Povidla se vařívala odjakživa na zimu. Mají skvělou trvanlivost a jsou bez cukru, který byl v minulosti vzácností a kterého dnes máme nadbytek. V chaloupkách byly dokonce speciálně k vaření povidel určené varné místnůstky s kovovými nádobami zabudovanými přímo do kamen. Pod ně se přikládalo dřevo, a pokud byl u chalupy mlýn, tak se i povidly míchalo automaticky přes kladku udržitelnou energií z vody. :) Letos povidla vaříme pořád, protože se švestek urodilo tolik, že padají „jak švestky“, a nestíháme je sbírat, natož jíst. A mně vlastně asi i víc chutnají povidla a sušené švestky než plody utržené ze stromu. A což teprve švestkový mošt! Kompoty se u nás moc neuchytily, i když jsme je v zápalu radosti kolikrát zavařili, zato tradiční švestkové knedlíky z bramborového těsta jen sypané perníkem nebo mákem mě dostaly. Vidíte, švestkových receptů je fůra a letos je i fůra švestek. Tak hurá na ně, ať se černají hrnce a sušičky se nezastaví. Švestkobraní zdar a slivovičku na to!
Klasická švestková povidla
Suroviny
2 kg dobře vyzrálých švestek, můžou být padané, ne však nahnilé
Postup
Sladké pravé švestky, které se dobře oddělují od pecky, vypeckujeme nebo je povaříme do měkka ve vlastní šťávě. Švestky přes síto s velkými otvory procedíme a pecky odstraníme. Propasírované ovoce by si mělo zachovat hrubou, jakoby trhanou strukturu, nemělo by být „na kaši“. (Povidla připravovaná v první fázi z nevypeckovaných švestek získávají příjemnou jadrnou vůni a chuť.) Švestkovou hmotu vrátíme do hrnce. Měl by být litinový nebo s tlustým dnem, aby se povidla při odpařování nepřipalovala. Povidla se zahušťují vařením na středním stupni teploty a musí se stále míchat. Je možné při větším množství zahušťovat povidla postupně. Nejprve přidáme menší množství rozvařeného ovoce a po zhoustnutí přidáváme další a tak stále dokola, až máme hotovo.
Příprava dobrých povidel je při tomto množství proces tak na dvě hodiny. Pozor také na horká vystřikující povidla z hrnce. Povidla, která se připálí, jsou hořká. Stejně nahořklá a hnědá budou i vařená z nezralého ovoce. Povidla by měla být krásně lesklá, černá a tužší než džem. Povidla se nepřislazují. Cukr dodáme pouze v případě, že kvůli počasí švestky dostatečně nevyzrály, a obsahují tak málo vlastního cukru, anebo když vaříme povidla z kyselejších odrůd. Pokud je přislazuji, na 1 kg přidávám 200 g cukru. Cukr přisypávejte až na konci vaření po menších dávkách, aby se dobře rozpustil. Cukr taková povidla konzervuje, vylepšuje jejich chuť, ale povidla jsou tekutější.
Povidla jsou hotová, když neodpadávají ze lžíce a brázda vytvořená vařečkou v hrnci se nezavírá. Do sklenic se povidla lijí horká. Jsou tekutější a nevytvoří ve sklenici vzduchové bubliny, kde by mohla bujet plíseň. Zároveň při chladnutí tvoří na povrchu schnoucí pevný škraloup, který povidla chrání před zkázou. Můžete je i zavařit, ale při správném postupu skladování vydrží i tak více let.
Pravé švestkové knedlíky sypané perníkem
Suroviny
1 kg švestek
300 g brambor
150 g hrubé mouky
75 g mouky krupice
1 vejce
sůl
perník na strouhání
přepuštěné máslo
Postup
Brambory uvaříme ve slupce a necháme úplně vychladnout. Švestky omyjeme a vypeckujeme tak, aby půlky zůstaly při sobě. Dáme vařit vodu do většího hrnce a osolíme ji. Oloupeme brambory a nastrouháme je, nebo prolisujeme najemno. Přidáme mouku, krupici, vejce a špetku soli. Dobře těsto vypracujeme. Můžeme ho rozdělit na stejně velké kusy a pokaždé vyválet váleček, nakrájet ho na špalíčky a vypracovat stejně velké placičky. Vždy jednu celou švestku bez pecky zabalíme do placičky a rukama vytvoříme knedlíček. Švestkové knedlíky vložíme do vody, a až vyplavou na povrch, vaříme podle měkkosti ovoce zhruba 5 minut. Mezitím si rozehřejeme přepuštěné máslo a nastrouháme perník. Švestkové knedlíky osladíme na talíři perníkem a omastíme máslem.
