnost“ pro spermie. Ženy také s přibývajícím věkem často prodělávají různé vaginální záněty, na vaječnících se častěji tvoří cysty a kvůli celkovému stárnutí organismu přirozeně roste i větší zátěž pro matku. Pokud se starším ženám nedaří otěhotnět přirozenou cestou, často se uchylují k variantě umělého oplodnění. Maminky vyššího věku jsou častěji a podrobněji kontrolovány svými gynekology, a snad i díky tomu končí většina těhotenství úspěšně.
Možná zdravotní rizika
Přesto však pro starší matku a její budoucí dítě existují větší zdravotní rizika. Jedním z nejčastěji zmiňovaných je Downův syndrom. V pětadvaceti letech je pravděpodobnost této vady 1:1250. U žen, kterým je 35 let, se riziko zvyšuje na 1:400 a od 45 let je to již 1:30. Už v prvním trimestru těhotenství se provádí tzv. trimestrální screening, který dokáže na 99 % toto riziko vyloučit.
Další hrozbou je samovolný potrat, ke kterému dochází převážně do 13. týdne těhotenství. I v tomto případě s rostoucím věkem riziko samovolného potratu stoupá. V pětatřiceti letech je to asi 20 %, od 45 let až 80 %. U starších maminek se také častěji objevuje těhotenská cukrovka či vysoký krevní tlak.
„Po studiu vysoké školy jsem si našla své vysněné zaměstnání, které bylo velmi časově náročné. Proto jsme se s manželem rozhodli pro miminko až v mých 34 letech. Během mého těhotenství mi byla zjištěna lehce vyšší hladina glukózy v krvi. Navštívila jsem proto diabetologickou poradnu, kde jsem byla během svého těhotenství pravidelně kontrolována. Naštěstí v mém případě postačilo pouze upravit jídelníček a životosprávu. Zbytek těhotenství proběhl v pořádku a porodila jsem zdravého chlapečka.“
– Lucie, 35 let
S rostoucím věkem u některých rodiček přibývají i komplikace u samotného porodu. K vážným problémům patří například špatně uložená placenta nebo obrácená poloha plodu. Vzhledem k množství a četnosti porodních komplikací se u žen vyšší věkové skupiny vyskytuje i častější porod císařským řezem.
Výhody těhotenství po třicítce
Rodičovství ve zralém věku má ovšem i své určité výhody. Starší maminky mohou být finančně lépe zajištěny, mají více životních zkušeností a jsou často i emocionálně vyrovnanější. Matky, které si nejprve zařídily slušnou kariéru, dokázaly také našetřit více peněz, které mohou následně investovat do svých dětí. Ty pak díky svému společenskému statusu cítí větší pocit bezpečí a stability.
Starší rodiče jsou oproti těm mladším mnohdy více trpěliví a díky své již ustálené práci mají na své děti více času. I děti mají na své starší rodiče pozitivní vliv. Aby matky mohly být pro své děti co nejdéle k dispozici, více pečují o své tělo a duševní zdraví.
