Zatímco dřív bylo běžné šaty nejprve opravit a tašku na nákup používat stále dokola, i dětské pokojíčky na dnešní poměry „zely prázdnotou“. Dnes jsou oblečení, hračky a jednorázové produkty tak levné a dostupné, že z ekonomického hlediska nedává často smysl vracet se do šetřivějších kolejí. Lehce se pak ale může stát, že jsme věcmi zavaleni, že náš začne štvát přemíra odpadu a třeba i dopad na životní prostředí. Nebo že je těžší doma udržet pořádek. A co teprve s dětmi!
Výbava pro miminko plné zbytečností
Začíná to snad už oznámením těhotenství rodině. Na mini oblečky pro nového člena rodiny se přece všichni tak těšili! A tak se nám doma nakupí hromada věcí, které vlastně vůbec nepotřebujeme.
Pokud si taky nevíte rady, jak odmítnout nechtěné dárky, psali jsme o tom už tady. Zároveň je internet plný zaručených seznamů, které působí, že se bez 80 uvedených položek pečovat o dítě ani nedá.
Jak nahradit jednorázové věci?
Spousta jednorázových věcí se dá vyřadit od narození. Takhle to šlo u nás:
- Vlhčené ubrousky – místo nich omýváme děti rovnou tekoucí vodou nebo používáme nastříhaný perlan s mycí emulzí ve spreji. Ubrousky se dají jednoduše vyprat a použít vícekrát.
- Vložky do podprsenky – látkové z bambusu jsou mnohem lepší než jednorázové. Stačí jedna nebo dvě sady.
- Přebalovací podložky – látková se dá sehnat s krásnými vzory!
- Pleny – „látkovky“ zažívají opět boom. Je jich spousta typů, třeba jednoduché 3 v 1, kde nemusíte nic moc řešit a nekoná se žehlení. My jsme nicméně tenhle bod nedali a zůstali u ekologických jednorázovek. Kombinovali jsme s bezplenkovou metodou.
- Ovocné kapsičky – občas se nám doma objeví, ale spíš se snažíme kupovat skleničky, když už jde o jednorázové svačinky a po ruce není čerstvé ovoce.
- Pitíčka – jsou pro mě symbolem marketingu. Jasně, když není zbytí, hodí se. Běžně si ale nosíme vlastní lahev – míst na doplnění vody je všude spousta.
- Vlastní kelímek na kafe – doplněk každého rodiče s kočárkem? Tak tenhle bod u nás nefunguje, kelímek pořád zapomínám a kočárek moc nepoužíváme. Ale super věc pro kávomily :-)
- Seznam přání – je ideální řešení pro příbuzenstvo bažící po nakupování. V některých rodinách prý taková domluva funguje.
Rozvojové hračky? Méně je více
Určitě nejsme „bezobalová domácnost“ anebo ultra minimalisti. Přemýšlet o dopadu na přírodu nám ale přijde přirozené a je nám dobře v bytě s málo věcmi.
U hraček to platí také, ale je těžší tomu dostát. Sami často podlehneme slibům jako „rozvíjí motoriku“, „montessori“, „výukové“ nebo „české a ručně kreslené“ a najednou se nám doma povaluje kopa krásných, dřevěných nebo ručně kreslených zbytečností. A nikdo si s nimi nehraje.
Proč mít málo hraček?
Proč doma nemít mnoho hraček dobře shrnuje třeba blog o minimalismu zamalem.cz:
- Dítě si hraček méně váží.
- S větším počtem hraček si dítě dohromady hraje kratší dobu než s menším.
- Dítě tráví více času těkáním mezi hračkami, zkoumáním co daná hračka dělá, a méně času skutečným hraním.
- Nižší kreativita a fantazie.
- Pro dítě je těžší udržet pozornost.
- Nerozhodnost s čím si bude hrát.
- Dítě hračky nezvládá samo uklízet.
Není to ale tak, že bychom vyhlásili „zákaz“ nakupování hraček. Spíš to je téma, o kterém si můžeme doma povídat. Učit děti vnímat hodnotu věcí, hodnotu lidské práce, kvalitu materiálu, šíři využití jedné věci (např. lega vs. osmdesátého šestého autíčka).
8 otázek, které nám pomáhají při rozhodování
Neděláme to 100%, ale než něco pořídíme, ať už se jedná o oblečení, hračky nebo vlastně cokoliv dalšího, snažíme se ptát:
1. Jak dlouho to bude (dítě) používat?
U oblečení je to jasné – chci, aby se dalo ještě dál dědit mezi dalšími dětmi. Např. u bot vím, že jedna velikost nevydrží déle než půl roku, proto je můžu kupovat z druhé ruky a budou často jako nové. U hraček je tenhle filtr nejvíc funkční – obzvlášť když víte, kolik je doma třeba „suvenýrů“ z výletů, se kterými si nikdo nehraje.
2. Jak často to bude používat?
A pokud jen málo, je opravdu potřeba kupovat věc novou?
3. Můžu si to od někoho půjčit?
Skvěle funguje samozřejmě síť přátel. Lidé mají doma tolik nepoužívaných věcí, že nevidím problém se ptát třeba i rodičů ve školce nebo škole – obzvlášť pokud jde o něco, co využijete třeba jednorázově. Příkladem může být třeba výbava na hory.
Banka oblečení a hraček
Některé spřátelené rodiny mají „banku“ věcí, které si libovolně půjčují a střídají. Prima řešení pro skupiny, kde je víc různě starých dětí.
4. Můžu to vyměnit?
Kromě vlastních kontaktů skvěle fungují i swaperské skupiny. Na Facebooku ji najdete snad pro každé větší město a sehnat se tam dá výměnou za vlastní přebytky všelico – my třeba máme dětské kolo nebo dřevěný domeček pro panenky.
5. Můžu to sehnat z druhé ruky? Nechce to někdo vyhodit?
Vedle kamenných bazarů „jedou“ ve velkém weby jako vinted.cz, nevyhazujto.cz nebo vsezaodvoz.cz. Seženete tam originální kousky čehokoliv, často nerozbalené. Stejně jako u swapu je myslím jediné riziko ohlídat si, aby člověk nebral zbytečně moc věcí jen proto, že jsou zadarmo nebo levno – a neničil si tak domov i život nekonečným tříděním a vyřazováním. Stejně tak je dobré zamyslet se, jestli danou věc nemůžeme podědit třeba od někoho v rodině nebo od sousedů.
Věci, kterých se lidi typicky zbavují ve velmi dobrém stavu
Vanička, teploměr, kočárek, houpátka, lehátka, hrazdičky, kojicí polštář, batolecí hračky, postýlka, vlastně i veškeré menší oblečení. :-)
6. Co s tím uděláme, až to nebudeme chtít?
Od impulsivního nákupu mi pomáhá také představa, jestli „po nás“ věc bude muset putovat do koše, přetvoříme ji, nebo ji využije někdo jiný. To mě poslední dobou vede buď k nákupu nové a skutečně kvalitní položky, nebo naopak se zařadíme na „konec“ spotřebního řetězce a třeba donosíme něco klidně už po třech dětech.
Rotování
Nevím jak u vás, ale u nás se většina hraček kromě lega brzy omrzí. Když na to máme s manželem kapacitu, jednou za čas hračky prostřídáme – mimo dětské zraky máme velkou tašku, která slouží jako sklad. Ideální stav je, když je k dispozici (třeba na týden) maximálně šest možností. Děti si pak skutečně hrají víc a vydrží u toho déle.
7. Co uděláme s obalem?
Když mám pokušení koupit ovocnou kapsičku, ptám se občas sebe samé, jestli si na sebe chci uplést „bič“ toho, že třeba s víčky vymyslím nějakou vhazovačku nebo hru, aby obal neměl jednorázový účel. Většinou se mi nechce. :-) Takže radši koupím skleničku. Stejně tak přemýšlíme třeba o obalových materiálech.
Čtěte také: Vyrobte si s dětmi hračky z krabic! Návod na garáž a autobus
8. Zlepší to skutečně jeho život?
Nebo vlastně – máme doma něco ne-hračkového, čím se to dá nahradit? Tímhle filtrem zase neprojde moc hraček-napodobenin. Místo plastových potravin používáme ke hře skutečné, místo „jako“ vysávání mají děti k dispozici skutečný lux. Naopak funkční zmenšeniny, například kratší smeták nebo menší mačkadlo na brambory, dětem umožní dělat víc „skutečných věcí“ a tímhle sítem projdou. :-)
Minimalismus, ideální volba pro lenochy
Udržitelnost skutečně nahrává mojí lenosti. Zatímco s prvním batoletem jsem měla chuť nakoupit všechny montessori krájítka, džbánečky a tácečky, teď si snažím život spíš zjednodušit.
Kladu tak menší nároky na nás rodiče (je vysilující jak uklízet, tak k úklidu děti vést). A ještě mám pocit, že prospívám kromě všeho ostatního hlavně dětem. Ty jsou beztak na konci dne nejšťastnější, když se venku můžou dloubat klackem v hlíně. :-)
Safari volá
Pořiďte svým dobrodruhů parádní oblečení se zvířecími motivy.
