Tančíte v dešti? A bydlíte ve městě?
Pokud jste na obě otázky odpověděli kladně, patříte mezi výjimečné jedince se smyslem pro humor a dětskou radostí ze života. Naše touha po bezpečí a pohodlí většinu lidí spolehlivě izolovala od světa za zdmi domu. Příroda je venku, život uvnitř. Počasí neporučíme, tak jsme vymysleli deštníky, pláštěnky a další ochranné prostředky, aby na nás nepršelo. Ale z nebe padá jenom voda – životodárná voda. Vzpomeňte si na to příště, až budete spěchat mezi kapkami deště pod střechu.
Posilovač imunity
Nechte hrát své děti venku. Skákání v kalužích láká, ale v dnešní době má příchuť zakázaného ovoce. V dešti se ven nechodí, přitom vzduch voní úplně jinak a kapky dopadají na kůži pokaždé s jinou intenzitou.
Děti potřebují ke svému správnému fyzickému i psychickému vývoji chodit do přírody. „Evolučně jsme nastaveni na kontakt s přírodou, ale v moderní populaci se velmi vytrácí. Je samozřejmě dobře, že díky vysoké úrovni sanitace (potraviny jsou bezpečné, voda nezávadná, kanalizace funkčně odvádí veškerý odpad) jsou zachráněny obrovské počty životů, které v minulosti zabíjely infekce, ale v poslední době se to přehouplo do druhého extrému. Až úzkostlivě dodržujeme hygienu, snažíme se usmrcovat veškeré mikroorganismy, není výjimkou, že lidé mají snahu žít v co nejsterilnějším prostředí,“ varuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Od 80. let minulého století je ražena tzv. hygienická hypotéza, že imunitní systém potřebuje určitou úroveň podnětů, včetně mikrobiálních, aby byl správně regulován. Naše životní prostředí už je zpravidla neposkytuje. Výsledkem je špatné nastavení regulací imunity, které může vést k rozvoji imunopatologických nemocí,“ upozorňuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., který s kolegy nedávno vydal rozsáhlou publikaci Imunologie člověka. Jasným důkazem jsou alergie a jejich nově se objevující kombinace.
Vyrazte ven
Po miliony let žil člověk v přírodě a přirozeně koexistoval s mikroby. „Střevo, ústa, kůže, vagina, rohovka a další části těla jsou přirozeně osídleni mikrobiotou, bez které nemůžeme být zdraví. Ve městech však správné mikrobiální podněty chybí, ty lze najít v přírodě,“ doplňuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. Umožněte dětem zdravý vývoj a nechte je zkoumat přírodu všemi smysly. Objeví různé vůně a textury, uvidí život v lese a jak se chovají zvířata, uslyší zpěv ptáků a mohou sledovat mraky. Venku není nutné být někde včas, spěchat k další aktivitě, hrát si podle pravidel. V přírodě si je vytváříte sami, učíte se rozumět okolí i sami sobě.
„Hra v přírodě s přírodními materiály skvěle napomáhá všestrannému rozvoji dítěte. Dítě zapojuje všechny smysly a rozvíjí široké spektrum svých tělesných i mentálních schopností. Pobyt v přírodě prospívá tělu, mysli, vztahům v rodině a v neposlední řadě i celé planetě – známe-li přírodu, chováme se k ní ohleduplněji a s úctou. Prospěšnost pobytu venku potvrzuje i řada zahraničních výzkumů z oblasti medicíny, psychologie i pedagogiky,“ říká Alice Jirásková, autorka Jděte ven, projektu Vzdělávacího centra TEREZA.
Zdravější děti i rodiče
Kdo běhá venku, záhy zjistí, že kila navíc jsou zbytečná zátěž. Při venkovních hrách získáte obratnost, kterou závidíte hrdinům počítačových her, odhad i šikovnost. Pochopíte spoustu fyzikálních jevů a spojení příčiny a následku – všechno si totiž můžete vyzkoušet! „Při hře a odpočinku v přírodě si čistíte hlavu a snižujete únavu z myšlení. Blízkost přírody i pouhý výhled na přírodu nebo přítomnost pokojové zeleně pomáhají lépe pracovat se stresem, úzkostí či depresí. Pobyt venku má taky zásadní vliv na obnovení pozornosti dětí a posiluje schopnost soustředění,“ dodává Alice Jirásková. Pokud potřebujete ještě více přesvědčit, přečtěte si knihu Děti v přírodě: ohrožený druh?, která mapuje výsledky výzkumů na toto téma a nabízí tipy, jak přírodu vrátit zpátky do našeho života. Ke stažení zde.
Oblečte se chytře
Při hraní venku padají zábrany a mizí čas. Oblečte se proto tak, abyste si mohli zábavu naplno užít – nepromokavá obuv (zvlášť na podzim jsou holinky k nezaplacení), větrovka, pláštěnka, ale i čepice, rukavice pro zmrzlíky a dostatek vrstev jsou tajemstvím, proč nebudete opouštět hru v nejlepším. Při hraní venku se děti ušpiní, ale to přeci vůbec nevadí – prádlo vyperte, nebo používejte jednu až dvě sady na venkovní aktivity a perte ji, až když stojí nasbíranou špínou. Přibalte si s sebou náhradní oblečení, svačinu a pití. A oblečte se stejně, ať se můžete zapojit. Děti se ale nejspíš zabaví samy, a proto si s sebou přibalte knihu, pletení nebo jinou aktivitu (na mobil hned zapomeňte, s ním si vůbec neodpočinete!).
Pár tipů na báječné venkovní hry
Nekonečnou inspiraci najdete na webu www.jdeteven.cz a www.svobodnahra.cz. Vyzkoušejte cachtání v kalužích, hraní v blátě, stavění přehrad, pouštění lístků po vodě, hledání kaštanů, stavění lesních domečků nebo přípravu společné hostiny.
Co všechno se dá dělat v kalužích?
- Skákat a cákat. Kdo docákne nejvýš třeba až nad hlavu?
- Běhat, dokonce i bosky. Nožičky to ocení. Pozor však na městské kaluže, nejdříve. prozkoumejte jejich dno, jestli na něm nejsou třeba střepy.
- Projíždět kaluže na kole, na odrážedle nebo na koloběžce.
- Jezdit v kalužích s autíčky, hrát si se zvířátky a dalšími oblíbenými hračkami a dělat z nich ponorky.
- Měřit hloubku kaluží, třeba pomocí klacíku.
- Zdobit kaluž lístečky, trávou, jeřabinami, šípky a dalšími poklady.
Co všechno se dá dělat s blátem?
„Bláto je nejstarší hračka, písek bývá slabou náhradou. Oblékněte dětem pogumované kalhoty a bundy a nechte je se bezstarostně zašpinit. Na bláto se jen tak nezapomíná! A pokud ho v okolí nemáte, postavte si blátivou kuchyň,“ radí Alice Jirásková.
Postačí stará skříňka nebo pár prken a cihel, nepoužívaný hrnec, talíř, naběračka, hračky z pískoviště a kuchyň je vybavená jako z katalogu. Přineste si vodu, hlínu a písek a namíchejte si vlastní směs na vaření nebo stavění odvážných staveb.
„Jestli vaše děti nechodí domů zašpiněné, tak prostě nedělají svoji práci dobře,“ Dr. M. Ruebush, imunoložka a autorka knihy Why dirt is Good: 5 Ways to make germs your friends. A pokud se bojíte bakterií a všeho malého, co na vás může skočit, prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. vás ubezpečuje, že patogenní mikroorganismy představují naprosto zanedbatelnou část mikrobiálního světa.
