Právě čtete

Příkrmy: ví to dítě nejlíp?

19673  
Sdílet: 

Příkrmy: ví to dítě nejlíp?

Přechod dětí na „opravdové jídlo“, to je snad jedno z nejdiskutovanějších témat, co se mateřství týče. Začíná to odlišnými názory na čas, kdy je vhodné začít, pokračuje přes to, čím vlastně dítě krmit, a končí to u metody, jak vlastně takové příkrmy zavádět.

16. 4. 2019 4 min. čtení Jana Duffková
Příkrmy: ví to dítě nejlíp?

Než se nám narodil Tonda, ani mě nenapadlo, že jídlo může být taková věda. :-) Během prvního půl roku se na vás začnou hrnout různé přístupy: něco říká pediatrička, něco příbuzní, něco se píše v knihách a něco jiného je zase populární mezi ostatními maminkami. A samozřejmě se každý tváří, že jen takhle je to správně.

V zásadě jsou dva různé směry: mixované a tabulkově zaváděné příkrmy, a proti tomu volný přístup, kdy necháte ochutnávání na dítěti a tak nějak „na přírodě“. Já jsem vyzkoušela obojí. A protože sdílených zkušeností není nikdy dost, tady je ta moje.

Příkrmy mají různé podoby. Prostřední fotka je samozřejmě legrace. :-) | Foto: Jana Duffková

Kaši a pak piškoty? Nechceme

Měli jsme štěstí. Dařilo se a Tonda byl od narození plně kojený, měl velký apetit a zhruba v půl roce začal projevovat zájem o naše jídlo. Proto jsem se na kontrole zeptala pediatričky, co si myslí o tom, abych už synovi dala něco ochutnat. Byla jednoznačně pro. Doporučila začít jemnou kašovitou stravou, něčím, co nebude dráždit dětské bříško, nejprve zeleninu, později ovoce. Začít omezovat kojení, a až se jídlo trochu zaběhne, nahradit večerní kojení kaší. Každou novou věc zkoušet tři dny a pozorovat, jestli nevznikne nějaká alergická reakce, a potom zkusit něco dalšího. Po měsíci přidat maso, a až bude čas na lepek, rozmačkat do ovoce piškoty.

Piškoty. Dokud tohle slovo nepadlo, zněla pro mě všechna „tabulková“ doporučení logicky a vůbec mě nenapadlo cokoli rozporovat, protože naše doktorka je skvělá a vždycky měla podobný přístup jako já. Ale piškoty? Nedává mi smysl jako jedno z prvních jídel dávat něco, co obsahuje takovou spoustu cukru.

Můj tip: Lepek můžete zařadit i ve zdravější verzi. My jsme ho do jídelníčku zařadili například formou malého množství kuskusu nebo těstovin.

A to mě vlastně přivedlo k tomu, abych se zajímala i o alternativy. Opačný přístup než kašičkování má BLW (Baby Led Weaning), který mi byl sympatický – i proto, že se shoduje se základy palea, které je mi blízké. Nedává dítěti nic, co by mu nedal pediatr ze staré školy, ale úplně mění formu i načasování.

Stručný úvod do BLW, jak jsem se s ním seznámila já

Pokud si nejste čímkoli jistí, určitě se obraťte na pediatra. Tento článek pouze popisuje moji osobní zkušenost, ale poslední slovo by měl mít lékař.

  • S jídlem se nezačíná v přesně stanovený věk dítěte. Jídlo mu nabídnete ve chvíli, kdy o něj projeví zájem, nikam ho netlačíte. Vychází se z toho, že každý má vlastní tempo vývoje.
  • Nezačínáte systematicky ukončovat kojení, dítěti ho necháváte tak, jak samo potřebuje – naopak kojení je stále hlavním zdrojem. I díky tomu neřešíte, kolik doopravdy dítě snědlo „příkrmu“.
  • Nepodáváte kašičky (ani žádnou kaši na noc, jak je často doporučováno), nekrmíte lžičkou. Vlastně nekrmíte vůbec, protože dítě zkouší jíst samo.
  • Nemusíte začínat zeleninou a teprve později ovocem. Nabízíte to, o co je zájem (s ohledem na to, co je pro miminko vhodné vzhledem k jeho věku).
  • Dítěti podáváte pokrmy v syrové nebo tepelně upravené formě, krájíte jídlo tak, aby se dobře drželo v ručičce.
  • Ochutnávání může probíhat třeba v náruči, na bříšku na podlaze a u sedících dětí samozřejmě v židličce. Vleže na bříšku je hodně diskutovaná varianta a raději připomínám, že by určitě mělo probíhat pod dohledem, jako ale ostatně všechny jiné situace, kdy má malé dítě k ruce jídlo a pití, a pokud vám nesedí, určitě jej zkoušet nemusíte. Z mojí osobní zkušenosti je to pro dítě, které ještě neumí sedět, ale už by chtělo ochutnávat, přirozená poloha. Tonda takto nejedl v pravém slova smyslu, spíš jídlo zkoumal (a to byl můj záměr).
  • BLW často obnáší i strach z toho, že dítěti zaskočí. A zaskočí. Teprve se to učí. To ale není až takový důvod k obavám, protože děti mají dobrý dávivý reflex a dokážou si s tím většinou poradit (samozřejmě je třeba, aby byly pod dohledem, a v případě potřeby zakročte).

Tak my to tedy zkusíme

První týden příkrmů dostával Tonda mixovanou zeleninu, jak mi doporučila paní doktorka. Popasoval se s tím celkem dobře a po pár dnech s velkou chutí zvládl sníst i celou misku. Já jsem si zatím „nastudovala“ kde co, abych měla inspiraci a hlavně pochytila tipy od zkušenějších maminek. Všechno mi to dávalo smysl, působilo to prostě přirozeně a jednoduše.

Foto: Jana Duffková

A tak Tonda dostal svoje první batátové a dýňové hranolky (připravené v páře). Moje očekávání byla asi hodně idylická. Takže když jsem viděla, že všechno jen rozpatlal a ten jediný kousek, co si dal do pusy, ho málem udusil, bylo to rozčarování. Vždyť předtím měl takovou chuť k jídlu, a dokonce s radostí i něco snědl! Neházela jsem flintu do žita, zkoušela jsem dál, s ovocem, zeleninou, syrovým i vařeným… ale o moc lepší to nebylo. Tonda si s jídlem hrál, všude ho rozpatlal a naházel, na závěr se něčím zakuckal a pak ztratil zájem. Bylo mi to líto, protože jsem měla pocit, že i jeho samotného štve, že se z toho moc nenají.

Najíst se a prozkoumávat

Po pár dnech jsem „vyměkla“, zase jsme mixovali a Tonda nadšeně jedl ze lžičky. A nakonec jsme našli příjemný kompromis. Stále byl kojený, dostával mixovaná jídla, která mu chutnala a bez problémů je spořádal, ale užíval si i dobroty do ručičky, které zkoumal a ochutnával podle vlastních pravidel.

Foto: Jana Duffková

Večerní kaši jsme nikdy nezařadili, protože věřím tomu, že sice pak možná miminko celou noc krásně spí, ale na úkor bříška, které je „zaplácnuté“ a trávení dostává na frak. Nikdy jsme neřešili, jestli už je vhodný čas na ovoce, všechno dostával tak nějak průběžně a nikdy nenastal problém, že by později odmítal zeleninu, protože není tak sladká jako ovoce. Zkrátka našli jsme si vlastní cestu, někde uprostřed mezi BLW a „tabulkovou metodou“.

Co je ale důležité – znám hodně maminek, které se svými dětmi zvládly i těžší počátky BLW a postupně zařadily „dospělácká jídla“ touto cestou, zrovna tak mám kolem sebe i spoustu maminek, které děti krmily jen ze lžičky a večer jim uvařily kaši. Ani jedno podle mě není správně, nebo špatně. Vždycky je to totiž nejlepší tak, jak se s tím prostě konkrétní rodič a jeho potomek cítí nejlépe. A o tom to je. Najít si vlastní způsob a být v pohodě. :-)

Autorka píše o jídle a mateřství na janaduff.cz.

Čtěte také

Pomoc, moje dítě se řeže. Co s tím?
Pomoc, moje dítě se řeže. Co s tím?…7799
Ženské cvičení, které mi vyřešilo bolesti zad a vám možná zlepší intimní život
Ženské cvičení, které mi vyřešilo bolest…18099
Moje dítě má stokrát víc energie než já. Co s tím dělám, abych přežila?
Moje dítě má stokrát víc energie než já.…11208
Další články