Nejkrásnější pohled na svět… i strašák rodičů
Jezdím už roky a můžu vám odpřisáhnout, že být „holka od koní“ má světlé, ale samozřejmě i stinné stránky.
Ano, jezdectví JE krásný a obohacující sport. Komukoli, kdo se do něj pustí, dá do života spoustu nezapomenutelných zážitků i důležitých dovedností. Zlepšuje koordinaci a rovnováhu, naučí vás respektu a lásce ke zvířatům a prohloubí odpovědnost za sebe i za jiné – za koně nebo poníka, kterému dítě sedí na hřbetě.
Samozřejmě to MÁ svá ale. Koně nejsou úplně levná záliba, i když finanční rozptyl je široký. V některých případech je to opravdu časově náročné hobby. A byla by lež tvrdit, že při ježdění a péči o koně nedochází k úrazům. I když se budete s maximální opatrností snažit, aby se nic nestalo, pořád máte za parťáka živou bytost, která se může zachovat nepředvídatelně (o úrazech, které si člověk dokáže přivodit vlastní nešikovností, nemluvě).
Kolik jezdectví stojí?
Může to být pár stovek měsíčně, když si děti ježdění odpracují kydáním stájí. A může jít o statisíce, pokud se bavíme o sportovním ježdění se vším všudy. Počáteční investice ale nemusí být tak děsivá, abyste koně zatrhli hned od začátku – o tom ještě dále.
Než si poprvé sedne na koně
Nejprve se vyplatí zvážit, jestli je vaše dítě na jezdectví dostatečně zralé. Mělo by chápat a vzít za své, že se koník musí vyčistit a nakrmit, že se kolem něj nemá běhat a křičet a že „povely“ instruktora není radno ignorovat.
- Minimální věk pro jezdecký výcvik je 6–8 let. U menších dětí jde spíš o svezení na koni, protože nemají ještě většinou dost síly ani koordinace na to, aby koně nebo poníka samostatně ovládaly.
- Ale i u maličkých dětí může mít takové svezení smysl. Získávají rovnováhu a důvěru ke koním, a když dorostou do jezdeckého věku, budou mít oproti svým vrstevníkům náskok.
- Na druhé straně asi neexistuje věk, ve kterém by bylo pozdě začít. Na jízdárnách potkáte často i padesátileté dámy, které právě absolvovaly svou první lekci.
Před prvním usednutím do sedla doporučuju domácí teoretickou přípravu. Možná zjistíte, že i prohlížení knih a snění o životě v sedle (pro začátek) stačí. Pokud jezdecké nadšení skončí u povlečení s koníky a nošení triček s jezdeckým motivem, můžete si jako rodiče oddechnout. ;-)
Co se týče příruček, doporučuji vybírat je v obchodech, které se na jezdectví specializují, a je u nich tedy šance, že i dětské knížky napsal někdo, kdo koně někdy v životě viděl i jinak než na obrázku.
Která stáj je pro nás ta pravá?
Klíčový je pro jezdeckou kariéru i váš klid výběr vhodné jezdecké stáje nebo klubu. Roli by rozhodně neměla hrát jen vzdálenost od vašeho bydliště, ale i to, jak výcvik probíhá, jací koně jsou k dispozici (mají i poníky nebo koně pro menší děti?) a hlavně, jak se tam ke koním i dětem chovají.
Ze začátku je lepší zaplatit si jednu lekci, během které zjistíte, jestli vám přístup vyhovuje, a až pak případně dítě přihlásit do pravidelné jezdecké skupiny nebo předplatit výcviků víc.
Pokud by vám v nějaké stáji nabízeli, že rovnou vezmou vaše dítě na vyjížďku (tedy na procházku do přírody s dalšími jezdci na koních), buďte spíš obezřetní. Ven by měl bez vodiče vyrazit až trochu zkušený jezdec, který absolvoval aspoň pár lekcí na jízdárně nebo na lonži (dlouhém „vodítku“ pro koně).
Cena jedné lekce se může pohybovat od zhruba 400 Kč až po třeba 1 000 Kč, podle dané stáje. Kromě individuálních lekcí mají některé stáje i jezdecký oddíl, kam děti docházejí vypomáhat s koňmi (kydat boxy, krmit a ošetřovat koně) a v domluvených časech „za odměnu“ jezdí. Členské příspěvky bývají v takových případech v řádu stokorun měsíčně. Je to časově náročnější varianta, ale o koních se dítě naučí mnohem víc, než když „jenom“ jezdí.
A co vybavení?
Dobrá zpráva je, že pokud jde o jezdecké vybavení, vystačíte si ze začátku s málem – stačí kvalitní helma (tu vám případně na začátku půjčí, ale příjemnější je pak mít svoji). Pro jistotu s sebou můžete vzít klidně přilbu na kolo, která pro prvních pár lekcí poslouží stejně dobře. Na sebe ať si dítko vezme dlouhé kalhoty a pevné boty! V pohádkách sice princezny jezdí jinak, ale sandálky ani kraťasy a sukně si s koňmi nerozumí. Naopak v pevné botě tolik nevadí, když vám kůň stoupne na nohu, a v dlouhých kalhotách si zase neodřete nohy od třmenových řemenů.
Co se vyplatí pořídit časem?
- Jezdecké kalhoty rajtky mají zesílený sed a kolena. Lépe se s nimi sedí v sedle a neklouže to.
- Šikovná věc jsou i chapsy – kožené návleky na holeně, které zabrání odření od třmenových řemenů a zpevní lýtko (hodí se pro ovládání koně).
- Některé stáje nebo někteří rodiče také trvají na tom, aby jejich dítě jezdilo v bezpečnostní vestě. To je určitě šikovná věc, třeba když se později učí děti skákat. Já osobně mám ale pocit, že se v ní člověk nemůže pořádně hnout a je obratný asi jako želva v krunýři.
Podle toho, jak se malý jezdec pro koňský svět nadchne, pak možná budete vybírat další věci navíc, jako třeba koňskou deku nebo sadu kartáčů. To už je ale jako u jakéhokoli jiného koníčku, do něhož se člověk opravdu ponoří.
„Mami, já chci koně!“
Správná odpověď je v 99 % procentech případů: „Ne!“ Obrňte se před citovým vydíráním a buďte neoblomní.
Mít koně je časově i finančně náročné, a obzvlášť u holek, u kterých nikdy není jasné, jestli je v pubertě nezačne zajímat něco jiného než ježdění.
Také prosím zapomeňte na to, že byste si koně pořídili jen tak na zahradu. Je víc sociální, než si možná myslíte, a v ideálním případě potřebuje žít v aspoň pětihlavém stádu. Ovce ani koza mu koňskou společnost nevynahradí a z miláčka se může postupem času stát nebezpečný a frustrovaný vztekloun.
Pokud byste o koupi koně přeci jen uvažovali, měli byste mít finanční rezervu nejen na jeho pořízení (desítky až stovky tisíc), ustájení a žrádlo (3 000–8 000 Kč), ale i na nečekané výdaje (v případě úrazu nebo zdravotního problému dáte za veterináře desetitisíce). Ale jestli to s koňmi bude myslet vaše dítě vážně, bude mít tou dobou už kolem sebe snad dost rozumných lidí, co mu vlastní zvíře rozmluví. ;-)
