Dle zjištění ČSI dochází k prvním případům už ve školkách, kdy se starší děti snaží ovládat mladší, poroučí jim atd. V těchto případech bývá pomoc poměrně snadná, děti jsou celý den na očích dospělých, takže lze pokusy o šikanu odhalit a odstranit hned v zárodku.
Typická oběť?
Pro šikanu je typická nerovnováha sil, kdy se oběť neumí nebo nemůže bránit. Oběťmi se často stávají děti, které jsou slabší či se nějakým jiným způsobem vymykají (fyzicky, osobnostními charakteristikami, sociální situací, ale třeba i nadáním či úspěchy ve škole). Ale nemusí to být pravidlo. Jak uvádí vedoucí Linky bezpečí Petr Porubský: „Šikanován může být kdokoliv, oběť nemusí být ničím jiná, šikana je nepředvídatelná.“
Šikana má pět fází, v té první si agresor vytipuje oběť a zkouší na ni nejrůznější vtípky až ústrky a sleduje, zda má v kolektivu úspěch, zda kolektiv dětí stojí za ním. Postupně jeho agresivita roste, přidávají se i ostatní děti a v poslední fázi už je kolektiv semknutý v útocích proti oběti i v zahlazování stop před dospělými.
Šikana nenastane zničehonic
Šikana nespadne z nebe, jejím podhoubím jsou dlouhodobě narušené vztahy v kolektivu. Vnímaví rodiče i učitelé si mohou všimnout signálů, které pak vedou až k případům šikany. Některé z dětí je trvale odstrčené, zamlklé, ustrašené, agresivita – slovní i fyzická – je namířena vždy proti stejnému dítěti atd.
Signály, které by neměli rodiče přehlédnout – dítěti se nechce ráno do školy, bolí ho břicho, nevysvětlitelně často ztrácí věci či je má zničené (oblečení, pomůcky atd.). Dříve veselé, komunikativní dítě je najednou skleslé a smutné, zejména ve dnech, kdy je škola. V začátcích je spíš pravděpodobné, že se vám dítě svěří, zatím totiž skoro o nic nejde. Později už často nechce, protože se bojí nebo má pocit, že si za daný problém může samo, a stydí se před rodiči přiznat, co se mu děje.
Jděte do školy co nejdřív
Máte-li podezření na šikanu, domluvte si schůzku s třídním učitelem, školním psychologem či výchovným poradcem, eventuálně i s ředitelem školy. Informujte je o tom, co se vašemu dítěti děje, a nenechte se uchlácholit. Buďte věcní, konkrétní a důslední. Chtějte znát konkrétní opatření, jaká škola přijme, i s příslušnými daty. Dohodnutá opatření i s konkrétními daty si zapište a po schůzce jako shrnutí odešlete do školy. Bude-li nejhůř, můžete se obrátit i na školní inspekci, ale to je až krajní krok, protože tím si pravděpodobně proti sobě postavíte vedení školy. Opatření se musí týkat celé třídy, děti o všem vědí, a i když se třeba ubližování aktivně neúčastní, svým mlčením s ním vlastně souhlasí a podporují agresora v jeho činech.
Pozor, agresor nemusí být jen klasický rváč, ale i dítě, které je vtipné, „vychované“, vystupuje v roli oblíbeného vůdce třídy. Takové dítě je těžší odhalit, protože bývá u učitelů i spolužáků oblíbené. Jakmile je šikana zjištěna, je důležité spolupracovat se všemi aktéry – se šikanovaným, šikanujícím i s jejich rodiči. Nezbytná je i součinnost spolužáků, ostatních učitelů a výchovného poradce či školního psychologa.
Co mají dělat rodiče doma?
Ujistěte své dítě, že se na vás může obrátit s jakýmkoliv problémem, vždy bude mít vaši plnou podporu a ochranu (to neznamená, že souhlasíte se vším, co dělá, ale je třeba ocenit jeho pravdomluvnost a pak si případně vysvětlit, proč se určité věci nedělají).
Berte své dítě vážně, situaci nezlehčujte, ale v klidu nechte dítě, aby se ze svého problému vypovídalo. Mnohem víc se dozvíte, když je budete jen zlehka podporovat ve vyprávění, než když na něj udeříte, případně mu „dobře“ poradíte, jak se s agresory vypořádat. Pokud došlo k fyzickému napadení, nechte dítě odborně ošetřit a neposílejte ho bezprostředně po incidentu do přímého kontaktu s agresory.
Jednejte sami z pozice rodiče, neponoukejte dítě, aby bylo statečné a bránilo se. Tím se nic nevyřeší, nehledě na to, že by asi dítě proti případnému agresorovi nemělo šanci. Jen by se tím celá situace dále zkomplikovala.
Můžete si s dítětem vyzkoušet některé rizikové situace nanečisto, aby nebylo zaskočené, ale bylo připravené, jak odpovědět, jak reagovat.
Je-li situace opravdu vážná, došlo-li k závažnému fyzickému napadení či máte-li podezření na páchání trestné činnosti na svém dítěti, obraťte se bez prodlení na Policii ČR.
Tipy pro učitele
Žák v roli agresora většinou mívá problémy s vybitím síly (uplatňuje ji na ostatních dětech) a s nedostatkem empatie (vůbec netuší, jak se šikanovaný může cítit). Na obou těchto faktorech se dá z pozice učitele dobře pracovat – zapojit tyto děti do kolektivních sportů, kde mohou vybít svou sílu, a napomoci jim vžít se do pocitů ostatních. Účinné také bývá je záměrně stavět do situací, v nichž mohou být pochváleni, takže zjistí, že si obdiv nemusí vynucovat jen násilím. Velmi důležitá je pro zdárné zvládnutí šikany atmosféra ve škole i ve třídě, vztahy mezi žáky navzájem i mezi žáky a učiteli, ale to je faktor, na němž je nutné pracovat dlouhodobě a systematicky. Jen panuje-li mezi žáky a učiteli důvěra, nebojí se žáci přijít s problémem, ať už se týká šikany, či čehokoliv jiného.
Co dělat v případě, že je vaše dítě agresor?
Největší problém bývá si to připustit. Dítě je produktem prostředí, v němž žije, a také je málo pravděpodobné, že by si obvinění všichni zúčastnění vymysleli. Dítě by v každém případě mělo vědět, že se chová mimo povolené limity a za toto své nepřípustné chování musí nést zodpovědnost. Buďte k sobě i ke svému dítěti brutálně upřímní a pozorujte, jak se chová doma, s kamarády atd. Zkuste je vystavovat nejrůznějším situacím, kdy bude mít na vlastní kůži možnost si vyzkoušet, jaké to je být v pozici slabého. Hodně spolu mluvte, o jeho pocitech, náladách, trápeních – pozor, nesmí to být výslech, spíš klidná rozmluva třeba cestou v autě nebo na výletě. Dobře se situace popisují i na jiných lidech, jen je potřeba si vše pořád vysvětlovat, aby se dítě postupně dokázalo vžít do pocitů ostatních lidí a vůbec vnímalo následky svých činů. Někdy je na místě i intenzivní rodinná psychoterapie, která může celé vaší rodině hodně pomoci. Nezapomeňte chválit, je-li za co.
Mluvte o ní
Jak uvádí na svých stránkách Policie ČR, při nástupu do školy informujte své dítě o možném nebezpečí a jednotlivých projevech šikany, např. formou pohádky či příběhu. Zdůrazněte, že se nemusí bát o šikaně otevřeně mluvit. Naslouchejte svému dítěti, všímejte si detailů, věnujte pozornost tomu, jak tráví čas, kde je, co dělá, jak se chová mezi dětmi a jak se děti chovají k němu. V útlém dětství máte ještě možnost spoustu jeho případných konfliktních postojů ovlivnit, dítě je mnohem přístupnější rozhovoru i případné kritice než později.
Dítě, které je obětí či svědkem šikany, mívá strach, ale současně se i stydí a cítí se vinno, protože moc dobře ví, že přihlíželo něčemu, co nebylo správné. Většina dětí se chce se svým problémem svěřit, protože tím, že jej někomu řeknou, se zbaví odpovědnosti a zmírní se jejich trápení. Naslouchejte svým dětem pozorně, snažte se přesně zjistit, co se stalo, nezlehčujte jejich trápení. Situace nemusí být na první pohled přehledná, ale laskavým a trpělivým přístupem se doberete pravdy.
Varovné signály
Dítě nemá skoro žádné kamarády, straní se spolužáků.
Dítě nechce mluvit o tom, co se děje ve škole.
Dítě má zničené oblečení, pomůcky, často je ztrácí.
Pod různými záminkami si vám říká o peníze, „ztrácí“ kapesné.
Má na těle nejrůznější odřeniny, škrábance, které nedokáže vysvětlit.
Nechce chodit do školy, bolí ho ráno břicho.
Vyhrožuje sebevraždou, či se o ni dokonce pokusí.
Web Nenech to být
V březnu byl spuštěn nový web Nenech to být, který je určen dětem, jež se ve škole setkaly se šikanou. Je provozován pod záštitou Ministerstva školství ve spolupráci s Linkou bezpečí. Má jedno velké plus, respektive dva – podněty jsou anonymní (čímž se předchází největší bariéře, která brání nahlášení, a tím i zvládnutí šikany) a vyhodnocuje je proškolená osoba na dané škole, tedy výchovný poradce či psycholog. Autoři nového webu, dva brněnští studenti, oslovují postupně jednotlivé školy i na základě přihlášek od žáků. Projekt je určen zejména žákům základních škol, kteří jsou šikanou nejvíce ohroženi. Přihlásit se do něj může bezplatně jakákoliv škola v ČR.
Následky
Šikana je velice zrádná v tom, že v dětech přetrvává zranění i poté, kdy se podaří šikanu odhalit. Šikana může vést k poškození fyzického a psychického zdraví s dlouhodobými následky. Některá zranění na duši mohou člověka provázet až do dospělosti. Je proto velmi důležité krizovým situacím předcházet a budovat atmosféru důvěry doma i ve škole.
