Ten rok bylo v Beskydech plno sněhu. Vždycky když čerstvě nasněžilo, tak jsme se s několika přáteli vydali na skialpech na Lysou. Jet dolů v čerstvém prašanu totiž bylo k nezaplacení.
Co je skialpinismus?
Skialpinismus je propojení turistiky a lyžování. (Pokud nebudeme mluvit o závodním skialpinismu.) Jedná se o túru na lyžích na několik hodin, půlden nebo klidně celý den. Na speciálních lyžích s nasazovacími pásy vyšlápnete na vrchol a za odměnu si můžete užít sjezd zpátky dolů. Po sjezdovce nebo na trasách mimo ni.
Pokud už jste někdy viděli „lyžaře“ s batohem, který na lyžích stoupá do kopce, určitě to byl skialpinista. Dneska už na ně v zimních střediscích narazíte pravidelně. I když především v zahraničí jsou velmi oblíbené túry mimo sjezdovky, kde si užíváte zasněžených výhledů, sluníčka a samoty v horách.
A právě ta samota, chůze do kopce a zautomatizování pohybu je pohlazení na duši. Stoupáte, snažíte se pravidelně dýchat a – stejně jako u dalších podobných sportů – perfektně si vyčistíte hlavu.
Jako bych na vrcholku nechala všechnu špatnou energii
Nedávno jsem četla, že kdybychom strávili v lese, na horách, sportem nebo jen koukáním do přírody každý den alespoň hodinu, nepotřebovali bychom žádné terapeuty ani psychology. A musím říct, že na tom něco bude.
Jen v horách mám pocit, že se můžu svobodně nadechnout. I když město miluju a dlouho jsem si neuměla představit, že bych bydlela jinde, tyhle výlety, kde se můžu doopravdy svobodně nadechnout, potřebuji.
Po každém takovém výletě si připadám utahaná jako kotě, zralá na teplou vanu, film v posteli a spánek. Ale taky si připadám odpočinutá, s čistou hlavou a plná nových nápadů. Plná nové energie.
Máte rádi turistiku a lyžování? Ze skialp budete nadšení…
Skialpy zažívají boom už několik posledních let. Zejména tuto sezonu jsou ale lyže s tuleními pásy ještě populárnější.
Nepotřebujete totiž žádný vlek, který by vás vyvezl nahoru na sjezdovku. Nahoru vyjdete po svých, na vrcholu sundáte pásy, upravíte vázání a můžete jet dolů.
Je pravda, že české hory žádný ledovec do kapsy nestrčí, ale i u nás můžete najít pěkné trasy. Jen si musíte dát pozor, protože většinou musíte šlapat po vyznačených trasách, protože se vyskytují v oblastech se zvýšenou ochranou přírody.
V Krkonoších je oblíbenou trasou výstup na Sněžku Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, na Šumavě je několik tras vedoucích na Špičák, v Beskydech u skialpinistů vyhrává výstup na Lysou horu a v Jeseníkách třeba výšlap z Dolní Moravy na Kralický Sněžník.
Výbava: Co všechno je na skialpy potřeba?
Skialpy jsou speciální lyže, na které se pod kopcem nasadí stoupací nebo tzv. tulení pásy (tulení proto, že kdysi byly vyráběny z tulení kůže, dnes už jsou ale syntetické). Lyžáky pak mají pohyblivý kloub v oblasti kotníku a vázání umí uvolnit patu na stoupání a uzamknout ji na sjezd. K tomu máte teleskopické hůlky, přilbu a batoh.
Napoprvé je určitě lepší si celou výbavu půjčit, vyzkoušet si, jaký typ lyží i bot vám bude vyhovovat a jestli vůbec bude nákup celé výbavy stát za to.
Abyste si túru užili, svou roli hraje i správné oblečení. Na skialpy preferuju oblečení zn. cibule – více vrstev, které si při výšlapu můžete svlékat a při sjezdu nebo delších pauzách zase obléct. Tak abyste se nepropotili a nebyla vám pak při sjezdu zima.
Krom oblečení je na skialpy potřeba umět lyžovat a mít alespoň základní fyzičku. Zbytek se naučíte jednoduše – za chůze. Pokud půjdete poprvé, je dobré mít s sebou známého nebo instruktora, který zná terén i nejlepší výhledy. Umí odhadnout, jak dlouho výstup i sjezd bude trvat, abyste se vrátili ještě za světla. Odpadne vám tak plno starostí.
I v Česku je třeba myslet na bezpečnost
Pokud se na skialp vydáte (zejména pokud se vydáte poprvé), je třeba si uvědomit, že se budete pohybovat v horách, v přírodě. I když v Česku umrznutí spíš nehrozí, měli byste myslet na bezpečnost a i u nás mít u sebe lavinovou výbavu (lavinový vyhledávač, sondu a lopatu).
Víte, jak se připravit na skialpovou túru?
- Naplánujte trasu a odhadněte časový harmonogram.
- Podívejte se na předpověď počasí.
- Poctivě sbalte batoh a připravte si dostatek tekutin a svačinek.
A co do batohu? Samozřejmě záleží, kam a na jak dlouho vyrážíte, ale pro představu mívají skialpinisté v batohu náhradní oblečení (triko, péřovou vestu/bundu, náhradní rukavice, kuklu), lavinovou výbavu, lékárničku, tzv. duck tape (která spraví téměř všechno), GPS navigaci a mapu, čelovku, telefon, opalovací krém, náhradní pásy a řemínek na sepnutí lyží.
Pokud v sobě máte neposedného dobrodružného ducha, určitě si letos na skialpy vyrazte. Se známým nebo průvodcem, kterého si už dnes u jakéhokoli střediska můžete najmout. Protože až zase budete sedět v kanceláři nebo doma na home office, stačí zavřít oči a vrátit se na ten pocukrovaný, slunečný vrchol. A čerpat z hřejivé energie, která vám bude proudit tělem i na kancelářské židli. Zůstane vám totiž navždy.
Pokud se necítíte na skialpy, můžete zkusit sněžnice!
Pokud máte pocit, že by pro vás skialpy mohly být moc náročné, je tady další možnost (pro začátečníky trošku jednodušší), jak si užít zasněženou krajinu: sněžnice!
„Na hory jezdím kvůli sjezdovkám už od mala, ale na sněžnicích jsem byla poprvé před třemi lety a překvapilo mě kolik srandy si člověk užije díky dvěma malým plácačkám. Navíc jsme k nim nepotřebovali žádné speciální vybavení, jenom hůlky. Svoje boty jsme pak zabalili do igelitových pytlů, nazuli jsme sněžnice a vyrazili směrem, který nás lákal. U sněžnic je totiž skvělé to, že nepotřebujete vyšlapanou turistickou cestu. Stačí vám, když tak tušíte, kudy musíte jít, abyste se pak našli. Pro větší pocit bezpečí je dobré využít i v zimě neupravované pěší cesty. Díky tomu, že se se sněžnicemi nepropadáte hluboko do sněhu, je pak i cesta mimo ušlapanou stezku hezkou procházkou. Jediné, na co je třeba dávat pozor, jsou pravidla národních parků a lavinová nebezpečí.“ — Natálie H.
