Pokojovek v květináčích už mám spoustu. Teď tvořím rostlinná terária!

Rostlinné terárium neboli florárium je malý ekosystém, samostatný kousek přírody ve skleněné nádobě, který si snadno vytvoříte sami doma. Je krásnou dekorací nebo ručně vyrobeným dárkem. Jeho výroba není vůbec složitá a navíc jsou tyto malé zahrádky ve sklenicích velmi snadné na údržbu. Takže ať už jste zahradník profesionál nebo jen tak tak udržíte naživu sukulent, bude hračka uchovat tento mikrosvět ve formě.

Sukulentní terária nepotřebují tolik péče

Pokud už jste na terária někde narazili, pravděpodobně jste si všimli, že existují v zásadě dva druhy. První variantou, která vypadá opravdu exoticky, jsou takzvaná tropická terária. Mám vyzkoušeno, že potřebují více vody a péče, protože do této malé džungle patří vlhkomilné rostliny. Druhou možností jsou takové „zahrádky“, které nepotřebují tolik péče – sukulentní terária. Ty mám kvůli nedostatku času mnohem raději. I když jim nevěnuji mnoho času, fungují jako samostatná jednotka a zdobí náš dům. Když si na ně čas od času vzpomenu a trochu je zaliju, mají radost a zase září sytě zelenou barvou.

Zabydlení terárií se liší podle jejich druhu

Vrstvy přírodnin v teráriu volím podle toho, jestli se rozhodnu pro to vlhkomilné, nebo sukulentní. Zatímco náročnější vlhkomilné rostliny preferují větší vrstvu zeminy, sukulenty zase ocení spíš větší vrstvu kamenů a písku. Obecně používám coby podklad písek, kamínky, štěrk, drť kamenů a substrát vhodný právě pro sukulenty. V případě sukulentních terárií zeminu ještě míchám s pískem, pokud už přímo takovou předem nezakoupím v zahradnictví. Sukulenty tak jsou ve své baňce ještě o trochu šťastnější.

Sehnat doplňky do terárií není věda

Jeden takový sukulentní mini ekosystém si dnes vytvoříme společně podle jednoduchého návodu. Pokud máte doma zahrádku, tak máte vyhráno. Nemusíte daleko a většinu potřebných přírodnin nasbíráte tam.

Jestli ne, nezoufejte! Vezměte do batůžku pár zavařovacích sklenic a sežeňte venku trochu písku, pár drobných kamenů nebo klidně štěrk a kvalitní zeminu. Máte-li doma z léta od moře mušličky nebo škeble, jistě je také využijete jako dekoraci. Obzvlášť k sukulentům se velmi hodí a vypadají stylově. Pokud nemáte možnost vyrazit na lov do přírody, poslouží vám hobby markety, nebo obchody s pokojovkami, kde často nejrůznější kamínky a dekorace prodávají.

Vyberte rostliny s podobnými nároky na pěstování

Teď se dostáváme k výběru rostlin, které se do takového terária hodí. Vybírat můžete ze širokého spektra kaktusů a sukulentů podle toho, které kombinace se vám tvarem a barvou pohromadě líbí. Hlavní pravidlo je, že každá rostlinka musí být tak malá, aby z terária nekoukala ven.

Když budete chystat vlhkomilné terárium, dbejte také na to, aby větší rostliny nezakrývaly ty menší, a myslete u toho i na to, že se vám budou otáčet za světlem, takže nezůstanou pořád ve stejné poloze jako při osazování. Počet rostlin potom záleží na velikosti terária, ale do většiny sukulentních stačí 4–6 kousků drobných sukulentů nebo kaktusů. Není dobré terárium plnit příliš, aby měly jednotlivé rostlinky prostor pro růst a mohly dýchat.

Jakou nádobu osázet? Takovou, která se vám líbí!

Co se týká volby nádoby, je to jedna z velkých výhod terárií. Můžete osázet v podstatě jakoukoli sklenici, skleněnou mísu, nebo třeba laboratorní sklo i velké akvárium, které vám zbylo z dřívějšího chovu rybiček.

Osobně pro sukulenty volím raději více otevřené nádoby, aby se v nich nedrželo tolik vlhkosti, takže ideální jsou právě skleněné mísy, otevřené skleněné koule nebo malé „skleníky“ bez horní stěny.

Opravdu působivě vypadají takzvaná skleněná aerárianeboli malé skleněné nádobky, které do prostoru zavěsíte na vlasec a vypadají, jako by se vznášela. Aerária ale vyžadují více zručnosti, protože se při osazování jedná o opravdu titěrnou práci. Když osazuji skleněnou kouli a řeším, kam ji umístit, ráda volím její zavěšení například do makramé.

Vlhkomilné rostliny si naopak lebedí i ve vyšších nádobách s užším hrdlem, jen to chce trošku více trpělivosti při osazování. U opravdu zkušených pěstitelů jsem si všimla osázených tropických terárií, která se po čase pevně uzavřou a rostliny si zde vytvoří dokonalý ekosystém, kdy probíhá koloběh vody jako v přírodě – voda se odpaří a zase tím rostliny později „zalije“. Taková nádoba se ale nesmí otevírat, aby se systém nenarušil. Nemusíte ani řešit případné odpadlé listy, protože ty se po čase v půdě rozloží, jako by se to stalo v přírodě.

Návod na sukulentní terárium

Na osazování nepotřebujete žádné speciální náčiní. Já si často vystačím s obyčejnou polévkovou lžící a sem tam si vypomáhám velkou pinzetou. Celou dobu se snažte, abyste vnitřní stěny nezašpinili, protože po osázení se už budou nelehce čistit. I proto je do začátku snazší zvolit nádobu se širším hrdlem.

Co budete potřebovat?

• 4–6 malých rostlinek kaktusů nebo sukulentů
• písek
• kamínky/štěrk/drť
• substrát
• kameny, mušle a další dekorace na ozdobení

Postup:

1. Do terária na dno nejdřív vložím vrstvu písku. Nemusí to být žádný speciální. Obecně lépe vypadají písky šedých odstínů, ale když zrovna bude k dispozici ten z dětského pískoviště na zahradě, jako jsem tentokrát použila já, ničemu to nevadí.
2. Na písek přijde vrstva kamínků, štěrku nebo drti. Stačí pokrýt dno tak, aby mezi nimi zůstaly drobné mezírky, ty se poté zakryjí substrátem. Kamínky, štěrk, drť a písek jsou vrstvy, díky kterým rostlinky nezačnou uhnívat. Odtéká do nich přebytečná voda, a tím chrání sukulenty a kaktusy před vlhkem.
3. Následuje substrát. V sukulentním teráriu je vždy lepší smíchat substrát ještě s pískem, a to klidně půl na půl.
4. Rostlinky opatrně vyndám z květináče, abych neporušila kořínky, které trochu oklepu. V prostoru mezi kamínky udělám prstem malý důlek a do něj zasadím jeden sukulent a opatrně ještě přisypu trochu substrátu. Když jsou všechny rostlinky tam, kde mají být, jsou na řadě ozdoby. Zde se fantazii meze nekladou.

Jak se o terárium starám a kde se mu dobře daří?

Sukulentní terária mají nejraději suché a teplé prostředí. Rozhodně jim v našem podnebí neuděláte radost celoročním pobytem venku ani kdekoli jinde v chladu. Díky jejich nenáročnosti si je oblíbí především začátečníci. Tyto působivé malé krajinky zalévám opravdu jednou začas, když se mi zdá substrát suchý, a platí zde pravidlo čím méně, tím lépe. V létě to bývá jednou za 10–14 dní, v zimním období ještě méně. Skleněné nádoby nemají otvor pro odtok vody, a proto musíte opravdu dbát na to, aby rostliny nebyly přelité.

Aby sukulenty a kaktusy rostly tak, jak mají a byly krásně zelené, nechávám terárium na místě s dostatečným množstvím světla a občas je hnojím. Jedině tak promění každou místnost v oázu klidu.