I když má tradiční čínská medicína oproti té naší západní pár tisíc let náskok, jako společnost jsme k ní spíš skeptičtí. V poslední době se jí ale dostává stále více pozornosti a je využívaná i jako doplňková léčba. Už tedy zdaleka není volbou jen lidí, kteří se lékařům a lékům vyhýbají, seč můžou, ale naordinovali si ji i ti, kterým klasická medicína nebyla schopná (uspokojivě) pomoct.
Co je akupunktura?
Akupunktura je léčebná metoda tradiční čínské medicíny. Podle této nauky proudí tělem energie čchi, která je spojená s orgány, a svou disbalancí způsobuje potíže. Zabodáváním jehliček do bodů na těle, které leží na akupunkturních drahách, se čchi dostává zpět do rovnováhy a s tím odchází i fyzické potíže.
Zdravotní problémy dovedly k té „opravdové akupunktuře“ i mě. S neurologem jsem řešila časté bolesti hlavy, absolvovala jsem sérii vyšetření, které sice odhalily příčinu, ale ta nebyla klasickým způsobem léčitelná. Zbývalo zásobit se analgetiky na předpis, nebo všeho nechat a přestěhovat se na opuštěný ostrov a poslouchat šumění oceánu, aby můj mozek nezlobil. V tu chvíli mi můj neurolog nabídnul akupunkturu. I když tyhle věci kategoricky neodmítám, byla jsem k tomu trochu skeptická. Jenže kromě toho jsem byla taky trochu zoufalá, a tak jsem si u něj domluvila první návštěvu.
Uf, a fakt to nebolí?
Na první sezení (vlastně ležení) jsem přišla plna očekávání a přiznaného strachu z jehel. Krátce jsme probrali, jak se cítím, a přišlo vyšetření. Tradiční čínská medicína pracuje s diagnostikou tepu a jazyka. V praxi to znamená, že vám lékař pohmatá tepny na zápěstích, vypláznete jazyk a pak ho otočíte směrem k nosu. Tahle část mi přišla úplně v pohodě, vlastně trochu legrační, ale pak to přišlo. JEHLIČKY. Lehla jsem na lehátko v ordinaci a čekala ten nepříjemný pocit, jaký jsem znala z očkování.
Jehliček ale nakonec bylo docela málo. Dvě pod kolena, dvě na nárty, dvě na předloktí a dvě mezi palce a ukazováčky. A to bylo jediné místo, kdy jsem se zašklebila. Časem jsem zjistila, že bolestivost se mění, stejně jako místa, kam lékař jehličky umisťuje.
Jak se v průběhu léčby vyvíjí vaše tělo, přizpůsobuje se mu volba akupunkturních bodů. Když už jsem si myslela, že je po všem, doktor mi zmáčkl ušní lalůčky a zeptal se, který je citlivější. Na levé ucho jsem dostala dalších 5 (!) jehel. Ale i to bylo v pohodě. Po dvaceti třiceti minutách mi jehličky vyndal, vydezinfikoval ucho, kde ranky maličko krvácely, a odcházela jsem domů jakoby nic.
Po akupunktuře se nejspíš budete cítit hodně unavení. Pokud můžete, domluvte si termín tak, aby vás už nic náročného nečekalo.
Po druhém sezení jsem začala cítit změny k lepšímu, bolesti ustupovaly. Po celkem šesti sezeních jsem se cítila neuvěřitelně lépe. Ano, hlava mě bolela, ale jen občas, prostě tak normálně. Po kontrolním vyšetření EEG za rok se to projevilo taky pozitivně. Myslím, že jsem definitivně začala věřit v akupunkturu!
Za akupunkturou jen k lékaři
Ačkoli u nás se akupunktura považuje za alternativní léčbu, praktikovat ji můžou jen atestovaní lékaři s patřičným oprávněním, kterému předchází minimálně 200 hodin školení. Pokud chcete autentičtější zážitek, můžete si vybrat čínského lékaře, který obor studoval v Číně. Tam obě medicíny fungují vedle sebe. Zatímco západní si poradí s akutními problémy, na chronické může vyzrát právě tradiční čínská. Tady už ale nejde jen o jehličky.
„Potýkal jsem se s chronickou únavou. Doktoři mi vlastně nic nenašli, takže jsem se stébla chytal. Dostal jsem doporučení na vyhlášenou čínskou lékařku. Řešila to komplexně, kromě docházení na léčbu jsem musel držet očistnou kúru na játra, jíst bylinky… Stálo to ranec a zabralo dost času, ale mně to pomohlo. Žena si tam později vyřešila chronický zánět močového měchýře. Kdyby na to došlo, šel bych znova a doporučil to ostatním.“
Jakub, 37 let
Čínská nebo západní – je v tom rozdíl?
Na doporučení kamaráda Jakuba jsem při další příležitosti vyhledala čínskou lékařku i já, byla jsem zvědavá, jestli to bude tak rozdílné. Doktorka si mě ihned posadila, pohmatala tep a lámanou češtinou sypala z rukávu věci, se kterými mám problém, aniž jsem je stihla zmínit. I když už jsem k ní přišla jako „proakupunkturní člověk“, její trefná diagnóza mě opravdu překvapila.
Na první pohled bylo prostředí dost punkové – žádné soukromí, ruch, ale všechno vlastně mělo svůj řád a hromady pacientů kolem mě přesvědčily, že to stojí za to. Prostředí ale nebylo jediným rozdílem oproti léčbě u mého neurologa.
Západní medicína je hodně uzpůsobená našemu životnímu stylu – abychom se nemuseli moc omezovat, aby to moc nebolelo, netrvalo dlouho. Ta echtovní čínská od vás vyžaduje mnohem víc úsilí, vůle, pozornosti a o trochu větší toleranci bolesti – doktorka jehličky postupně přesouvá na nová místa, občas s nimi zakroutí, aby víc aktivovala akupunkturní body.
Základní pilíře 10denního léčebného programu:
- Každý den (mimo víkend) docházet na léčbu, která zahrnuje akupunkturu, baňkování a přikládání nahřívacích tácků
- Dodržování přísné očistné jaterní diety
- Nesportovat, sexuálně abstinovat ani se jinak nenamáhat
- Jíst předepsané bylinky a vitamíny, často i po dokončení 10 dní
Zdraví podle tradiční čínské medicíny holt něco stojí (a nemluvím jen o penězích), ale jak dokazují tisíce Čechů, stojí to za to.
I já ze zkušeností svých a svých známých můžu akupunkturu jen doporučit. Může vám pomoct při nespočtu obtíží, vždy byste ale měli vědět, že vaše potíže nevyžadují akutní zásah nebo není nutné je léčit „klasicky“. Váš lékař, který akupunkturu praktikuje, musí znát vaši anamnézu nebo vás poslat na příslušná vyšetření. Pokud vám pak akupunkturu doporučí, jedinou kontraindikací může být to, že tomu prostě nechce ani za mák věřit. A to by byla škoda.
