Právě čtete

Příkrmy: ví to dítě nejlíp?

27017  
Sdílet: 

Příkrmy: ví to dítě nejlíp?

Přechod dětí na „opravdové jídlo“, to je snad jedno z nejdiskutovanějších témat, co se mateřství týče. Začíná to odlišnými názory na čas, kdy je vhodné začít, pokračuje přes to, čím vlastně dítě krmit, a končí to u metody, jak vlastně takové příkrmy zavádět.

16. 4. 2019 4 min. čtení Jana Duffková
Příkrmy: ví to dítě nejlíp?

Než se nám narodil Tonda, ani mě nenapadlo, že jídlo může být taková věda. :-) Během prvního půl roku se na vás začnou hrnout různé přístupy: něco říká pediatrička, něco příbuzní, něco se píše v knihách a něco jiného je zase populární mezi ostatními maminkami. A samozřejmě se každý tváří, že jen takhle je to správně.

V zásadě jsou dva různé směry: mixované a tabulkově zaváděné příkrmy, a proti tomu volný přístup, kdy necháte ochutnávání na dítěti a tak nějak „na přírodě“. Já jsem vyzkoušela obojí. A protože sdílených zkušeností není nikdy dost, tady je ta moje.

Příkrmy mají různé podoby. Prostřední fotka je samozřejmě legrace. :-) | Foto: Jana Duffková

Kaši a pak piškoty? Nechceme

Měli jsme štěstí. Dařilo se a Tonda byl od narození plně kojený, měl velký apetit a zhruba v půl roce začal projevovat zájem o naše jídlo. Proto jsem se na kontrole zeptala pediatričky, co si myslí o tom, abych už synovi dala něco ochutnat. Byla jednoznačně pro. Doporučila začít jemnou kašovitou stravou, něčím, co nebude dráždit dětské bříško, nejprve zeleninu, později ovoce. Začít omezovat kojení, a až se jídlo trochu zaběhne, nahradit večerní kojení kaší. Každou novou věc zkoušet tři dny a pozorovat, jestli nevznikne nějaká alergická reakce, a potom zkusit něco dalšího. Po měsíci přidat maso, a až bude čas na lepek, rozmačkat do ovoce piškoty.

Piškoty. Dokud tohle slovo nepadlo, zněla pro mě všechna „tabulková“ doporučení logicky a vůbec mě nenapadlo cokoli rozporovat, protože naše doktorka je skvělá a vždycky měla podobný přístup jako já. Ale piškoty? Nedává mi smysl jako jedno z prvních jídel dávat něco, co obsahuje takovou spoustu cukru.

Můj tip: Lepek můžete zařadit i ve zdravější verzi. My jsme ho do jídelníčku zařadili například formou malého množství kuskusu nebo těstovin.

A to mě vlastně přivedlo k tomu, abych se zajímala i o alternativy. Opačný přístup než kašičkování má BLW (Baby Led Weaning), který mi byl sympatický – i proto, že se shoduje se základy palea, které je mi blízké. Nedává dítěti nic, co by mu nedal pediatr ze staré školy, ale úplně mění formu i načasování.

Z diskuse čtenářů:

Záleží taky na dítěti, jak jí/nejí. Někdo krmí ještě v roce jen mlíkem případně ovocem, naše si vychutnala v 10 měsících guláš s knedlíkem a od té doby jedla všechno to co my.

Zdroj: Facebook Tchibo Česká republika

Stručný úvod do BLW, jak jsem se s ním seznámila já

Pokud si nejste čímkoli jistí, určitě se obraťte na pediatra. Tento článek pouze popisuje moji osobní zkušenost, ale poslední slovo by měl mít lékař.

  • S jídlem se nezačíná v přesně stanovený věk dítěte. Jídlo mu nabídnete ve chvíli, kdy o něj projeví zájem, nikam ho netlačíte. Vychází se z toho, že každý má vlastní tempo vývoje.
  • Nezačínáte systematicky ukončovat kojení, dítěti ho necháváte tak, jak samo potřebuje – naopak kojení je stále hlavním zdrojem. I díky tomu neřešíte, kolik doopravdy dítě snědlo „příkrmu“.
  • Nepodáváte kašičky (ani žádnou kaši na noc, jak je často doporučováno), nekrmíte lžičkou. Vlastně nekrmíte vůbec, protože dítě zkouší jíst samo.
  • Nemusíte začínat zeleninou a teprve později ovocem. Nabízíte to, o co je zájem (s ohledem na to, co je pro miminko vhodné vzhledem k jeho věku).
  • Dítěti podáváte pokrmy v syrové nebo tepelně upravené formě, krájíte jídlo tak, aby se dobře drželo v ručičce.
  • Ochutnávání může probíhat třeba v náruči, na bříšku na podlaze a u sedících dětí samozřejmě v židličce. Vleže na bříšku je hodně diskutovaná varianta a raději připomínám, že by určitě mělo probíhat pod dohledem, jako ale ostatně všechny jiné situace, kdy má malé dítě k ruce jídlo a pití, a pokud vám nesedí, určitě jej zkoušet nemusíte. Z mojí osobní zkušenosti je to pro dítě, které ještě neumí sedět, ale už by chtělo ochutnávat, přirozená poloha. Tonda takto nejedl v pravém slova smyslu, spíš jídlo zkoumal (a to byl můj záměr).
  • BLW často obnáší i strach z toho, že dítěti zaskočí. A zaskočí. Teprve se to učí. To ale není až takový důvod k obavám, protože děti mají dobrý dávivý reflex a dokážou si s tím většinou poradit (samozřejmě je třeba, aby byly pod dohledem, a v případě potřeby zakročte).

Tak my to tedy zkusíme

První týden příkrmů dostával Tonda mixovanou zeleninu, jak mi doporučila paní doktorka. Popasoval se s tím celkem dobře a po pár dnech s velkou chutí zvládl sníst i celou misku. Já jsem si zatím „nastudovala“ kde co, abych měla inspiraci a hlavně pochytila tipy od zkušenějších maminek. Všechno mi to dávalo smysl, působilo to prostě přirozeně a jednoduše.

Foto: Jana Duffková

A tak Tonda dostal svoje první batátové a dýňové hranolky (připravené v páře). Moje očekávání byla asi hodně idylická. Takže když jsem viděla, že všechno jen rozpatlal a ten jediný kousek, co si dal do pusy, ho málem udusil, bylo to rozčarování. Vždyť předtím měl takovou chuť k jídlu, a dokonce s radostí i něco snědl! Neházela jsem flintu do žita, zkoušela jsem dál, s ovocem, zeleninou, syrovým i vařeným… ale o moc lepší to nebylo. Tonda si s jídlem hrál, všude ho rozpatlal a naházel, na závěr se něčím zakuckal a pak ztratil zájem. Bylo mi to líto, protože jsem měla pocit, že i jeho samotného štve, že se z toho moc nenají.

Z diskuse čtenářů:

Každé dítě je jiné, nejde to nastrkat do tabulek. Ty můžou být pro orientaci dobré, ale co nám říká instinkt a prospívání dítěte, to je podstatné. A jestli doma vařené nebo kupované příkrmy, to je taky na vašem rozhodnutí. My jsme kdysi moc volit nemohly, nebylo toho tolik ke koupi, ale zase když se navařilo, tak jsem nemixovala, jen masíčko nadrobno nasekala. A zeleninu pasírovala, brambor rozmačkala. Syrové ovoce najemno nastrouhala. Pro dítě se nedělalo nic extra. Prostě jsme uvařili i pro sebe co mohlo i malé dítě, odebrali jsme porci pro ně a sobě jsme si dokořenili, přisolili a bylo.

Zdroj: Facebook Tchibo Česká republika

Najíst se a prozkoumávat

Po pár dnech jsem „vyměkla“, zase jsme mixovali a Tonda nadšeně jedl ze lžičky. A nakonec jsme našli příjemný kompromis. Stále byl kojený, dostával mixovaná jídla, která mu chutnala a bez problémů je spořádal, ale užíval si i dobroty do ručičky, které zkoumal a ochutnával podle vlastních pravidel.

Večerní kaši jsme nikdy nezařadili, protože věřím tomu, že sice pak možná miminko celou noc krásně spí, ale na úkor bříška, které je „zaplácnuté“ a trávení dostává na frak. Nikdy jsme neřešili, jestli už je vhodný čas na ovoce, všechno dostával tak nějak průběžně a nikdy nenastal problém, že by později odmítal zeleninu, protože není tak sladká jako ovoce. Zkrátka našli jsme si vlastní cestu, někde uprostřed mezi BLW a „tabulkovou metodou“.

Co je ale důležité – znám hodně maminek, které se svými dětmi zvládly i těžší počátky BLW a postupně zařadily „dospělácká jídla“ touto cestou, zrovna tak mám kolem sebe i spoustu maminek, které děti krmily jen ze lžičky a večer jim uvařily kaši. Ani jedno podle mě není správně, nebo špatně. Vždycky je to totiž nejlepší tak, jak se s tím prostě konkrétní rodič a jeho potomek cítí nejlépe. A o tom to je. Najít si vlastní způsob a být v pohodě. :-)

Autorka píše o jídle a mateřství na janaduff.cz.

Čtěte také

Pomoc, moje dítě se řeže. Co s tím?
Pomoc, moje dítě se řeže. Co s tím?…9955
Ženské cvičení, které mi vyřešilo bolesti zad a vám možná zlepší intimní život
Ženské cvičení, které mi vyřešilo bolest…19194
Moje dítě má stokrát víc energie než já. Co s tím dělám, abych přežila?
Moje dítě má stokrát víc energie než já.…11411
Další články