Lidé jsou tvorové vztahoví. Vztahy jsou pro ně důležité a prospěšné, mimo jiné i díky nim kvalitněji a déle žijí. Pomáhají jim udržovat duševní zdraví, vyrovnávat se s těžkostmi, ale také zesilují to krásné, protože sdílená radost je vždy větší než ta o samotě. Bez vztahu mohou lidé cítit méně sounáležitosti, mohou být nevypovídaní. Pokud nemají nikoho jen na „sexuální rozptýlení“, mohou jim zcela chybět doteky, objetí, intimita a prožívání sexuality, která patří mezi základní životní potřeby. „Můžeme ji prožívat i sami se sebou, ale ve vztazích je plnohodnotnější a intenzivnější,“ říká psychoterapeutka Lucie Šídová, která pracuje s ženami všech generací včetně seniorek a podporuje je ve vyrovnávání se s rozchody a starty nových lásek.
Pokud jste po náročném rozchodu nebo rozvodu zoufalí, zklamaní nebo znechucení a máte pocit, že láska nejspíš není pro vás, mohl by vás třeba uklidnit pohled do dat. Single lidí s postupujícím věkem nepřibývá razantně. I když se jejich počet po 35. roce zvyšuje, ne o moc. Ve věku 66+ je přes dvacet procent single lidí. V nejmladším věku je jich skoro stejně, 19,4 %.
Kateřina si posteskla kamarádovi a řekla větu, která zazněla v našem úvodu. A on se jen zasmál: „Není nic lepšího než být rozvedená. Na rozdíl ode mě ty teď můžeš cokoliv.“ A tak si to dovolila – dovolit si dělat cokoli.
Čas je král, ale každému panuje jinak
Každý jsme jiný, jiné jsou rozchody a pak tedy i způsoby, které vedou k novým partnerům. Čím taková úspěšná cesta začíná? Zpracováním emocí z rozchodu a zreflektováním předchozích chyb. „To je nutné proto, aby nový vztah nebyl záplatou na staré rány,“ říká Lucie Šídová. Chce to čas, už jen proto, že rozchod provází velké vyčerpání. Také se člověk musí adaptovat na novou situaci, která může přinést mnoho obav.
Kdy budeme připraveni na nový vztah, záleží třeba na tom, jak se lidé rozejdou. Jestli spolu pak komunikují a zda si ze vztahu nesou nějaké šrámy. „Potkávám ženy se sníženým sebevědomím a sníženou sebedůvěrou. A různými strachy a obavami, že si zase najdou podobného partnera nebo partnerku a vztah se opět rozpadne,“ říká terapeutka.
Jak poznat, že jsme už připravení na nový vztah?
Když už při setkání s bývalými partnery reagujeme klidně a bez emocí. A taky pocítíme potřebu a chuť otevřít se něčemu novému. Někdy to může být nenápadné – začneme měnit svůj vzhled, chce se nám najednou vyrazit do společnosti, máme zájem o známé kamarádů a chceme se o nich dozvědět víc, třeba jestli jsou volní.
Univerzální rady, jak na nový vztah po rozvodu, neexistují, protože to hodně závisí na příčině i způsobu rozchodu. „S klientkami v každé situaci řeším jiná témata, všechny ale učím vnímat vlastní emoce, hledat své hranice a uvědomovat si své potřeby,“ říká Lucie Šídová. V terapii se při hledání chyb často zaměřuje na vzorce, které lidé ve vztazích mají, a pomáhá jim zjistit, co by od dalšího vztahu chtěli.
Po ukončení zásadních vztahů mohou v lidech zůstat velká zklamání a zkušenosti, které další vztahy, ale i člověka samotného mohou blokovat. Jednou z často slýchaných je věta „všichni chlapi/ženský jsou stejný“. Terapeutka v nich vidí obranné mechanismy. „Tahle konstatování člověka z počátku chrání před dalším zklamáním a pomáhají situaci zvládnout. Postupem času je ale dobré je opustit.“ Některým pomáhá se z toho vymluvit, některým pochopit, co se stalo, někdo se vypláče nebo mu pomůže někdo blízký, komu mohou kdykoli zavolat a s kým tráví volný čas.
Rozvod je bohužel stigma
Překážkou novému vztahu může být i pocit selhání. Hovoří o něm psycholožka Olga Vlachynská: „Všichni jsme vyrůstali v modelu, že je nejlepší vdát se, mít děti a být spolu věrně až do smrti. Ale není to model vhodný pro každého. Když lidé závazku nedostojí, jsou už navždy konfrontováni s tím, že ideálu nedostáli a nevytvořili zdravé prostředí pro své děti. I přestože je u nás dnes přes 50 procent lidí rozvedených, je to stále stigma.“
Rozvod pro děti přitom nemusí být špatný, vysvětluje Vlachynská. Pokud partnerství už nefunguje, ztrácí se téměř veškeré výhody, které z partnerského soužití plynou. „Rozejdou-li se partneři v klidu, je doba vyššího stresu pro děti zhruba dva roky,“ uklidňuje Olga Vlachynská. „Cesta, jak zvládnout tohle stigma, je v každodenním připomínání si, proč jsme zvolili cestu odluky a že je teď všem lépe,“ vysvětluje psycholožka a zároveň vyzývá k tomu, že se nemáme bát ani jiných modelů partnerského soužití, než je monogamie.
Převozníci a nevázaný sex
Velký pomocník s ukončováním vztahu je převoznický vztah…
Asi jsem si potřeboval dokázat, že jsem schopný sbalit ženu. První dvě známosti trvaly jen pár měsíců. Při třetí si to sedlo a já si to vyřešil sám se sebou. Chtěl bych varovat: dejte pozor na to, abyste jim zbytečně neublížili. – Pavel, 33 let
„Vytloukání klínu klínem nemusí být špatná cesta a hlavně nemusí vždy skončit rozchodem po pár měsících,“ míní terapeutka. Je ale potřeba dát pozor na to, aby nešlo o sebedestruktivní chování, která ženu zraňují a nic jí nepřináší.
U mě to byl převozník a byl potřeba. Uvědomila jsem si to až zpětně. S ním se rozloučit zas tak těžké nebylo, ale citově jsem se díky tomu odstřihla od exmanžela. – Jana, 38 let
Při svém pozorování milostného života Čechů vidím převozníky u žen jako častý a ve výsledku pozitivní aspekt sexuálního vývoje. Zajímavým a častým typem jsou převozníci svůdci (jednorázoví milenci). Objevují se zvláště u konce vztahů, ve kterých žena nebyla sexuálně uspokojena nebo neměla vyloženě pozitivní vztah k intimnostem. Taková jednorázovka dokáže ženu přeformátovat klidně v sexuální bohyni.
„Orgasmus jsem měla poprvé v 34 letech. Toho muže jsem neznala, ani předtím, ani potom. Sice mě bolelo, že zmizel, ale moc mu děkuju. Do té doby jsem si nemyslela, že mě sex někdy bude tak bavit.“ – Lída, 41 let
Našla jsem pro tento jev název „donchuanoterapie“. Převozníci mají analgetický efekt: jak rychle zmizí, vznikne bolest, která pomůže lehce překrýt bolest ze ztráty životního partnera.
Tour de milenec
I střídání partnerů se občas objevuje. „Pro tohle období mám pochopení,“ komentuje to terapeutka Lucie Šídová. „Někdy tahle řešení žena potřebuje ke zpracování složité situace. Je ale důležité, aby to dělala bezpečně a vědomě. A ne vždy pod vlivem alkoholu! A aby její partneři věděli, že chce jen nevázaný sex.“ Ideální je k tomu chodit na terapie a moci mluvit o tom, co jí to přináší a jestli je to pro ni dobrá cesta.
Osvobozené a nezávislé
Jaké jsou nové vztahy, když se konečně zadaří? Bývají jiné. Zvláště ty vznikající poté, co už lidé mají děti a žádné další si pořídit nechtějí. Vládne v nich větší nezávislost. U mladších ročníků se volnost projevuje i v sexualitě. Nové vztahy mohou mít i podobu etické nemonogamie, což znamená, že si partneři vzájemně dovolují stýkat se i s někým jiným. A protože se na tom domluví, nejde o nevěru.
Čím dál častěji se setkávám s mladšími i staršími lidmi, kteří se po předchozích zkušenostech se současnými partnery rozhodnou pro oddělené bydlení. Umožňuje jim to být s partnerem nablízku, udržet si sexuální život, ale zároveň mít značnou míru nezávislosti – rozhodovat o svém volném čase, ale také o pohybu v domácnosti.
Podle psycholožky a výzkumnice Anny Ševčíkové, která se zabývá vztahy a sexualitou starších lidí, volí často tenhle model ženy starších ročníků, které se rozvedly po padesátce nebo později. „Často mluví o tom, že pro ně byl rozpad vztahu osvobozující, protože se vymanily z pečující role. Z obavy, že by zastávaly opět tutéž v jejich generaci tradiční roli, zvažují, jestli vztah vůbec ještě chtějí a zda se spíš nesoustředit samy na sebe. Právě proto se pak často rozhodnou pro odloučené soužití.“ Zajímavé na tom je, že zatímco starší ženy jsou s novými vztahy obezřetnější, muži se chtějí zadat rychleji a těsněji.
Když vám do toho hází vidle děti a expartneři
Lepení nové rodiny z částí dvou starých je královská vztahová disciplína, takový organizační a psychologický desetiboj. Řeší se kompatibilita každého s každým, bydlení, péče, expartneři, nevyřešený majetek, společné dovolené a tak dále. Kam do toho může člověk vměstnat to, že je až po uši zamilovaný?
První krásná fáze nového vztahu může operativou a nedořešenou minulostí velmi trpět. Nový vztah potřebuje prostor. „Buďte klidně i sami tam, kde nejsou děti,“ radí terapeutka. Což je mnohdy těžké vyřešit, zvlášť když mají oba partneři z minulých vztahů děti ve střídavce.
A když se k tomu ještě přidruží fakt, že děti nové partnery nepřijmou? „Je to testování,“ prozrazuje Šídová. „Způsob, jak se děti vyrovnávají se situací. I ony potřebují čas.“ Noví partneři mohou organizační tlaky a napětí vyřešit taktní komunikací a nastavením společné výchovné taktiky a hranic v péči o potomky.
Výčitky singlařům a inspirativní rady
Pokud jste stále ve fázi single, možná čelíte nesouhlasným reakcím okolí a nevyžádaným radám. Takové tlaky na nás mají ve finále opačný vliv – vedou nás k ještě většímu osamocení, vysvětluje Lucie Šídová. „Proto je důležité, aby si lidé jasně nastavili svoje hranice. Někdy si i v terapii trénujeme odpovědi, co na nepříjemné otázky na nové partnery odpovědět.“ Fajn je najít si nové známé – třeba komunitu stejně nastavených lidí, kde mohou sdílet své zkušenosti a hledat nápady, jak tyhle situace lépe zvládat.
Lidové a kamarádské rady někdy vedou do pěkného pekla, zvlášť když jste o žádné nežádali. Já jsem o ně požádala své sledující. Nejinspirativnější odpovědi na otázku „Co vám nejvíc pomohlo po rozchodu?“ přikládám:
- Rozešli jsme se po 20 letech. Bylo třeba zmobilizovat síly a nastavit mysl, že s koncem přicházejí i nějaké začátky a na ty je třeba se soustředit.
- Začala jsem čtením o tom, jak má vlastně zdravý vztah vypadat a jaké může mít formy, včetně eticky nemonogamní. Udělala jsem „vnitřní inventuru“, co se mi ve vztahu nedostávalo a proč to potřebuji. Změnila jsem terapeuta. Dovolila jsem si prioritizovat sebe.
- Radit se nedá. Řekla bych snad jen – neutápějte se v tom a nečekejte na nějaké AŽ. Žijte. Prožijte i ten smutek, neschovávejte ho do temného koutu, odkud se stejně jednou vyvalí. A nečekejte, že bude vše pryč během dvou tří měsíců.
- Byla jsem přesvědčená, že nikoho už nechci. Po 2 letech jsem si začala připouštět, že už bych někoho snesla. Cítila jsem, že jsem připravená. Naučila jsem se žít sama se sebou. Dokážu se bavit s přítelem i bez něj. Nevadí mi, když má přítel „akce“ beze mě.
- Rozvod je ve většině špatný a potom taky. Nový vztah zatím nechci a vyhovuje mi být sama. Je to těžký, ale jsem spokojena.
- Po 15 letech vztahu jsem si dal tři roky pauzu, abych zjistil, kdo se ze mě za ty roky stal. Což bych i poradil.
- Mám za sebou rozchod po 13 letech vztahu. Pokud můžete, změňte prostředí, přestěhujte se. Nová přátelství, jiné okolí. Mě to přineslo po dvou letech novou krásnou rodinu. To už je skoro 12 let a jsme šťastní dodnes.
- Buďte sami se sebou. Nejdříve se toho člověk bojí, pak si zvykne, pak bez toho nemůže být. A pak teprve začne život.
Sladké letní noci
Noční i spodní prádlo v nejkrásnějších modrých tónech
