Znala jsem ji pouze v konzervovaném stavu, což chřestu na chuti rozhodně nepřidává. Možná z toho důvodu jsem se mu zdatně vyhýbala i v supermarketech, kde se postupně začal prodávat i čerstvý chřest z dovozu. Měla jsem pocit, že prostě bude chutnat stejně nechutně.
Kousek pravdy na tom je, chřest je totiž úplně nejlepší v sezóně, tzn. na jaře a od nejbližších dodavatelů. Dnes, kdy se chřest pěstuje úspěšně i v Čechách, si ho můžete vychutnat v té nejvyšší kvalitě.
A co se nedá přehlédnout, je i jeho název, chřest lékařský. Ano, je to léčivka. Pro své diuretické vlastnosti, obsah draslíku a vitamínu C byl využíván k léčbě pacientů už starověkými lékaři v čele s Galénem.
A to nesmíme opomenout jeho estetické využití. Mnoho z nás si přece pamatuje karafiáty s asparágusem! Ano, tato vytrvalá rostlina, která plodí ze semínka až po třech letech a z níž se sbírají mladé výhonky je příbuznou klasického jedlého chřestu! Čili – asparágus do vázy, špargl (to je lidově chřest) na stůl nebo na gril a trádá… degustace může začít.
Suroviny:
svazek čerstvého chřestu zeleného
20 dkg sušené šunky (pancetta)
Postup:
Čerstvé výhonky chřestu omyjeme a zlehka osušíme. Postupně balíme našikmo loženou šunkou každý chřest zvlášť, špičku chřestu necháme koukat a spodní část stonku případně odkrojíme. Na rozpálených uhlících, ne na plameni, opatrně grilujeme a často obracíme, aby se šunka nespálila. Já sama jsem grilovala zhruba 10 minut, ale záleží, jaký máte gril a jak chcete mít pancettu propečenou. Takže doporučuji tento pokrm pečlivě sledovat, ať si ho pak co nejvíc vychutnáte.
