„Terapeut mi dneska říkal, že….“
„Co chodím na terapii a konečně jsem se pohnul z místa…“
„Promiň, musím končit, za chvíli mám sezení po Skypu….“
Také jste už někdy slyšeli tyto věty? Překvapilo vás, že váš kamarád nebo příbuzný chodí do terapie a navíc o tom i otevřeně mluví? Nebo vám naopak přišlo super, že se do této práce na sobě pustil? Možná že i vás samotné někdy v životě napadlo, že byste pomoc psychoterapeuta uvítali, ale třeba nad tím váháte, nevíte kudy do toho a napadá vás řada otázek, nejistot nebo obav. Pojďme se na ty hlavní teď společně podívat, vyvrátit mýty a najít odpovědi, abyste v případě potřeby mohli psychoterapii bez obav a studu využít.
Jít na terapii neznamená být blázen nebo slaboch
Setkávám se s obavami lidí, že když se člověk obrátí na „odborníka na duši“, je to znakem duševního onemocnění nebo vnitřní slabosti. Opak je ale pravdou. I ten největší pragmatik a „silák“ se může v dnešní hektické době snadno ocitnout v náročné životní situaci a čelit neúměrnému stresu. Ten se následně podepisuje na fyzickém zdraví, na soustředění a výkonnosti v práci a ve vztazích. Já říkám, že obrátit se v této situaci na odborníka ukazuje naopak na zodpovědnost a kompetenci člověka svou situaci konstruktivně řešit.
Psychoterapie také může naopak posloužit jako prevence vzniku duševní poruchy: např. neošetřená a trvající psychická krize se může proměnit v deprese, úzkosti, či jiné symptomy duševní poruchy apod. V psychoterapii člověk může potíže včas podchytit a najít nejen způsoby jak se z náročné situace dostat, ale také se naučit novým psychickým dovednostem, postojům a schopnosti udělat potřebné změny.
„Nebudu zabírat místo lidem s opravdovými potížemi.“
Uvažovat, kdy už je problém dost velký na to, aby si člověk řekl o pomoc, je naprosto zbytečné. Stejně jako já, ani žádný jiný psycholog či psychoterapeut takto neuvažuje a žádnou starost, trápení či problém, které člověk pociťuje, nelze shazovat. Už jen to, že člověka napadne, že by uvítal pomoc terapeuta, je signálem, že to propstě má udělat.
Každý má také jiné prožívání a rozhodně nelze nikdy říci, že je větší trápení rozchod s partnerem, prožívání úzkosti v dopravních prostředcích anebo pocit nespokojenosti se svým životem. Každý z nás by měl brát vážně to, co prožívá a jak to prožívá a dovolit si takovou péči o sebe, jakou právě potřebuje.
„Co si o mě lidi pomyslí…?“
Ze zkušenosti vím, že pokud člověk sám je v pohodě a v souladu s tím, že do terapie chodí, a bude se k tomu stavět tak, že jde o stejnou službu jako každou jinou, potom to i okolí takto přijme. Neoznamujte to jako něco velkého, zvláštního, ale jako běžnou věc. Stejně, jako kdybyste někomu řekli, že jste byli u lékaře nebo na fyzioterapii.
V současné době všichni čelíme velkému tlaku. Svět je zrychlený, nároky na lidi jsou přehnané a ze všech stran se na nás hrne mnoho podnětů a informací. Své klienty učím, že je důležité vědět, jak se chránit, jak o sebe pečovat a jak vycházet vstříc vlastním potřebám.
„Nevím, s čím vším se mohu na psychoterapeuta obrátit…“
Na terapii jsem se ve své praxi nejčastěji setkávala s lidmi, kteří se dostali do náročné životní situace, nebo kteří zažívají trápení a starosti, které jim znesnadňují spokojeně žít. Tuto situaci potřebovali změnit a najít z ní východisko. Nejčastěji je přiváděly tyto důvody:
- osobní, partnerské, rodinné a pracovní starosti a problémy,
- krizové životní momenty (rozvod, úmrtí blízkého člověka, ztráta nebo změna zaměstnání, krize smyslu života, domácí násilí apod.),
- pocity prázdnoty, samoty, sníženého sebevědomí, vnitřní nepohody, pocity neuspokojivého života apod.
- lehčí úzkostné či depresivní stavy, strachy, nejistoty, či podpůrná psychoterapie při léčbě duševní poruchy
- osobnostní rozvoj – potřeba sebepoznání, sebepřijetí a učinění změny v jakékoli životní oblasti aj.
S čím vám může psychoterapie pomoci?
- Budete objevovat nové pohledy na sebe, svůj život a nalézat nová řešení problematických životních situací.
- Uvědomíte si problémy v nových souvislostech a budete hledat, jak potíže vznikly a řešit, jak s nimi lépe nakládat.
- Budete se učit lépe se chápat a znát vlastní myšlení, cítění a chování.
- Půjdete vstříc osobnostnímu rozvoji a schopnosti žít život, ve kterém se budete cítit spokojení.
- Ve vztahu s terapeutem můžete najít takové pochopení a přijetí, které vám umožní začít toto cítit následně sám k sobě.
- Terapie vás učí otevřenosti, komunikaci, dovednosti vnímat hlouběji sebe i druhé a projevovat se tak, abyste se mezi druhými uplatnili a zároveň byli spokojeně sámi sebou.
Psycholog, psychiatr nebo kouč?
Možnási nejste jisti, na koho konkrétně byste se měli obrátit. V dnešní době funguje nepřeberné množství různých odborníků na duši, ale i neodborných alternativních služeb, a já proto radím vycházet z toho, jakou konkrétní pomoc hledáte. Potřebujete řešit spíše psychický problém, vztahové potíže, dopady náročné životní situace anebo byste se chtěli spíše osobnostně rozvíjet?
Klinický psycholog nebo psychiatr pomáhá
Ke klinickému psychologovi nebo psychiatrovi přichází lidé s podobným trápením a očekáváním jako k psychoterapeutovi.
S tím rozdílem, že tito dva odborníci poskytují psychoterapii v rámci zdravotnictví, jejich služby hradí pojišťovna a mají kromě pomoci lidem ve výše popsaných situacích zejména kompetenci komplexně diagnostikovat a klinicky léčit duševní onemocnění klienta (depresivní a úzkostné poruchy, psychotické poruchy jako např. bipolární poruchy, schizofrenie, poruchy osobnosti apod.). Léčba u klinického psychologa následně probíhá za využití psychologických prostředků a psychoterapie. Psychiatr pro léčbu jako jediný využívá psychofarmaka (např. antidepresiva).
Kouč rozvíjí
Kouče většinou vyhledávají lidé, kteří chtějí zvyšovat svůj osobní potenciál, ať už v oblastní profesní nebo osobní. Koučování člověku pomůže stanovit si priority, nalézt nové vnitřní zdroje a skrze ně realizovat své cíle.
V koučování nejde o poradenství ani psychoterapii. Koučování je prostor, ve kterém člověk nepřichází vyřešit životní krizi nebo náročnou životní situaci, ale přichází nalézat nové způsoby myšlení, jednání a komunikace. Nově nalezená sebedůvěra, kreativita, optimismus a schopnost myslet novým způsobem následně člověku umožní realizovat stanovené kroky vedoucí k cíli, kterého chce dosáhnout.
Terapie může probíhat v on-line prostředí
Na dnešní moderní době mě těší možnosti i pro lidi, kteří nemají žádného terapeuta v dosahu, nebo žijí v cizině, či nemohou docházet do terapie osobně z jiných důvodů. Řešením v těchto případech může být on-line terapie.
O účinnosti a bezpečnosti on-line terapie byly zveřejněny výsledky různých studiích a jejich závěry jsou ve shodě v tom, že on-line psychoterapie je rovnocennou alternativou terapie tváří tvář. Náplň terapeutického setkání on-line je de facto stejná, jako při běžné terapii, s tím rozdílem, že probíhá formou videohovoru.
Výhody vidím nepochybně v tom, že se klient při terapii doma cítí v bezpečí a je ve svém známém prostředí. Klient zažívá menší ostych a nemá problém o sobě hovořit velmi otevřeně již od počátku. Klienti také popisují, že on-line setkání zažívali jako velmi intimní, intenzivní a efektivní. Další výhodou pro klienta je dostupnost terapie – časová i finanční úspora (on-line terapie je levnější), odlehčení od dojíždění, komfort a pocit zachování soukromí.
On-line psychoterapie je pro vás vhodná, když:
- Žijete v zahraničí v zahraničí (jste často vystaveni samotě, pocitu vykořenění – samotný život v cizině sebou přináší řadu náročných životních aspektů)
- Máte zdravotní omezení, pro která je problematické do terapie docházet
- Žijete v lokalitě, kde není psychoterapeut nebo psycholog místně dostupný
- Trpíte duševním onemocněním, které vás omezuje ve vycházení ven (např. sociální fobie, agorafobie, panické ataky, posttraumatická stresová porucha apod.)
- Jste na mateřské dovolené a nemáte hlídání (nebo jiné pečující osoby)
- Jste extrémně časově vytížení, nebo pracující ve specifickém směnném provozu
Pro koho není on-line psychoterapie vhodná?
On-line psychoterapie se nedá využít v úplně každém případě. Nedoporučuji ji pro ty, kdo trpí těžším psychickým onemocněním (psychózy, těžké deprese, sebevražedné sklony) – tento kontakt pro pak není dostačující léčbou a mohl by i uškodit.
Nutné podmínky pro správný průběh on-line terapeutického rozhovoru:
- Klidné místo, kde vás nebude nikdo rušit, procházet okolo a kde není hluk.
- Dostatčený internetový signál na obou stranách, aby nedocházelo k přeskakování obrazu či zvuku, nebo aby nebyl obraz rozostřen.
- Ochrana dat, kterou zajistí terapeut. Znamená to vést rozhovor např. na vhodné internetové platformě, ve chráněném připojení apod.
Jak poznáte kvalifikovaného odborníka?
V množství nabídek na internetu se můžete přirozeně trochu ztrácet. Existují však dané náležitosti a vzdělání, které musí psychoterapeut splňovat, aby mohl psychoterapii poskytovat. O těch se více zmiňuji níže a velmi doporučuji si je vždy ověřit na webu terapeuta.
Psycholog
Má VŠ oboru psychologie a absolvoval akreditovaný psychoterapeutický výcvik (v rozsahu 500-800 hodin). Poskytuje psychologické poradenství, diagnostiku a psychoterapii mimo zdravotnictví jako OSVČ – živnost Psychologické poradenství a diagnostika, nebo v rámci některé z poraden pro děti či dospělé.
Klinický psycholog
Je absolventem VŠ oboru psychologie, má atestaci pro výkon klinické psychologie ve zdravotnictví, absolvoval také akreditovaný psychoterapeutický výcvik a zpravidla i funkční specializaci v psychoterapii. Poskytuje komplexní psychologickou klinickou diagnostiku, léčí duševní poruchy a různé psychické obtíže psychologickými prostředky a psychoterapií. Smí stanovit diagnózu a zpravidla pracuje na pojišťovnu.
Psychiatr
Je to lékař – absolvent lékařské fakulty s atestací v oboru psychiatrie. Je skvělé, pokud absolvoval akreditovaný psychoterapeutický výcvik, ale není to podmínkou pro výkon psychiatrie. Na základě klinické diagnostiky nastavuje pacientovi v případě potřeby farmalokologickou léčbu a je-li absolventem výcviku, může pacienty léčit i psychoterapeuticky. Jeho hlavní zaměření je ale tzv. medikamentózní léčba.
Psychoterapeut
Vystudoval VŠ humanitního směru, např. v oboru sociální práce nebo speciální pedagogiky.
Absolvoval akreditovaný psychoterapeutický výcviku v rozsahu 500-800 hodin. Zpravidla bývá členem v České asociaci pro psychoterapii. Poskytuje psychoterapii a poradenství mimo zdravotnictví, zpravidla jakožto soukromník. Jedná se o volnou živnost (Poradenská a konzultační činnost) za úhradu, či v neziskovém sektoru.
Kouč
Mezi legislativně naprosto nevymezenou profesi patří koučování. Zde není sjednocena ani nastavena povinnost jakéhokoli vzdělání a kvalifikace a výběr kouče je zcela na úvaze a pocitu klienta. „Koučem“ se může nazývat úplně kdokoli, aniž by měl jakékoli vzdělání a kurz či výcvik v koučování. Je důležité si na webu ověřit, zda absolvoval kurzy či výcviky a jakou má praxi.
Terapeut
Pojem „terapeut“ není jakkoli definován. Používá se běžně jako zkrácenina slova „psychoterapeut“, ale reálně si tak může říkat kdokoli, aniž by se na něj vztahovala povinnost kvalifikace nebo kontroly kvality jeho práce. Mezi „terapeuty“ tedy často nenajdete „psychoterapeuty“ s kvalifikací, ale místo nich osoby poskytující různé alternativní postupy, více či méně bezpečné a věrohodné (např. vědmy, kartářky, regresní terapie, karmické léčení, různé cesty za objevováním duše apod.).
Pro chvíle pohody
Vyberte si na Tchibo.cz doplňky pro pocity pohody a relaxace
Moje rady pro výběr terapeuta
Vždy všem doporučuji velkou opatrnost v tom, komu svěříte do rukou své duševní zdraví a pohodu. Radím přečíst si profil odborníka a to, na co se specializuje.
Dívejte se také na recenze jeho práce. V psychoterapii hrají velmi zásadní hru osobní sympatie a to, jestli vám psychoterapeut „sedne“ nejen ve svém přístupu a odbornosti, ale i jako člověk. Pokud se to nestane, nebojte se psychoterapeuta změnit.
Věřím, že nyní máte již všechny potřebné informace pro to, abyste nemuseli mít žádné obavy, pocity studu, nebo prohry, ale naopak abyste měli jistotu, že v psychoterapii v případě potřeby najdete prostor pro sebe, své myšlenky, emoce a starosti, a kde za podpory odborníka a najdete zpět ztracenou rovnováhu a možnost změny.
-Mgr. Irena Pokorná, speciální pedagog a psychoterapeut
