Paměť je jedna ze základních lidských schopností. Pokud bychom si nic nepamatovali, neměli bychom žádné zkušenosti, vlastně bychom nedokázali žít, protože každá situace by pro nás byla zcela nová. Jak to dopadne, když významně selhává paměť, vidíme u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Takže určitě stojí za to na vylepšení paměti aspoň trochu zapracovat, tzv. mozkový jogging (různá cvičení na zlepšení soustředění, logického i verbálního myšlení, usuzování a zpracovávání informací) je určitě užitečný. Zabere pár minut denně.
Na zhoršování paměti má svůj podíl i uspěchaný způsob života a moderní technologie, které nás vedou k poněkud povrchnímu vnímání. K tomu je kolem nás spousta rušivých elementů, téměř nic si nemusíme pamatovat, vše najdeme v chytrém telefonu. To je však o to větší důvod paměť trénovat, aby nám úplně nezlenivěla.
Můžu mít lepší paměť? Ano!
Nezáleží na tom, zda máte „dobrou“ či „horší“ paměť, vždycky máte možnost ji trénováním zlepšit. Jak uvádí MUDr. Michaela Karsten, paměťová expertka, zapsaná za svůj paměťový výkon i v Guinnessově knize rekordů – paměťový výkon lze navýšit o 400 až 600 procent! Už po 14 dnech tréninku může dojít ke zlepšení paměti až o 100 %. Pak sice rychlost navyšování klesá, ale i tak se jedná o úctyhodné zlepšení.
Techniky nejsou časově náročné, jen je potřeba trénovat pravidelně. Po pravidelném učení můžete očekávat postupné, nicméně výrazné a trvalé zlepšení paměti.
Jak si zapamatovat to důležité?
Lidé mají často pocit, že zapomínání je něco negativního. Ale ráda bych připomněla, že je velmi prospěšné – chrání mozek před zahlcením a přetížením. Člověk denně přijme zhruba 30 000 podnětů (televize, rádio, reklama, telefonáty, e-maily, rozhovory, texty atd.). Je tedy vysloveně sebezáchovné si neukládat všechny informace, ale jen ty pro nás užitečné.
Jak však zařídit, abychom si pamatovali to, co si pamatovat potřebujeme? Paměť je velice úzce propojena s emocemi a myšlením. Pokud vás informace zajímají nebo si k nim umíte přiřadit něco, co je vám blízké, zvýšíte pravděpodobnost, že si je zapamatujete. A samozřejmě, klíčovým faktorem zapamatování je soustředění a opakování.
Na spoustu životních situací si můžete vytvořit tahák, třeba:
- Když odcházím z domu, beru mobil, klíče od auta, klíče od bytu, brýle, kapesník (vždy 5 věcí).
- Věci pokládám vždy na stejné místo, abych ulehčila svému „automatu“.
- Parkovací místo v nákupním centru si propojím s konkrétní představou; třeba D7 – sedm dětí, hned si ho budete pamatovat lépe.
Pamatujete si, když jste jako malí nacvičovali různá říkadla, písničky a básničky? Byl to vynikající trénink paměti. A nejen pro děti platí křivka zapomínání: k naučenému je potřeba se ve stále delších intervalech vracet, abychom si je byli schopni opakovaně vybavit. Totéž platí pro velký objem nových informací.
Jak vyzrát na jména?
Prvním krokem je soustředit se při představování. Pak je praktické si jméno daného člověka spojit s nějakou situací, s něčím, co vám připomíná, během prvních pár minut hovoru ho znovu oslovit jménem, případně jeho jméno zopakovat v hovoru s ostatními lidmi. Ideální také je si během prvních pár minut po představení v duchu zopakovat jména jednotlivých lidí i s jejich tvářemi (rozhlédnete se po místnosti a ke každému z nově příchozích lidí se snažíte přiřadit jméno). Můžete si být jisti, že takto si jich zapamatujete mnohem víc než dřív.
Kolik si toho zvládneme zapamatovat?
V krátkodobé paměti udržíme 5–7 položek.
Chcete-li si jich naráz zapamatovat víc, hodí se použít některou z technik zapamatování:
- propojit jednotlivé položky příběhem,
- spojit je do jedné dlouhé věty,
- přiřadit k jednotlivým položkám detailní představy, jejichž sled si zapamatujete.
Technik existuje více, tyto patří mezi nejoblíbenější.
Rozdělte si nové informace na logické celky, učte se je postupně a průběžně opakujte. Jen tak se vám uloží do dlouhodobé paměti, odkud si je budete moci při zkoušce či prezentaci vybavit. Při učení, jak jej známe ze školy, jednoduše nejvíc pomáhá látku pochopit: a i to je v podstatě uložení příběhu do paměti.
Nejlépe si pamatujeme obrázky, příběhy nebo veršovánky. Experti na zdokonalení paměti radí používat papírové poznámky, diář, kalendář – zapisujeme-li informace rukou, lépe se nám uloží do paměti, protože motorika je propojená s myšlením.
Vyzkoušejte mnemotechnické pomůcky
Všichni je známe už ze školních let. Například věta „Emil hodil granát do atomové elektrárny“ slouží k zapamatování strun na kytaře (E-H-G-D-A-E). Věta popisující písmena označující římské číslice (I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000) zní Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města. Zajímavá vizuální pomůcka existuje například i pro čísla nouzového volání: 158 – police (8 jako pouta), 150 – hasiči (0 jako rybník či oheň), 155 – ambulance (5 jako invalidní vozíček nebo jako Asklépiův had).
Paměťový palác
Tato metoda je založená na tom, že přiřazujete informace k dobře známému místu (např. domov, kancelář, cesta do práce atd.). Místem pak v mysli procházíte a vybavujete si pojmy, které jste si k jednotlivým bodům daného místa přiřadili.
Hodí se i pro zapamatování seznamů nebo osnovy – např. položky nákupního seznamu si můžete jako jednotlivé věci představit rozložené ve známém, ale překvapivém prostředí, například potraviny, které chcete koupit, rozmístěné na poličkách v koupelně.
Abyste paměť začali využívat naplno…
Stačí respektovat její fungování a uvědomit si, že se opravdu dá trénovat. Je důležité soustředit se a převést informace do takové formy, která je pro nás přitažlivá nebo v nás vyvolává emoce.
Velmi důležité je vyhýbat se ruchu – setrvale puštěné rádio či televizor naši koncentraci výrazně narušují. Takže prvním krokem k lepší paměti je odstranění rušivých vlivů, kterých je kolem nás denně spousta. Pokud parkujete v podzemních garážích, přitom telefonujete a ještě máte v autě puštěné rádio, byl by v podstatě zázrak, kdybyste si dokázali zapamatovat parkovací místo. Paměť totiž neví, s jakou informací má přednostně pracovat, kterou si má uložit.
Na paměť má vliv nejen trénink, ale i věk, strava a životní styl. S postupujícím věkem se mozková kapacita u lidí snižuje, to je prostě fyziologický fakt. Ale na druhou stranu můžeme své mozkové schopnosti podpořit pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu (ideální je 30 až 50 minut ostřejší chůze denně) a vhodnou stravou (ovoce, zelenina, ryby, ořechy).
Mozku a paměti škodí chronický stres a nedostatečný spánek. Negativní vliv má i nadbytek alkoholu a kouření. Dodržujte pitný režim – ideální je postavit si na pracovní stůl sklenici s vodou, jakmile je prázdná, hned ji doplnit. Nezapomínejte na stopové prvky, jako je hořčík, draslík, zinek a vitamin B.
Při tréninku paměti nám mohou pomoct i následující techniky:
Meditační cvičení před spaním
Pokuste si vybavit co nejpodrobněji uplynulý den. Postupujte od přítomné chvíle (ležíte v posteli) zpět až k rannímu probuzení, co nejdetailněji. Toto cvičení vám krásně uklidí hlavu, takže se vám bude velice dobře usínat. První dny si vzpomenete jen na základní věci, ale sami uvidíte, že se vám postupně podaří ponořit se do nejmenších detailů.
Vědomé čtení
Také se vám stává, že čtete, mechanicky obracíte stránky, a když dojdete na konec textu, tak vlastně ani nevíte, co jste četli? Naučte se k přečtenému v mysli vracet, nejlépe po jednotlivých odstavcích, ptejte se sami sebe – o čem daný text pojednával, jaké poznatky z něj plynou atd. Když si tuto techniku osvojíte, brzy zjistíte, že si přečtené informace udržujete lépe a déle v paměti.
Násobení a počítání v hlavě
Ideální průprava pro každého z nás. Vždyť neustále potřebujeme něco spočítat a naprostá většina lidí to už bez kalkulačky v mobilu ani nedokáže. Máte-li prostoj, zkuste zpaměti sčítat, odečítat, násobit tak dlouho, jak dokážete (4 + 4 = 8; 8 + 4 = 12, atd. Nebo třeba 2 × 2 = 4; 4 × 2 = 8; 8 × 2 = 16, atd.). Možnosti jsou nepřeberné. Kdo z nás ještě umí zpaměti násobilku devíti?
Hry a aplikace
V dnešní době existuje také řada aplikací pro trénink těchto schopností, například Lumosity či Dual N-Back pro iOS nebo Android. Obsahují spoustu her, které vás budou bavit a přitom úplně nenápadně procvičovat nejen vaši paměť, ale i myšlení, pohotovost a soustředění. Další testy najdete na stránkách www.trenovanipameti.cz, www.treninkpameti.com, www.trenujpamet.cz či www.mozkocvicna.cz. A to nemluvím o časopisech plných nejrůznějších kvízů či křížovek a sudoku (např. Makovice).
