Vaše poradna se jmenuje Ne hladu, což je celkem výmluvné. Na čem svou práci stavíte?
Andrea: Ještě před poradnou jsem s kolegyní Veronikou Pourovou založila blog o výživě Ne hladu. Bylo to v době, kdy jsme studovaly nutriční terapii na vysoké škole a sledovaly jsme, jaká pravidla kolem jídla lidé dodržují a co jim kdo radí. Často to byly zbytečně restriktivní diety. Chtěly jsme poukázat na to, že zdravý jídelníček by měl být dostatečný, že i hubnout se dá bez velkých omezení, aniž se lidé musí zbavit poloviny svého jídelníčku a ze dne na den začít jíst úplně jinak. Jde to v klidu, pomalu a s normálními potravinami. A začaly jsme vyvracet mýty o výživě. Když jsme po škole otevřely svou poradnu, název nám už zůstal.
Řekněte mi, co je z vašeho pohledu zdravý přístup k jídlu?
Magdaléna: Jde o to, trochu se v jídle orientovat. Uvědomit si, že i když nemám stoprocentně vyvážený a dokonalý jídelníček, je to úplně v pořádku. Je v pořádku, když si dám na oslavě kousek dortu nebo si zajdu do restaurace – nemusím z toho mít výčitky.
Andrea: Součást zdravého přístupu k jídlu je i schopnost korigovat jídlo tak, aby bylo zdravější, abychom do sebe dostávali živiny, které potřebujeme. Je dobré si občas umět něco odříct, když vidíme, že už je něčeho moc. Ale úplně stejně bychom si měli umět občas dopřát. Hlavní je nemít z jídla výčitky. Dělat změny, které jsou nám příjemné a nepřináší nám stres.
Pro mnohé lidi bývají v jídle zátěžové například Vánoce a další svátky. Mají pak větší potřebu svůj jídelníček řešit?
Andrea: Myslím, že to s jídlem o svátcích zas až tak dramatické není. Na začátku roku nebo pak na jaře ale samozřejmě lidé často začínají s nějakou změnou životního stylu nebo s hubnutím. A to i proto, že ještě mají dost času před létem.
Magdaléna: Je to období, kdy je čas se namotivovat a něco změnit. Vnímám, že impulsem pro změnu životního stylu jsou pro mnoho lidí Vánoce. Je ale dobré připomenout, že změna se dá udělat kdykoli během celého roku a nemusí se čekat zase až do Vánoc.
Jak se tedy dostat do kondice, třeba trochu zhubnout, aby to bylo udržitelné?
Magdaléna: Žádné univerzální rady nejsou, odvíjí se od stravování konkrétního člověka. Určitě bych doporučila zajít si na konzultaci a svůj jídelníček s někým probrat. Obecně je třeba se snažit o to, aby každé jídlo bylo plnohodnotné a jídelníček vyvážený. Změny se ale vždycky odvíjejí od toho, s čím daný klient přijde.
Andrea: Fajn může být začít se nejdřív soustředit jen na pitný režim nebo na nějakou drobnost. Třeba se zamyslet nad příjmem zeleniny, nekonzumovat smažená jídla a podobně
Kolik kil a za jak dlouho je při hubnutí v pohodě a kolik už ne?
Magdaléna: Záleží na tom, jakou má člověk startovací pozici. Pokud má třeba 140 kilo, hubnutí, které bude v pořádku, bude rychlejší než u člověka, který má například 70 kilo. Každý měsíc také nemusí jít hubnutí úplně stejně. Záleží i na tom, jaký celkově měsíc byl, zda byl třeba náročnější.
Andrea: Většinou se uvádí ideální rychlost hubnutí mezi půl kilem a dvěma kily za týden. Ale jak říká Magdaléna, záleží na okolnostech. U někoho, kdo má pár kilo nadváhy, bude fajn výsledek, když zhubne kilo až dvě za měsíc. U obézního člověka může jít ze začátku až o pět či šest kilo za měsíc. Každý má své tempo, každému jde hubnutí jinak rychle. Chceme, aby člověk zhubl primárně tukovou, nikoli svalovou hmotu, u které může být pokles rychlejší. A právě u rychlých diet se nehubne jen tuk, ale i svaly, člověk ztrácí vodu a tak dál. To jsou ale diety, které mohou vést ke klasickému jojo efektu a k tomu, že si jedinec svou novou váhu neudrží.
Co detoxy, jak se k nim stavíte?
Andrea: Detox člověk potřebuje, a proto má detoxikační orgány, které mu detox zajišťují každý den, po celý rok. Takový ten detox ve formě kúr a diet vnímáme spíš negativně. Většinou vede akorát k nevyváženému příjmu energie a výživy. Někdy je výsledkem zvýšený příjem cukru v různých džusech a šťávách. Detox založený na tom, že nebudeme moc jíst, nedává smysl. Naše detoxikační orgány potřebují energii, aby mohly pracovat. Někdy můžou být detoxy i nebezpečné, způsobit zažívací obtíže, dehydrataci a podobně. Když už detox, tak bych doporučila především myslet na dostatečný pitný režim, omezit alkohol a zařadit do jídelníčku větší porci zeleniny. To je fajn detox po prosincových večírcích a po ne úplně zdravém jídle.
S kterými mýty kolem jídla se nejčastěji setkáváte?
Magdaléna: Zmíním určitě mléčné výrobky, o kterých panuje mýtus, že zahleňují. Nebo o lepku, že zalepí střeva.
Andrea: Delší dobu jsou v kurzu nízkosacharidové diety. Často k nám chodí lidé a myslí si, že je špatné konzumovat sacharidy. A mají pocit, že by bylo ideální jíst jich co nejmíň, protože to je nejlepší. S tím úplně nesouhlasíme.
A jak je to doopravdy?
Magdaléna: Mléčné výrobky jsou zdraví prospěšné, a pokud někdo nemá nějaké zdravotní omezení, není důvod pro jejich vyřazování. Lepek se z jídelníčku vyřazuje při zdravotních omezeních souvisejících s lepkem. U zdravého člověka pro to ale není důvod. Sacharidy jsou jedna z našich hlavních živin, takže není důvod se jich bát. Lidé se sacharidů bojí, protože se domnívají, že kvůli nim přibírají, ale už opomíjejí celý kontext svého jídelníčku.
Andrea: Mýty často vzejdou z nějakého rizika nadbytku. Tak například nadbytek sacharidů má svoje rizika, lidé si to ale často mylně vyloží tak, že čím méně jich budou jíst, tím lépe.
Magdaléna: Další podobný mýtus, který mne napadá, je bílý cukr, který se bere jako bílý jed. I u něj ale jde spíš o množství a není potřeba ho démonizovat.
Hodně se také řeší, kolikrát denně jíst. Někdo je zastáncem svačinek, oproti tomu se objevuje názor, že stačí jíst dvakrát denně.
Magdaléna: Je to vždy individuální. Ze zkušenosti víme, že nejčastěji lidem vyhovuje jíst čtyřikrát nebo pětkrát denně. Při třech jídlech za den už člověk nemusí zvládnout sníst ve třech porcích veškerou energii, kterou by měl za den přijmout. Pokud s tím ale někdo nemá problém a vyhovuje mu to, neznamená to, že je to špatně.
Andrea: Celkem moderní je i tzv. přerušovaný půst, který známe v několika formách, nejčastěji se jedná o jídlo pouze dvakrát denně. Někomu se tak může podařit zhubnout, není to ale něco, co bychom doporučovaly.
Když k vám někdo přijde do poradny, jak s ním pracujete?
Magdaléna: Vstupní konzultace zahrnuje měření tělesného složení, abychom věděli, jak na tom daný člověk je. Předem nám pošle zapsaný jídelníček za zhruba pět dnů. Při konzultaci se snažíme člověka trochu poznat, zjistit, jaký má denní režim, kolik jídel denně mu vyhovuje, jestli má nějaké zdravotní potíže a podobně. Pak s ním rozebereme jídelníček a navrhneme změny. Člověk musí mít motivaci a být otevřený změnám. Protože jestli chce zhubnout, nebo v některých případech přibrat, něco změnit musí. Ale nejde jen o váhu, vždyť vyvážená strava funguje také jako prevence nejrůznějších onemocnění.
Co vaši klienti nejčastěji řeší?
Andrea: Nejvíc je lidí, kteří chtějí hubnout. Ale chodí k nám i lidé, kteří chtějí naopak přibrat nebo mají nějaké zdravotní obtíže, které je přivedou k tomu, aby se o svůj jídelníček více zajímali. Často pracujeme s lidmi, kteří mají potravinové alergie a intolerance a nevědí, jak si poskládat jídelníček, čím potraviny nahrazovat. A v poslední době jsem zaznamenala i větší vlnu těch, kteří jsou spokojení se svou hmotností, ale chtějí, aby se někdo podíval na jejich jídelníček a poradil jim, co by se ještě dalo změnit.
Jakou chybu lidé dělají, když chtějí svou váhu změnit? Co je největší úskalí?
Magdaléna: V jídelníčkách se často objevuje nedostatek bílkovin a vlákniny. Ty přitom mají velkou sytící funkci, a když jich člověk jí málo, má hlad a tendenci se dojídat něčím dalším. Problém bývá i s pravidelností a vyvážeností jídla.
Andrea: Také se lidé hodně soustředí na to, co je v jídelníčku špatně, co by jíst neměli, ale už nevidí celý kontext. Nevidí třeba to, že v jídelníčku některé potraviny úplně chybí. Přitom intenzivní chutě na sladké nebo tučné bývají dány i samotným složením jídelníčku a může to být právě i nedostatkem bílkovin a vlákniny. Naše práce nevypadá tak, že bychom si vzaly jídelníček a zakazovaly, co je špatně, to většina lidí ví. Snažíme se poradit, co ještě zařadit, co upravit, co přidat, aby chutě na sladké nebo tučné byly menší. Když člověk nehubne, někdy tkví problém ve vůli, ale někdy je to jen chyba ve skladbě jídelníčku, která se dá snadno vyřešit.
Kdybychom tipy k hubnutí ještě shrnuly do několika klíčových doporučení, co byste vypíchly?
Andrea: Jít na změny v klidu a pomalu, nesnažit se něco měnit ze dne na den. Také nemít pocit, že pokud chceme zhubnout, musíme se začít stravovat úplně jinak. Není potřeba změnit celý jídelníček. Jde o to, podívat se na něj, třeba si ho pár dnů zapisovat, a vytipovat si, s čím by se dalo začít. Je lepší dát si malé mety a nevzdávat to, když se něco nevyvede. Také mě napadá doporučení, zkusit si sám doma trochu víc vařit, pokud to člověk při svém pracovním režimu zvládne. Právě jídlo venku často lidem brání, aby byl jejich jídelníček redukční, pokud ho takový chtějí mít.
Magdaléna: Doporučila bych také zaměřit se na komplexnost stravování. Stěžejní je celkový jídelníček, jak si ho sestavujete z dlouhodobého hlediska, ne jestli si sem tam dáte něco nezdravého.
