Ruediger Dahlke je německý lékař, psychoterapeut a propagátor celostní medicíny. Napsal přes 50 knih, které byly přeloženy do 27 jazyků, přednáší a pořádá semináře. Založil a provozuje dvě léčebně-vzdělávací centra – Johanniskirchen v Německu a TamanGa nedaleko Grazu, kde nyní žije. Je zastáncem veganské stravy. Ve svých knihách si všímá souvislostí mezi tělem a duší, psychikou a nemocí. K těm nejzásadnějším patří Nemoc jako řeč duše, Nemoc jako symbol či Princip stínu.
Co vás jako vystudovaného lékaře přivedlo k psychosomatické medicíně?
Vím, že každá nemoc je způsobena naší psychikou, v každé nemoci je vždy nějaký psychický aspekt. I když vás třeba bolí jedna část těla, tak tu bolest cítíte v celém těle, je to součást vašeho vědomí. Tělo a duši, resp. naši mysl, od sebe nemůžeme oddělovat. To ale bohužel klasičtí lékaři dělají. Proto jsem se rozhodl pohlížet na nemoc jinak.
V čem spočívá rozdíl mezi alopatickou (klasickou) a alternativní (holistickou) medicínou?
Klasická medicína rozděluje tělo do bloků, ale nikdo nehledá souvislost. Neintegruje více aspektů, které by integrovat měla. Patří sem naše psychika a duchovní stránka. Bez toho nemůže být léčba nikdy kompletní. Holistická medicína však s duší pracuje, takže dovoluje lépe a s větší přesností hledat souvislosti. Snažím se na pohled dívat z mnoha úhlů, je to kombinace klasické a psychosomatické medicíny, psychoterapie a výživy. Vše je odvislé od konkrétního problému a pacienta. Neznamená to však, že mu hned vysadím léky, které dosud užíval.
Léčení těla i duše zároveň je méně finančně náročné a pravděpodobně z dlouhodobého hlediska i úspěšnější, přesto jej nechtějí zdravotní pojišťovny proplácet a lékaři věnující se tomuto způsobu léčby jsou mezi svými kolegy krajně nepopulární. Lze z alternativní medicíny udělat hlavní trend?
Každý z nás je svým způsobem ovlivněn masou. A pokud ta masa jednotně vyznává klasickou medicínu, je problém změnit přesvědčení takového množství lidí a přinutit zdravotnický systém ke změně. Stále však narůstá počet pacientů, kterým klasická léčba nepomohla, ale ke zlepšení došlo teprve tehdy, když lékař propojil jejich potíže s jejich psychikou. Možná se stále narůstajícím počtem takto vyléčených lidí dojde i ke změně vnímání tohoto principu léčení. V Německu již zdravotní pojišťovny přehodnotily svůj přístup k této problematice. Není to tak dlouho, co nebyly kliniky psychosomatické medicíny skoro nikde, teď už jich pár najdete i ve své malé krásné zemi – vždyť to přeci je obrovský pokrok.
V posledních letech se i v odborných lékařských kruzích začíná mluvit o tom, že většina nemocí začíná v hlavě. Co byste doporučil jako základní změnu, která by lidi nasměrovala ke zdravějšímu životu?
Otevřít mysl. Pokud máte otevřenou mysl, jste zapálení do života a do věcí, které máte rádi, tak jste v dobré psychické i tělesné kondici a šance, že onemocníte, je téměř nulová.
Lze tedy prožít celý život ve zdraví?
Ano, když má někdo zdravou mysl, má i zdravé tělo. Jsou lidé, kteří nejsou téměř nikdy nachlazení. A pak jsou lidé, kteří podlehnou každému viru. Pokud žijete s chutí svůj život, zajímáte se o druhé, pouštíte se do věcí s nadšením, tak je pravděpodobnost onemocnění velmi malá. Ale pokud se v životě nudíte, odmítáte ho, jen přežíváte a jste plni strachu, tak je váš imunitní systém osamocen a oslaben a můžete chytit třeba chřipku velice snadno. Ne kvůli nízké venkovní teplotě, ale kvůli chladu, který máte ve svém životě. Většina nemocí je totiž způsobena naším chováním. Je také dobré najít rovnováhu mezi výkonem a odpočinkem. A pak je důležité trénovat tělo, chodit, sportovat a trénovat i mozek. Věděla jste například, že když si každý den po obědě zdřímnete, snížíte tak riziko infarktu o polovinu?
Jaké potraviny, chování či látky zdraví prokazatelně škodí a lidé je přesto dále používají
Je pravda, že je velmi přínosné změnit stravovací návyky. Já osobně radím zbavit se živočišných bílkovin, to znamená nejen masa, ale i mléčných výrobků a lepku. Měli bychom zvýšit příjem zeleniny.
Co vy sám konkrétně děláte pro své zdraví? Změnil jste v průběhu svého života nějak zásadně svůj přístup ke zdravému životnímu stylu?
Snažím se pochopit svou psychiku a udržovat se v psychické kondici. Mimo to dobře jím, hýbu se a medituji. A co je velmi důležité – umím odpočívat. Přístup ke zdravému životnímu stylu jsem změnil hlavně vnímáním zdravého životního stylu. Kdybych udržoval sebe nebo ostatní ve zdraví podle toho, co jsem vystudoval a předepisoval léky, ze kterých jsem dělal zkoušky, asi by mě už zavřeli, protože spousta jich je dnes už zakázaných. Zato například věřím bylinkám, homeopatii nebo ajurvédě. Jsou to stabilní a osvědčené přístupy a nic se na nich vlivem času nemění.
Existují nějaká preventivní opatření rakoviny, demence, Alzheimera a infarktu, nejrozšířenějších a nejobávanějších příčin smrti?
Lidé, kteří těmito nemocemi trpí, jsou většinou ti, kteří se hodně vzdálili od toho, co je pro ně dobré, a od toho, co od nich očekává jejich osud. A tak to některé aspekty jejich psychiky prostě vzdají. Když se podíváte na psychologický vzorec schovaný za rakovinou, tak najdete lidi, kteří nežijí své vlastní životy. Často žijí to, co je respektované, co jim říká jejich učitel nebo kněz nebo politikové nebo co chce hlavní společenský proud. Ale své životy mohou prožít jen oni sami. Musí převzít zodpovědnost a žít, jak to sami cítí, najít svou vlastní cestu.
Přibývá obézních lidí, přitom obezita prokazatelně škodí zdraví a snižuje kvalitu života. Můžeme přesvědčit obézní lidi ke snížení váhy?
Lidé musí pochopit, z čeho jejich obezita pramení, přijmout to a pak to chtít změnit. Pro mnoho lidí je život poměrně těžký, nenaplňuje je. A proto se naplňují sami. Jídlem. Snaží se ukonejšit alespoň svoje tělo, namísto toho, aby se snažili udělat něco se svým životem, nebo jsou to lidé, kteří potřebují tlustší kůži, protože na ně pořád někdo slovně útočí a oni se nedokážou bránit. Schovávají se za tlustou zeď podkožního tuku. Poté je stačí přimět k tomu, aby změnili svoje stravovací návyky. Protože když začnete jíst organické jídlo bez živočišných bílkovin, tedy žádné maso, ryby, vajíčka, mléčné výrobky, ale hodně zeleniny a ovoce, přirozeně zhubnete. Nehledě na to, že se zlepší i vaše psychická kondice, protože přestanete přijímat skrze maso stresory špatně chovaného skotu.
Ve svých knihách se věnujete nejen zdravému životnímu stylu, ale i půstu a tématice stínu a umírání. Právě toto téma je nyní v České republice poměrně aktuální, ačkoliv si téměř každý přeje zemřít doma mezi svými blízkými, realita je naprosto opačná. Proč se lidé tak brání setkání se smrtí, když je to jedna z mála jistot, která na každého z nás na konci života čeká?
Lidé mají pocit, že smrtí všechno končí. Bojí se neznámého. Jenže život není ohraničen narozením a smrtí. Na nevědomé úrovni je to koloběh inkarnací. Na tento svět nepřicházíme nepopsaní, ale rodíme se s osudem, který protíná spousta úkolů. Když je splníme, můžeme postoupit dál. Takže v rámci psychosomatické medicíny je dobré naučit se pravidla života a podívat se na svůj vlastní stín. Tam je totiž ukryta naše podstata, a když ji rozklíčujete a přenesete z nevědomí do vědomí, porozumíte. Pochopení nemoci vám dá prostor s ní začít vědomě bojovat. Obecně bych charakterizoval jako problém, že lidé neumí přijmout svůj stín a nevědí, jak s ním pracovat.
Napsal jste více než 50 knih s tematikou vztahu těla a duše, psychiky a nemoci. Je něco, co je všechny spojuje?
Každá z mých knih jen z jiného úhlu pohledu a do větší hloubky reflektuje hlavní myšlenku, a to je nutnost vnímat tělo a duši jako jeden celek při posuzování našeho stavu.
Jaké je poselství vašich přednášek a knih? Proč tak neúnavně propagujete své názory a co byste vy sám považoval za vykonané dílo?
Jsem přesvědčen o tom, že čím více lidí bude vědět, jak moc spolu tělo a duše souvisí a začne o tom přemýšlet, tím víc jich bude mít více možností vyřešit své problémy.
