A obzvlášť v létě je pak za to může spousta lidí vinit, že si kvůli nim naplánovali dovolenou ve špatném datu, protože podle dubnové předpovědi měl být přeci červenec strašně teplý, ale nakonec nebyl. Nicméně abyste mohli předpovědi počasí – od těch krátkodobých až po dlouhodobé – doopravdy používat v praktickém životě, měli byste vědět, jak fungují.
A jedním z nejpovolanějších na tuto oblast u nás je Dagmar Honsová. Už jedenáct let totiž pracuje ve společnosti Meteopress jako meteoroložka, kde s kolegy připravuje předpovědi počasí pro různé televizní relace, pro další média nebo přichází s varováními i za starosty měst a za lékaři.
V čem vlastně spočívá práce meteorologa?
Meteorolog má k dispozici několik numerických modelů, jako jsou ty české nebo americké. Ty si načte do počítače, ale už druhý den se od sebe jednotlivé modely hrozně liší. Meteorolog je tedy vlastně ten, který se snaží rozšifrovat předpověď počasí tak, aby byla srozumitelná a zároveň co nejpřesnější. To, co člověk vidí na předpovědi, tak to je jen to nejmenší, co meteorolog dělá.
Jak fungují numerické modely?
Předpověď počasí vzniká z numerických modelů, které dostávají data z meteorologických stanic, radarových snímků z družic, a na základě specifického výpočtu superpočítače několikrát denně předpovídají jednotlivé meteorologické prvky a snaží se předpovídat budoucí stav atmosféry. Těch měření je stále málo a i když jsou ty počítače super výkonné, tak už v tu chvíli začínají pracovat s nějakou chybou, protože dostávají měření se zpožděním. Navíc je atmosféra strašně složitá, a i když máme spoustu matematicko-fyzikálních rovnic, stejně nevíme, co se v atmosféře děje. Nikdy to vědět asi zcela přesně nebudeme a atmosféra nás vždycky dokáže překvapit.
Jak předpověď počasí od začátku vzniká?
Ráno meteorolog přijde k počítači a podívá se, jak to vypadá na družici, na radaru, podívá se na aktuální teploty, jak to vypadá s počasím. Já mám načtené staré numerické modely, tak se podívám, jak fungovaly a jak počasí odhadly pro tuto dobu a pak se můžu pustit do předpovědi počasí pro dnešní den a na následující dny. Takže načtu alespoň tři různé numerické modely, které mají formu obrázků, začnu třeba oblačností, pokračuju srážkami a tak dále.
Takže to nemůže dělat kdokoliv?
Určitě ne. Meteorologická síť stanic na území ČR je rozšířená, máme jich asi 200, ale čím víc stanic, tím líp, proto spolupracujeme s amatérskými pozorovateli s vlastní meteorologickou stanicí, kterých je téměř stovka.
Jak vypadá meteorologická stanice?
Dřív si meteorologickou stanici každý dokázal představit jako bílou opláštěnou budku, kde byl teploměr, vlhkoměr, srážkoměr, heliograf, tyče, kterými se měřila teplota půdy, tlakoměr a nesmíme zapomenout na korouhvičku na měření rychlosti a směru větru. Dnes si každý pořídí automatickou meteorologickou stanici, kterou byste nerozeznala od drátu od antény, která má v sobě mini počítač, a ten mu do jeho počítače posílá data, která naměří. Dřív meteorolog musel každou hodinu vylézt a podívat se, co naměřil, ale dnes je to spíš rarita.
Funguje to teď lépe?
Spíš je to efektivnější, protože dřív, když si vzal pozorovatel dovolenou, tak jsme neměli třeba 14 dní informace z jeho oblasti. Teď už to nestojí na lidském faktoru. Ale je super, že v celou hodinu se snímají data na celém území ČR a ve čtvrt to už mám na stole.
S jakou pravděpodobností dokážete předpovídat na tři dny dopředu?
Nějakých 85 procent, ale větší úspěšnost máme u teplot než u srážek. A úplně nejvyšší úspěšnost má vítr, jeho směr a rychlost. Dnes je super, že lidé mají internet a Instagram a předávají informace i mně, nejen já jim. Ptají se, jaké bude počasí do budoucna, jak bude za týden, za 14 dní, za půl roku, což je složité, protože na delší období než na 14 dní ty numerické modely předpovídat neumí. Pokud děláme předpovědi na delší dobu, tak je děláme ze statistiky a z minulých let a mělo by to být spíše orientační, lidé to ale berou jako fakt. Teď se hodně ptají, jaký týden si mají vzít dovolenou, aby bylo krásně, ale v průměru se u nás počasí mění každé čtyři dny, takže když mají celý týden krásně, tak to je víceméně náhoda.
Co vás nejvíce baví předpovídat?
Mě baví numerické modely, pak mě baví extrémy nebo počet blesků a pak to předpovídání na lidské hodnoty. Pořád hledáme nějaké nové věci, jak lidi zaujmout. Když jsem nastoupila k Meteopressu, dělali jsme průzkumy, co by člověk od předpovědi chtěl, a zjistili jsme, že, byť vysokoškolsky vzdělaní, občané nevědí, co je to oblačnost. Denně to slyší, ale v anketách nám vyšlo, že nevědí, co to je. Ale že je to 6/8 pokrytí oblaky, to nikoho ani nenapadne. Nebo občasné přeháňky taky nevěděli, ale ten meteorolog to má striktně dané. Meteorolog počítá s tím, že lidé si to přečtou, ale nepřečtou, protože tomu nerozumí.
Říkali jsme si, jak to člověk vlastně chce vidět, aby tomu rozuměl, a třeba teď je důležitý index zalévání zahrady. Také teď děláme předpovědi počasí pro vodáky, pro letoviska, nebo index pití kávy, ospalosti, nebo pro psa, index klíšťat atd. Třeba když jsme u kávy, tak dnes je index pití horké kávy na čísle 1. Protože oproti včerejšku se výrazně neměnil tlak, oblačnost a ještě jsou vedra. A kdyby přišla fronta a bylo by zataženo s deštěm a přeháňkami, tak jsme hned na nejvyšším indexu, navíc kdyby byl pátek nebo pondělí, kdy mají lidé nejméně energie. Když napadne v Praze sníh, první den jsou z toho všichni ohromení, tak to index také klesne, ale už druhý třetí den, kdy to začne roztávat a je z toho břečka, tak to zas stoupne. Předpověď by měla být pro lidi.
Co nejvíc ovlivňuje změny počasí?
Jaké počasí je, záleží na rozložení tlakových útvarů nad Evropou, to znamená, co nás právě ovlivňuje. Buď je západní proudění z Atlantiku, z nich pak prší a je velká oblačnost, někdy se nad Sibiří objeví oblast vysokého tlaku vzduchu, která je tak mohutná, že se dostane až do střední Evropy, a pak je tady sucho a slunečno jako teď. Pak máme severní proudění a je tady minus 30° anebo vánoční obleva, proudění od jihozápadu a je tady 15°.
Vidíte za těch 11 let, kdy jste v Meteopressu, vliv globálního oteplování na počasí?
Já jako meteorolog klimatologům nezávidím. Když můj numerický model, i na 4 dny dopředu, je mimo a klimatolog má ten model načíst na dalších 150 let. Dřív byl pro klimatickou změnu každý, ale posledních 5 let už začínají být i na konferencích opatrnější, že ta změna může nebo nemusí být, že už to tady bylo. Já osobně jsem docela skeptik ohledně klimatické změny, protože když se podíváte do historických pramenů, tak tam najdete všechno, co se děje teď, ale teď mají všichni lepší přístup k informacím a vyhledávají je. Já si ale myslím, že to tu vždycky bylo a vždycky to tu bude.
Co označuje termín pocitová teplota?
To je americká věc. Dnes je teplota 34°, ale vlhkost vzduchu je mezi 60 a 80, takže pocitově jsme, hlavně ve městě, +5 stupňů, takže se cítíme na 39°. Je to dáno tím, že my nechodíme v žaluziové budce a nejsme 2 metry nad mořem, my jsme lidé. V zimním období, když svítí sluníčko a je 5 pod nulou, tak ten, kdo lyžuje celý den, cítí, že je mu teplo, ale vrátí se s omrzlinami. Pro nás je pocitová teplota daleko důležitější než ta, kterou naměříme.
Co si myslíte o rosničkách? Sama připravujete relace pro ty na Nově.
Tam jsou ty role jasně dané, já jim to napíšu, technik jim to nakliká a ony se učešou. Pro mě je důležité, když je nějaká aktuální výstraha, tak aby to tam určitě zaznělo, i kdyby měly jen 20 vteřin ve vysílání.
