Co byste měli vědět před dovolenou na plachetnici

Dovolenou na lodi zkouší čím dál víc Čechů a často se na ni vydávají s rodinou. Ale připadá mi to jako nějaké tajné bratrstvo – ti, kdo už to zkusili, si o tom vzájemně vypráví do zblbnutí, a ti ostatní skoro netuší, že se něco takového vůbec dá podniknout. Natož kolik to stojí a proč byste to proboha dělali.

Začnu tím posledním: plavba na lodi je perfektní dovolená pro dobrodružnější povahy, které chtějí k moři, ale nudí je polehávání na pláži. Na lodi jste každý den jinde, plachtíte, koupete se, kde a kdy se vám zachce (a klidně bez plavek), spíte v přístavech nebo v zátokách, poznáváte nová města a místa, a když se sejde ta správná parta, připomíná to celé povedený tábor.

Neznám krásnější západy slunce než ty pozorované z mořské hladiny. Plula jsem uprostřed hejna delfínů, kteří s námi laškovali, než je to přestalo bavit a plavali zase jinam, a několikrát jsme dělali taxíka rackům. V dobrém letním počasí je celý svět kolem modrý – vpravo, vlevo, nahoře i dole… A žádný hotelový pokoj, i kdyby byl u sebehezčí pláže, mi nedokáže vynahradit ten pocit, když usnu na palubě.

No anebo nevyjde počasí, seshora na nás padají kýble vody, já mám na sobě dvě mikiny a bundu, houpeme se na vlnách a občas pak večeřím jenom suchý rohlík. Takové je prostě moře, nepředvídatelné a svéhlavé. Ale neměnila bych. Tohle všechno k tomu totiž patří a kdybych jela pod stan, nebudu na tom lépe.

Všechny fotky v článku vznikly na mých plavbách pod vlajkou Za vlnou vlna.

Na kolik taková legrace vyjde?

Dovolená na lodi stojí na jeden týden od 12 do 30 tisíc na osobu nebo víc, když počítám kompletní náklady týdenní plavby na jihu Evropy. Ten velký rozptyl dělá to, že v součtu záleží na mnoha faktorech: cena lodi (podle jejího stáří a zvolené sezony), plat kapitána (může a nemusí být), doprava (letenky, společně v autě, linkovým autobusem…), jídlo (od špaget s kečupem po restaurace každý den) a případné kapesné.

První rozdíl je v tom, na čem se plavíte

Plachetnice není motorová jachta. „Jachta“ je obecné označení pro volnočasovou nebo sportovní loď. Ale podle toho, co ji pohání, vás čeká rozdílná dovolená a taky různá cena.

Já jezdím na plachetnici a o tom je i toto povídání. Na motoráku by mi chybělo plachtění a je o dost dražší, takže pro mě má hned dvě velké nevýhody. :-) (Když zaběhnu do detailů: výhody obého v sobě spojuje katamarán, tedy plachetnice se dvěma trupy. Má mnohem víc prostoru, ale lze s ním plachtit. Jenom zase víc drncá na žaludek…)

Na plachetnici většinou nejste pasažéři, ale posádka. Tento drobný rozdíl znamená, že se podílíte na průběhu plavby – pomáháte s plachtami, kormidlujete nebo třeba vaříte pro zbytek posádky. Ani nevíte, jaké bobky jsem měla před první plavbou z ovládání lodě, protože se necítím být zrovna fyzicky zdatná ani šikovná. Ale pokud máte dobrého kapitána, všechno vám rychle vysvětlí. Moderní plachetnice jsou navíc vybavené tolika zlepšováky a pomocníky, že se z jachtingu stal během posledních dvaceti let sport i pro nemehla jako já.

Loď si obvykle pronajímáte, jsou k tomu specializované půjčovny (setkáte se s pojmem „charter“ nebo „charterová společnost“), kterých je ve všech přístavech hromada a často mají v ČR nějaké zastoupení. Cena za pronájem tvoří velkou část celkové částky za dovolenou – platíte si tak hlavní atrakci a ubytování v jednom.

Můžete jet i s kapitánem, který má loď vlastní, a pak je na něm, jak cenu spočítá.

Výběr lodi bývá na kapitánovi, nebo si u charterové agentury „pronajmete“ loď i s ním. A tím se dostáváme ke druhé důležité věci:

Jaký kapitán, taková dovolená

Kapitánů (lidí, kteří „mají papíry“, tedy oprávnění vést loď) může být na jedné lodi i více. Tomu, kdo má všechno na povel a zodpovědnost, se říká skipper. A je pro vaši dovolenou něco jako bůh. Špatný skipper = špatná dovolená. Způsob, jak se k němu dostanete, je další faktor, od kterého se odvíjí cena za celou dovolenou.

Na plachetnici se můžete dostat tak, že vás osloví sám kapitán a nabídne vám, abyste s ním jeli. To je můj případ. Dělá to tak velká spousta nadšených jachtařů, kteří hlavně chtějí vyjet na moře, a hledají si posádku, která se s nimi pustí do dobrodružství a podělí si náklady. V tom případě se obvykle cena za celou plavbu dělí mezi všechny zúčastněné včetně jeho, a to rovným dílem.

Anebo si vy sami řeknete, že byste chtěli se skupinou přátel/s rodinou jet na dovolenou na loď, a hledáte někoho, kdo má na loď papíry a umí ji ovládat. Najdete ho přes známé, přes skupiny na Facebooku (klíčová slova: jachting, yachting nebo hledám posádku) nebo vám ho zajistí charterová agentura. V takovém případě skipperovi buď platíte část nákladů (např. všechna jídla na pevnině), nebo k tomu ještě platíte i „pronájem“ jeho času, tedy vlastně jeho plat. Každý kapitán si to řeší po svém.

Anebo se prostě přidáte k nějaké skupině, která patří do jednoho ze dvou typů výše.

Ať už je kapitán váš kamarád, nebo si ho zaplatíte, právě na něm záleží, jak bude plavba probíhat a jak bude bezpečná. Já mám „toho svého“ stálého kapitána, se kterým jezdím a kterého jsem si i vzala :-), ale jinak bych vybírala podle zkušeností a referencí od lidí, co už s ním pluli. Napoví i původ licence: chorvatské papíry (konkrétně průkaz B „velitel brodice“) je nejsnazší získat a nemusíte toho na ně umět moc. Český kapitánský průkaz má kupodivu mnohem náročnější zkoušky. Britské zkoušky jsou nejprestižnější a držitel licence je už fakt borec.

Chorvatsko je v dubnu pro dobrodruhy, v červnu pro zevláky

Na lodi všechno závisí na počasí. Zažila jsem dubnové opalovačky i déšť v létě, obojí ale byly spíš krátké výjimky než pravidlo pro celý týden či dva. V Chorvatsku, kam Češi vyrážejí nejčastěji, obvykle v letních měsících fouká méně až vůbec (méně plachtění) a moře je teplejší (víc koupání). Kdežto duben, květen a říjen jsou drsnější, budete hodně plachtit a možná vůbec nesundáte bundu.

Výběr sezony výrazně ovlivní charakter celé dovolené a rozhodně zahýbe s cenou. Napoprvé bych doporučila jet v červnu nebo v září, kdy jsou ceny nižší než o prázdninách, a nejspíš zažijete od všeho trochu, plachtění, větší vítr i líné dny na sluníčku a koupačky v moři. Já bych do sebe třeba neřekla, že mě bude bavit svištět s větrem, ale když jsem si plavbu vyzkoušela nejdřív v červnu, napříště jsem jela v dubnu, abych zažila mnohem víc dnů pod plachtami.

Protože nikdy nevím spolehlivě, jak bude, vždycky s sebou vozím teplou spodní vrstvu, tenkou bundu, tenké dlouhé kalhoty a teplejší legíny. Tato základní výbava byla před lety jeden z mých prvních nákupů u Tchibo. :-) Vyberte si v kolekci sportovního oblečení. Využít můžete i profi jachtařskou výbavu, ale na první letní plavbu ji opravdu řešit nemusíte.

„Ono se to houpe!“

Houpe. Tak už to moře dělá. :-)

Přiznám se: jsem poblijón. Mírnou formou klasické kinetózy trpím i v dospělosti a vlastně nechápu, proč jsem se tehdy poprvé do lodního dobrodružství pustila. Ale odvaha se vyplatila! To, že je vám zle v autě, totiž vůbec neznamená, že to tak bude na lodi. Podmínky jsou prostě jiné… Vyzkoušet předem si to ale nemáte jak.

Platí jedno pravidlo. Pokud jste fyzicky v pohodě a vyskytujete se za plavby na lodi nahoře (na palubě, nikoli dole v podpalubí), v dobrém počasí vám velmi pravděpodobně bude taky dobře. Jakékoli vyhození z rovnováhy – přehřátí, chladno, hlad, žízeň (hodně častý problém!), potřeba na wc, přejezení, kocovina i třeba PMS, to všechno geometrickou řadou zvyšuje pravděpodobnost, že vám pěkně přestane být. To už je ale věc, co se dá řešit přímo na místě a ideálně vám pomůže skipper, třeba tím, že vás vyžene se přiobléct, když se blíží mraky a chladnější vzduch. Taková drobnost, a už mě stála nepříjemný den, když jsem ho neposlechla. :-) Nemusíte se tedy bát dopředu, že byste na loď i chtěli, ale kvůli žaludku by to nešlo. Šlo.

Druhý častý strach je z vln, které patří k horšímu počasí. Pokud se bavíme o běžném rekreačním jachtingu blízko pobřeží a příčetném střízlivém kapitánovi, nebezpečné to není. Ale ano, může vám z nich být zle. I dost zle, nebudu vám lhát. Smířila jsem se s tím. Kdybych ale zůstala hezky v bezpečí červnových a zářijových plaveb, měla bych takových zážitků mnohem méně.

Důležitá věc: na katamaránu (plachetnici se dvěma trupy) to za některého větru houpe hůř než na klasické jednotrupé plachetnici. Pokud se hodně bojíte nevolnosti, nejezděte na lodi se dvěma či třemi trupy, která vám možná připadá stabilnější. Je tomu tak, ale ve vlnách při větru z předoboku dělá mnohem víc malých pohybů, ze kterých se vám může udělat zle.

Navzdory tomu, že pro žaludek je to horší volba, je bezpečnější, pokud s sebou chcete vzít děti.

S dětmi, nebo bez?

Děti na lodi by měly zvládat tři věci: bezpečně chápat, co se po nich chce, poslouchat kapitánovy instrukce a vydržet se „nudit“. Během plachtění si opravdu nezahrajete žádnou deskovku a v některém počasí nevytáhnete ani tablet, spolehlivě zbývají leda slovní hry. Ty mimochodem baví i naši dospělou posádku a kromě slovního fotbalu hrajeme třeba variantu Riskuj. :-) Pokud děláte blbosti, ať už jako děti, nebo dospělí, můžete se zranit nebo se uvést do nebezpečné situace. Brala bych tedy jen starší děti, nebo se smířila s tím, že z potomka po celou dobu nespustím oči. (S dětmi jachtařů, které na palubě prakticky vyrostly, je to samozřejmě jiná situace.)

Troufáte si na to? Poraďte se přímo se skipperem, jestli za vaši rodinku převezme zodpovědnost. Má vás „na svědomí“ všechny, včetně dětí, takže by měl mít převahu i nad vaší rodičovskou autoritou a rozhodnutími.

Hotel to není. Jste typ spíš na stanování?

Pokud ano, budete úplně v pohodě. Jinak na to kašlete a raději lodě obdivujte jen v přístavu.

Běžná plachetnice je taková malá chatička, kde se skupinou 5 až 9 dalších lidí sdílíte společný prostor. Slyšíte, co kdo dělá (jet na loď v páru NEznamená týden nespoutaných vášní ;-)), musíte se domluvit na společném vaření nebo se třeba dělíte o toaletu. Jestli běžná dovolená prověří vztahy, u lodi to platí desetinásobně.

„Můj“ skipper docela pečlivě ladí posádku a vybírá do ní lidi, co si budou vzájemně rozumět, nebo se přinejmenším nebudou štvát. Pro zážitek z dovolené je to zásadní. Když si to sedne, tak to naopak celý zážitek ještě násobí. Já jsem asociál a než ráno nastartuju, není se mnou řeč, ale i to se dá s dobře namíchanou skupinou zvládnout. :-)

Další faktory, které započítejte

Za každý jeden večer v hospodě si přidejte k rozpočtu tisícovku až dvě

Pokud vyrážíte na večeři mimo loď, něco to stojí. Když si dáte předkrm, něco z mořských plodů, dobrotu na závěr, víno a třeba i místního panáka, tisícovka nebo dvě jsou pryč. Vaření na lodi = levnější dovolená.

Naše zlatá střední cesta jsou 3 restaurace a 3 večeře na lodi. Zbytek jídla řešíme z lodních zásob, tedy normálního nákupu. Jídlo vám s cenou za dovolenou dost zahýbe, orientujte se podle svého klasického rozpočtu na vaření (ale počítejte s tím, že většinou zvládnete vařit jen ráno před vyplutím a večer, když zakotvíte).

Můj tip: na rozpočítání nákladů, kdy každý platí někdy něco, používáme aplikaci Dlužníček, která na konci rozpočítá každému podle jeho investic v průběhu dovolené, kolik má zaplatit a komu tak, aby to vyšlo všechny stejně. Skvělá věc.

Na místo se musíte nějak dostat – za kolik to bude?

V zásadě buď letíte, nebo jedete autem a podělíte si náklady na benzin s osazenstvem. Kam se dostanete jak, to asi vyřešíte se zkušenějšími kolegy (na Facebooku jsou různé skupiny, hledejte jachting, yachting nebo hledám posádku). Cena dopravy je taky důležitý faktor.

Fakt je, že třeba letět do Řecka bývá dražší než jet autem do Chorvatska, na druhou stranu v Řecku platíte za kotvení úplný bakšiš a ve výsledku nám to cenu dopravy nejenom dorovnalo, ale nakonec to vyšlo ještě levněji.

Nádherně je ale nakonec všude, hlavně v té správné společnosti. :-)