Mít chlupatého parťáka prostě znamená trávit i víc času úklidem. Postupně jsem si to ale vyladila tak, abych se z toho nezbláznila. Základ je rozvrhnout to doma chytře, aby se chlupy a nečistoty o něco méně šířily.
1. Předsíň jako první obranná linie
Množství nečistot se do bytu dostává přes dveře. Hlavně když jimi proběhne chlupáč, co chvíli předtím vymetl každou louži.
U dveří mám proto všechno, co potřebuju po návratu z procházky: ručník na tlapky a srst, kartáč a odstraňovač klíšťat. Důležitá je také pratelná rohožka, která zachytí část vody a nečistot. Osvědčila se mi taková, která je zespodu pogumovaná, takže nepropustí vlhkost.
Sice zní logicky mít ručník v koupelně, ale vysvětlete psovi, ať na něj chvilku počká. „Psí servisní koutek“ je u nás košík, po kterém pohodlně sáhnu, hned jak odložím klíče.
Bez válečku nežijeme
Lepicí válečky na odstraňování chlupů máme VŠUDE. V předsíni (na moje oblečení před odchodem), v obýváku (když chci rychle přejet sedačku, než přijde návštěva), v ložnici (když nechci mít chlupy na polštáři)… a také ho nosím v kabelce, protože záhadně na sobě vždy nějaký chlup objevím, jen co dojdu do práce.
2. Pelíšek jsme umístili podle proudění vzduchu
Když jsem poprvé vybírala místo pro pelíšek, bláhově jsem řešila hlavně to, kde bude vypadat hezky.
Ze začátku jsme ho měli v předsíni, protože jsem měla pocit, že právě tam bude mít pes největší klid. Chyba! A rovnou dvakrát! Max chtěl trávit čas s námi, takže pelíšek zůstával většinu času prázdný a suploval ho koberec v obýváku. Druhá chyba při takovém umístění (pokud by tam pes přece jen chodil odpočívat) je, že se jedná o frekventované místo, kudy často procházíme a tudíž hýbeme vzduchem. Také chodbou sviští průvan, když otevřeme okna. A to znamená ideální podmínky pro to, aby se chlupy rozfoukaly po celém bytě. Jak to tedy vymyslet?
- Sledujte, kam si pes chodí rád lehnout, a zkuste mu vyjít vstříc.
- Vyberte ideálně klidný kout, kde neproudí vzduch od okna nebo dveří a kudy se doma moc často nechodí.
Pelíšek beru jako skvělý „chlupový hotspot“. Není problémem – naopak. Když vím, kde se chlupy nejvíc hromadí, můžu uklízet hlavně tam.
Chlupové hotspoty
U nás se chlupy nehromadí rovnoměrně. Máme několik míst, která bych mohla označit za jejich hlavní základny. Pelíšek. Sedačka. Předsíň. Oblíbené místo u okna. A jeden záhadný roh, který podezírám z vlastní produkce. Právě tam se snažím uklízet průběžně. Když mám dvě minuty, vezmu vysavač a přejedu právě tato místa.
3. Sedačka, koberce a postel. Co s tím, aby se neproměnily v pelechy?
Tady jsem pochopila jednu důležitou věc: nemá smysl bojovat s tím, kde pes opravdu rád odpočívá. Mnohem lepší je tato místa chytře chránit.
Na sedačku přes den nemůže, ale v noci tam stejně vždycky vleze. Koupili jsme proto model s pratelným potahem a jednou za čas ho hodím do pračky. Také na ni na noc dávám deku přesně tam, kde Max nejraději leží – nemusím zakrývat celou sedačku a zároveň můžu chlupy i nečistoty jednoduše odstranit.
Tip: Na sbírání chlupů z čalounění se mi osvědčila také speciální rukavice.
Od koberců už jsme ve většině místností upustili, ale asi je jasné, že když už, tak jedině s krátkým vlasem nebo tkaný pratelný.
Bohužel (nebo bohudík?) nemám dostatečně pevnou vůli, a i když jsem to původně plánovala jinak, pes s námi často spí v posteli. Povlečení z materiálu typu satén je sice fajn, protože se na něm tolik nezachycují chlupy, ale také se snadno poničí o drápky. Takže povlékám do klasické hladké bavlny a prostě častěji peru. Rozhodně ale nedoporučuji povlékat do mikroplyše nebo jinak strukturovaných látek. Pod prostěradlem máme ochranný povlak na matraci, který jsem koupila 2×, abych ho také mohla často prát. Když nejsme doma, vždy postel zakrývám pevným hladkým přehozem.
Tři tipy, kterých se držím
- Jednou za čas postel, sedačku i koberec pořádně projedu parním čističem (tam, kde to materiály dovolí).
- Na melírovaných a jemně vzorovaných materiálech nejsou chlupy zdaleka tak vidět jako na jednobarevných plochách.
- Hladké a hustě tkané povrchy se čistí snáz než hrubé struktury.
4. Zavedla jsem bezchlupovou zónu
Další věc, která mi hodně pomohla: uvědomit si, že nemusím udržovat celý byt „bezchybný“. Ale můžu mít místo, které je jen moje.
Pokud je místnost, kam zvíře nemá přístup – u nás pracovna –, není potřeba ji každý den znovu zachraňovat před chlupy. Stačí pravidlo dodržovat. Čím menší prostor musí být pravidelně čištěný, tím méně práce. A já vím, že právě tady si můžu večer připravit oblečení na druhý den nebo sedět u počítače v černých šatech, ve kterých pak odejdu do práce bez chlupů.
5. Brzdím chlupy přímo u zdroje
Nejlepší chlup je ten, který nemusím uklízet z podlahy nebo ho nenajdu v jídle.
Pravidelné vyčesávání proto beru jako součást úklidu. A mám na něj ještě jedno pravidlo: když je hezky, vždy ho dělám mimo domov, případně doma těsně před vysáváním.
6. Na každý povrch mám jinou zbraň
- Když nechci zapínat vysavač, na hladkou podlahu se mi osvědčila pryžová stěrka nebo gumový smeták. Chlupy shrne do chomáčků, místo aby je klasický smeták rozvířil do vzduchu.
- Máme dva vysavače. Na zdi v předsíni visí stále dostupný tyčový vysavač, který během vteřiny rozjedu po podlaze podle potřeby. A pod skříní parkuje Květa. Náš robotický vysavač, který zároveň i vytírá, když nejsme doma. Už si to bez ní neumím představit.
- Na sedačku a čalounění funguje lehce navlhčená mikrovláknová utěrka nebo gumová rukavice. Při přejetí jedním směrem se jemné chlupy spojí a snadno je sesbírám.
- Při utírání prachu používám na povrchy antistatický sprej.
- Pod misky dávám podložku. Pomáhá s udržováním pořádku i proti klouzání misek po podlaze.
Není chlup jako chlup
Dlouhé chlupy jsou sice na první pohled viditelnější, ale často se dají snáz sesbírat – leží na povrchu sedačky nebo podlahy a vytvoří pěkně viditelné chomáčky. Krátké chlupy jsou mnohem zákeřnější. Zapíchnou se do čalounění, koberců nebo oblečení a člověk je pak loví jeden po druhém. Pokud tedy vybíráte vybavení domácnosti podle toho, jak snadno se bude uklízet, u krátkosrstého psa bych byla ještě pečlivější při výběru hladkých a hustě tkaných materiálů. U dlouhosrstého psa zase oceníte pravidelné vyčesávání – chlupy, které skončí v kartáči, už nemusíte hledat po celém bytě.
7. Na chlupy myslím pořád. I při praní
Hodně chlupaté oblečení nedávám rovnou do pračky.
Pokud je to možné, nejdřív ho rychle přejedu válečkem nebo jinak zbavím největšího množství srsti. Chlupy se pak nešíří praním na další oblečení. A když už tam zůstanou, vždycky to zachrání sušička. Z té putuje prádlo rovnou do skříně. Až pes mě naučil neskladovat pořád plný koš na žehlení.
Chlupy doma pořád máme. Ale nenechávám se tím rozhodit. Cílem soužití se psem nebo kočkou není domácnost bez chlupů, ale domov, ve kterém se chlupy nekontrolovaně nešíří. A jestli jsem se díky životu se zvířetem něco naučila, pak hlavně tohle: Neuklízet víc, ale zařídit byt chytřeji.
Čtěte také:
Nebuď lama a uklízej!
To se pak bude uklízet samo! 😄
Mrkněte na e-shop na novou kolekci, která je plná veselých barev a hravých vzorů s lamami. 🦙
Noví pomocníci na úklid
Na tchibo.cz pro vás máme barevnou kolekci plnou praktických vychytávek na úklid v roztomilém designu s alpakami.
