Revoluci v péči o zuby způsobil doktor Alfred Fones, který v roce 1913 otevřel v americkém Connecticutu první školu dentální hygieny. Vycházel z premisy, že za přílišnou kazivostí zubů a jejich následném vypadávání stojí zubní plak a zbytky z jídel. Své pacienty, ostatní zubaře a dentální hygienistky proto nabádal k pravidelnému čištění zubů a dostatečné ústní hygieně. Praxe i výzkum v následujících letech mu daly za pravdu.
Dvakrát denně stačí, ale…
Chcete-li mít zářivě bílé, zdravé zuby, bez správné a pravidelné péče to nepůjde. „Ta zahrnuje pečlivé čištění doma i preventivní stomatologické prohlídky a návštěvy dentální hygienistky dvakrát ročně, i tehdy, když nevnímáte žádné obtíže,“ vysvětluje zubař MUDr. Jan Stuchlík z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Zuby je třeba čistit nejméně dvakrát denně, ráno a večer po jídle, a po vyčištění zubů už nic nejíst, ani nepít! Žízeň uhaste vodou, čaj nebo káva zubní sklovinu obarví, víno a džusy naruší kyselinami. Po výrazných či sladkých jídlech si zuby raději vyčistěte i během dne.
Jídlem proti kazům
Všechno, co dáme do pusy, ovlivňuje kvalitu i barvu našich zubů. Správná výživa je tak důležitá nejen pro dobré zažívání a líbivou figuru, ale i pro zářivý úsměv. Sladká jídla vás napadnou asi hned, ale zubům také škodí kyselé potraviny, od ovoce přes džusy až po octy a různé kyselé nálevy. Kyselina narušuje sklovinu a časem v ní může vzniknout kaz. Pokud si po posledním soustu běžíte vyčistit zuby, klidně zůstaňte u stolu. „Zejména citrusové ovoce obsahuje kyseliny, které by v kombinaci s čištěním povrch zuboviny mohly poškodit. Raději s čištěním počkejte zhruba 2 hodiny,“ dodává MUDr. Jan Stuchlík.
Jablko místo zubního kartáčku je dlouholetý mýtus, zubům dodá leda dvojitý zásah – cukrem a kyselinami. Snažte se vyhýbat také potravinám, které mají tendenci ulpívat, jako jsou karamely nebo sušené maso. Zubům škodí také kouření nebo časté zvracení (například v těhotenství, při nevolnostech nebo při bulimii). I v tomto případě platí, že si ústa nejprve vypláchněte vodou a s čištěním alespoň půl hodiny počkejte.
Správná technika
Přiměřeně pružný zubní kartáček s hlavicí hustě osázenou měkkými vlákny po celém povrchu, které míří vzhůru a netrčí různě do stran, navlhčete, naneste na něj malé množství pasty a začněte si čistit zuby. Někdo začíná uprostřed a pokračuje do hloubi úst, jiný čistí zuby obráceně, ale vždy je třeba je vyčistit všechny, po celém povrchu, každý zub ze všech stran. „Nezapomínejte na hůře dostupná místa vzadu.
Večer mezizubní prostory dočistěte mezizubním kartáčkem a/nebo dentální nití,“ zdůrazňuje MUDr. Jan Stuchlík. „Bez mezizubního kartáčku nevyčistíte chrup dostatečně, což časem vede ke vzniku zubních kazů v mezizubních prostorech a jejich šíření do dalších částí zubu(ů).“ Právě na kousacích ploškách postranních zubů a stoliček a kontaktních ploškách, jimiž se zuby v zubních obloucích dotýkají, se zubní kaz objevuje nejčastěji. Jedině správné, pravidelné a dostatečně časté čištění zubů je předpokladem jejich zdraví až do vysokého věku. Omlouvat kazy genetikou, tvrdostí zubních tkání, složením slin či stresem je sebeklam.
Zbavte se strachu
Zubař není sadista a vyhýbání se jeho návštěvě je dětinské, přesto byste nevěřili, kolik lidí má ze zubaře fobii. V posledních letech však odborná péče i profesionální přístup udělaly raketový skok vpřed, takže se nemusíte ničeho bát. Většinu zákroků lze provádět v lokální anestezii, bolest téměř necítíte. Pravidelnými návštěvami každý půl rok navíc předejte velkým potížím, počínající kaz se opraví snáz než vykotlaný zub. Ideálně návštěvy zubaře střídejte s dentální hygienou a budete mít chrup celý rok pod kontrolou.
Výjimkou nejsou ani častější návštěvy, zvlášť když s dentální hygienou začínáte nebo nemáte zuby v nejlepší kondici. „Jen asi 30 % z celkového počtu lidí, kteří pravidelně chodí na preventivní stomatologické prohlídky, podstoupí také ošetření u dentální hygienistky,“ upozorňuje MUDr. Jan Stuchlík.
Dětské zoubky
Zatímco dříve se věřilo, že mléčné zuby není třeba čistit nebo že místo kartáčku postačí jablko, výzkumy prokázaly, že opak je pravdou. Dětský chrup je méně odolný než dospělý, protože zuby se prořezávají, když sklovina ještě není plně mineralizována a je tudíž snáze zranitelná kyselinami. Kazy se také šíří rychleji. Jedinou prevencí je pravidelné čištění. Už první prořezaný zoubek nebo bílou kraječku na dásni začněte čistit. Zároveň svou ratolest objednejte k zubaři. Dítě si na obojí zvykne jako na běžnou součást života. „Zpočátku, dokud jsou prořezané jen řezáky, můžete čistit zuby jen vlhkou gázou nebo látkovým kapesníkem – stačí povrch zubů otřít.
Nejpozději v momentě, kdy se objeví první stolička, je ale nejvyšší čas pořídit kartáček, který má co nejmenší hlavičku a husté, rovně zastřižené a hlavně jemné, měkké štětinky. Zpočátku (při čištění kapesníkem) není nutné používat pastu, později na kartáček nanášejte malé množství zubní pasty určené pro děti a specifikované podle věku (hlavně malé děti značnou část pasty spolknou, ta dětská má proto snížený obsah fluoridů). Mezizubní kartáček stačí začít používat až tehdy, kdy dojde k uzavření mezizubních prostor,“ popisuje MUDr. Jan Stuchlík. Zuby čistěte dětem dvakrát denně. Nechte je v puse rejdit samotné, ale zuby dočistěte. Kontrolu potřebují zhruba do 10–12 let. Pokud se děti v noci budí kvůli žízni, dejte jim vodu, batolata mívají často kazy kvůli nočnímu pití mléka z láhve, které je přirozeně sladké! Další velmi častou chybou je olizování lžiček nebo vidliček při jídle – každý člověk má v puse jiné složení bakterií a tímto způsobem je dítěti předáte.
Kartáček a pasta
Zubaři doporučují kartáček měnit každé tři měsíce, ale záleží na tom, s jakou vervou si zuby čistíte. Na výměnu je zralý, když štětinky začnou vybočovat z rovného zastřižení a jsou roztřepené. Vyhodit byste ho měli i po nemoci, jinak si bakterie zanášíte stále do těla. „Pasta je spíše doplněk, pro zdravé zuby je nejdůležitější správná technika a čištění,“ dodává MUDr. Jan Stuchlík.
