Adopce je běh na delší trať. Než se k ní dostaneme, nějakou dobu pejska sledujeme. Zjišťujeme jeho zvyky a zlozvyky, co má a nemá rád, jestli se hodí spíš do bytu nebo domu se zahradou a jestli mu nevadí jiní psi nebo děti. Je toho hodně, protože se k nám většinou dostanou zvířata, která si nesou těžký životní příběh a hromadu ošklivých vzpomínek. Do konce života se jich nezbaví a proto to s nimi nebývá jednoduché. Nový páníček musí být vybaven velkou trpělivostí.
Než se pes dostane k adopci, musí projít veterinárním ošetřením. Součástí bývá očkování, odčervení a hlavně kastrace. Kastrujeme všechny dospělé pejsky i fenky, hlavně ze zdravotních důvodů a také proto, že je to jediná prevence, jak zamezit dalšímu množení nechtěných štěňat, která pak končí v podobných zařízeních, jako je to naše.
Jak se pro psa hledá nová rodina?
Vhodnou rodinu začínáme hledat po zvládnutí alespoň základní socializace a absolvování veterinární péče.
V současnosti to je díky internetu a sociálním sítím o něco jednodušší. Pročítáme zprávy a posuzujeme, co zájemci nabízí a jaké mají podmínky. Když nám někdo přijde jako vhodný zájemce, domluvíme si schůzku přímo u nás a probereme vše osobně. Takové schůzky většinou stačí třeba jen dvě, ale u problematičtějšího pejska plánujeme schůzek a seznamovacích návštěv více. Také jezdíme k novým rodinám domů.
Zvířatům pomáhám téměř 10 let a zároveň těch 10 let komunikuji s lidmi. Dá se říct, že dobrý nový domov tak už dokážu poznat po pár zprávách, které si se zájemci vyměním. I tak se mi ale občas stane, že se spleteme. Nikdo není neomylný, ale za ty roky jsme zaplnili přes 1500 domovů.
Každý pejsek je specifický a i každá adopce je jiná. Vždycky ale platí, že sepisujeme adopční smlouvu – buď o trvalé, nebo dočasné péči. Nového majitele zavazuje k plnění určitých podmínek.
Co musíte splňovat, abyste mohli adoptovat?
Adopci bych doporučila pouze lidem, kteří mají velkou dávku trpělivosti. A nejen to.
Musíte být na 100 % přesvědčeni o tom, že chcete pomoci psovi, který nepoznal nic dobrého a jehož je potřeba naučit všechno od hygieny přes socializaci až po chůzi na vodítku. Musíte mít dostatek času a vědět, že vás nerozhodí, když prvních pár měsíců budete nacházet loužičky na koberci, možná i roztrhaný gauč a poškrábané dveře. Myslete na to, že pejsci budou štěkat a to může rušit sousedy.
Adoptovaná zvířata se často nejdřív nenechají ani pohladit a mohou startovat na jiné psy, nebo dokonce i na děti. Zkrátka, není to jednoduché, a už vůbec ne pro každého. Proto vybíráme jen lidi a rodiny, kterým slovo závazek není cizí.
S výběrem psa pomůžou v útulku
Vybrat psa z útulku by vám měla pomoci daná organizace. Měla by mít dostatek zkušeností, díky kterým vás nasměruje k tomu, jaké plemeno (nebo křížence plemen), věk a osobnost psa jsou pro vás vhodné. Úspěch adopce závisí na spokojenosti vás (včetně zvířat, která u vás už žijí) i adoptovaného psa. My raději vybíráme nové rodiny delší dobu, ale o to víc nás těší, když jsou všichni pak štastní.
Rozmyslete se, jestli máte dostatečnou finanční rezervu
Když si berete psa, který žil v nevhodných podmínkách, je velmi pravděpodobné, že bude mít nějaké zdravotní problémy. A to je finančně náročné.
Rozhodně nedoporučuji adoptovat si psa ani pořizovat štěně, pokud nemáte dostatečnou finanční rezervu. Mít jakékoliv zvíře je nadstandard. Když člověk sotva vyjde s měsíční výplatou, je nesmyslné, aby si pořizoval psa nebo kočku. Bohužel to jsou druhé nejčastější případy, kdy zvířata končí v útulcích a jiných depozitech.
Onemocnět může jakékoliv zvíře a setkávám se s tím, že majitelé na léčbu zkrátka nemají peníze. A to nemusí jít ani o desetitisíce. V mnoha případech jsme přebírali do péče i pejsky, pro které neměli majitelé na veterinární péči ani dva nebo tři tisíce korun.
Když chcete pomoci, ale nemůžete adoptovat…
Možná z jakéhokoliv důvodu nemůžete mít zvíře doma, ale přesto byste opuštěným duším rádi nějak pomohli. Je několik možných způsobů.
Najděte si nejbližší útulek a domluvte se na tom, že budete chodit venčit pejsky. Můžete také přispět materiálně. Většina organizací má nouzi o kvalitní granule, konzervy, pamlsky, desinfekční prostředky, pytle na odpad, papírové utěrky, staré povlečení, ručníky… Spojte se s organizací, které chcete pomáhat, a ověřte, co by jim aktuálně nejvíc pomohlo.
Není to vždy snadné, ale pomáhat hřeje u srdce
Pomáhání psům není naše zaměstnání, jsme nezisková organizace, takže nám za naše služby nikdo neplatí.
Tlapky na cestě vznikly jen proto, že se mi v osobním životě dařilo, jsem zdravá a dovolím si říct, že i úspěšná. Měla jsem pocit, že to, co mám, „musím nějak vrátit“. Proto jsem začala pomáhat psům a kočkám, kteří se ne vlastní vinou dostali do těžké situace. Zvířata si sama pomoci nedokážou. Od toho jsme tady my.
Práce se zvířaty v nouzi není vždy jednoduchá. Lhala bych, kdybych řekla, že to zvládám levou zadní – jsou lepší a horší dny. Nikdy si nezvyknete na týrání nebo umírání nevinných zvířat… musíte se s tím srovnat. Hodně často se musíte potýkat s lidmi, kteří jsou na okraji lidské společnosti, a vy se musíte tvářit mile a zachovat klid, i když víte, jak špatně se ke zvířeti chovali, a úplně to ve vás vře. Přesto je to, co děláme, krásné, naplňující a dává nám to smysl.
Pokud se i vy chcete zapojit, můžete nám napsat na Facebooku Tlapky na cestě.
Čtěte také: Patří domácí mazlíčci do postele?
