Nikdy jsem to ale nepřiznala, což je nejspíš důvod, proč je můj vztah k vánočním svátkům i dneska poněkud vlažný. Přece jen každé dítě chce, aby byli spokojeni především rodiče, těm zase záleží na tom, aby nejšťastnější byli jejich malí dárečci (ideálně právě v jejich společnosti).
Přesto dneska na tři porce kapra s bramborovým salátem vzpomínám s humorem. A stejně to mají i další odrostlé děti, které trávily Vánoce v podobných podmínkách. Třeba vám naše vzpomínky a rady mojí sestry s podobnými zkušenostmi, psycholožky Jany Růžičkové, budou inspirací. A vaši potomci tak na společné Štědré večery, ať je oslavíte kdykoli, zavzpomínají nejen s humorem, ale hlavně rádi.
Až moc Vánoc na jeden den
Helena: „Až mi zas budou říkat, že jsem pěkně vykrmená, tak se začnu ohánět fotkami poslední štědrovečerní večeře… teda večeří.“ Takhle jsem si v závěru Štědrého dne často brblala u tradičního trávení vánočních pokrmů. Dlouhou dobu jsem totiž Vánoce s oběma rodiči slavila během jednoho dne, ale s každým zvlášť. Taťka samozřejmě slízl veškerou smetanu hned po poledni, kdy mi naservíroval tříchodovou štědrovečerní večeři následovanou velkolepým rozbalováním dárků. Nechtěl čekat, až si vysněný CD přehrávač rozbalím po skutečné večerní večeři. U mamky a prarodičů mě pak odpoledne čekala stejně bohatá štědrovečerní tabule a o trochu skromnější nadílka – to hlavní jsem si už přece jen nesla v krabici od táty.
Doteď, když si na ty časy vzpomenu, mě přepadne lítost. Mamka mi chtěla udělat stejně velkolepé Vánoce, ale byla až druhá v pořadí. A já nejhezčí svátek v roce vnímala jako nejuspěchanější den, kdy jsem musela být všude a vlastně nikde pořádně. A kdy jsem se tak úzkostlivě snažila udělat všem radost tím, že budu mít ze všeho radost, až mi z toho kroupy z jindy oblíbeného kuby lezly ven i ušima.
Očima psycholožky:
Střídání rodin během jednoho vánočního dne může být velmi stresující. Děti totiž obecně mají problémy s adaptací – chvilku jim trvá, než si někde zvyknou a zvláště pro introvertnější děti to může být příliš zážitků najednou. Zkuste si sebe představit v kůži svého dítěte. Doporučuje se mít jednoho Ježíška, jeden stromeček. Druhý rodič se může s dítětem na Štědrý den potkat a jít s ním na procházku, zabruslit si nebo něco jiného společně zažít. Je to důkaz respektu a lásky k dítěti, když nerozdrobíme ten jedinečný a kouzelný vánoční zážitek, na který se celý rok těší.
Doporučuje se volit trávení Štědrého večera tam, kde je dítě více doma. Pokud mají rodiče střídavou péči, pak je to na jejich vzájemné dohodě.
Kdo s koho: Vánoční střídání
Petr: Na prahu mojí puberty se naši rozvedli a to přineslo mimo jiné nutnost vymyslet Vánoce „jinak“. Zkusili jsme to různě – jeden rok jsem byl na Štědrý den u mamky, další zase u táty, jindy jsme to prostřídali během svátků, další jsem raději odjel k tetě, abych si nemusel „vybírat“. Štvalo mě to všechno. Od té doby, co jsem se odstěhoval, se s rodiči vídám až po Vánocích, abych mezi nimi nemusel volit ani jako dospělý.
Očima psycholožky:
Jak už jsem psala dříve, pro dítě je vždy ideální, když tráví Štědrý večer doma. Apeluji na rodiče, aby nepřenášeli zodpovědnost na dítě, aby si vybíralo, s kým chce letos na Vánoce být. Dítě miluje oba rodiče a je tak pod obrovským tlakem, na který není zralé. Pak ale nedoporučuji, aby druhý rodič opakoval Ježíška v jiný den. Štědrý den je jen jeden. Jsou i jiné zážitky, jiné akce, které můžeme s dítětem podniknout.
Společná Tichá noc?
O tom, že se i v exmanželských dramatech najde světlá a úsměvná výjimka, by mohla vyprávět Bedřiška. Přestože se její rodiče nesnesli v jedné domácnosti, Štědrý den dodnes tráví společně:
Vlastně se to tím rozvodem, respektive naším odstěhováním o šest let později, všechno hodně zlepšilo. Nicméně, měli jsme takovou vánoční tradici, že parta známých chlapů s dětmi chodila na Kampu pouštět kapra do Vltavy (jako výraz milosrdenství – to jsme ještě nevěděli, že všechny ty v zimě puštěné ryby leknou). Mámy zatím doma měly klid na vaření a přípravy. Když se pak naši rozvedli, ale pořád jsme bydleli společně, tátovi se asi domů ke štědrovečerní tabuli moc nechtělo, protože si pamatuju, že pravidelně dostával čočku, že zase jdeme pozdě. Ale možná je to jen tím, že táta prostě vždycky všude chodí pozdě. Je to jeho trademark.
No a když jsme se s mámou odstěhovali, všechny tyhle trable pominuly. Máma zůstala sama, na Vánoce tátu vždycky pozvala a v omezeném čase spolu byli schopni vycházet skvěle. Řekli jsme mu, že večeře bude o půl hodiny dřív, čímž se předešlo tomu, aby přišel pozdě (někdy to zvládnul i tak, ale o fous), a vzpomínám si, že to bývaly vlastně hrozně pěkný a pohodový Vánoce.
Očima psycholožky:
Společně strávený Štědrý večer s rodiči je taková maturita, možná i doktorát rodičovských kompetencí. Je to sen každého dítěte rozvedených rodičů, ale za předpokladu, že je pohoda, že rodiče spolu dokážou opakovaně harmonicky komunikovat. Již si odpustili, bolest přebolela. Mezi rodiči, kde jsou velké konflikty, naschvály, nebo dokonce bitky, to je nereálné. Moji rozvedení známí chodí společně se svými dětmi na procházku do centra Prahy a pak jsou děti večer s jedním z rodičů podle domluvy. A moc hezky to funguje.
A ještě pár rad, jak to zvládnout a nezbláznit se
Nemyslete na sebe, myslete na děti. Představte si, co by pro vaše děti bylo nejlepší. Vciťte se do nich. Je to velmi individuální, záleží na věku dětí, zda je samo, nebo má sourozence, a také na tom, jak spolu vychází rodiče. Pokud budou děti na prvním místě, vymyslíte nejlepší řešení, aby bylo vašim dětem na Štědrý den dobře.
Žádná soutěž. Doporučuji se společně s expartnerem domluvit na dárcích pro děti, zkoordinovat to a nepředhánět se. Nesnažit se mít megalomanské plány, ohromit děti a zároveň ohromit expartnera. Soutěžte a bojujte si někdy jindy, respektive buďte vyrovnaní a přestaňte se svým ex soutěžit. Tento boj totiž nelze vyhrát, neboť neexistuje.
Klid. Vše je potřeba dobře naplánovat. Nic nedělat na poslední chvíli a dát si dostatek časové rezervy. Večeře nemusí být dokonalá, dárky nemusí být dokonalé. Ale radost, pohoda a legrace ve společný čas s vašimi dětmi jsou to cenné a vzácné. Na to budou děti celý život vzpomínat. Najděte v sobě klid, dětskou radost z Vánoc a pokoru k lidem. To vše ale doporučuji na každičký den v roce.
