Právě čtete

Pomoc, našla jsem další žlutý list! Jak se v zimě starat o rostliny, aby se dožily další sezóny?

13562  
Sdílet: 

Pomoc, našla jsem další žlutý list! Jak se v zimě starat o rostliny, aby se dožily další sezóny?

Není žádným tajemstvím, že pokojovky přes zimu v našich domácnostech tak trochu trpí. Je to ale úplně normální a děje se to nám všem. Já sama rostliny už nějaký ten pátek pěstuju a žlutými listy bych si jen za letošní zimu mohla klidně vytapetovat obývák. Ztráty se ale přece jen dají minimalizovat a není to vlastně žádná věda.

12. 1. 2022 4 min. čtení Anna Kruchňová
Pomoc, našla jsem další žlutý list! Jak se v zimě starat o rostliny, aby se dožily další sezóny?

Vezmeme to pěkně popořadě. Na úvod je potřeba říct, že žlutý list ještě nemusí značit žádnou velkou katastrofu. Stejně tak, jako nám padají vlasy, rostliny po určité době hodí přes palubu svoje nejstarší lupení. Z něj si těsně předtím vyzobnou důležité živiny, které jim pomůžou s novými výhonky. Pokud tedy rostlina žloutne tzv. od hlíny, je možné, že jen potřebuje kapku přikrmit.

Hnojit v zimě? A není to zakázané?

Není. Omezení syntetických živin se sice mimo růstovou sezónu doporučuje, i tak je ale dobré rostlinám v zimě přilepšit, obzvlášť pokud na nich pozorujete aktivní růst.

Ideálně přihnojte jednou za 3–4 týdny a v poloviční dávce, než je ta předepsaná na obalu. Jestli se i tak bojíte, berličkou pro vás může být hnojivo na orchideje – to je samo o sobě hodně naředěné, a když dávku ještě o polovinu snížíte, rostlinám rozhodně neublíží.

Posilněte rostlinnou imunitu i kořenový bal výluhem z rašeliny jménem lignohumát. Žlutou lahev pořídíte za několik desítek korun v každém hobbymarketu a často i v květinářstvích. Do zálivky ho přidávejte asi 2× do měsíce a uvidíte, že vám rostlinky časem poděkují. 

S vodou nešetřím, listy přesto usychají. Proč?

Právě zalévání je během zimy ten největší kámen úrazu, a to i pro zkušenější pěstitele.

Kratší dny nás obírají o světlo a často i teplo. Tím pádem rostliny spotřebovávají daleko menší množství vody, než na jaké jsme zvyklí z jarních a letních měsíců, a je tedy mnohem snazší je nadbytečnou zálivkou doslova utopit. Listy pak žloutnou, hnědnou a vysychají, zvlášť když je rostlina umístěná v blízkosti radiátoru. Pak už stačí jen jednou dvakrát v dobré víře znovu zalít, přestože kořenový bal je stále mokrý, a tragédie je na světě.

Doporučená zálivka se v zimě těžko odhaduje. Já například v obývacím pokoji s velkým střešním oknem orientovaným na jih zalévám i přes zimu každý týden, v chladnější severní ložnici ale ob týden až dva. Před každou zálivkou potěžkám květináč a protože po letech už vím, jak těžký je zalitý a jak lehký je vyschlý, jako ukazatel mi to stačí. Někdy si ale nejsem jistá, obzvlášť když rostlina stojí u topení. V tu chvíli jednoduše do substrátu strčím ukazováček až po druhý kloub a když je suchý, zalévám.

Nechcete máchat prsty v hlíně? Pořiďte si zapichovací přenosný vlhkoměr! Tenhle zázrak za pár korun je celkem běžně k sehnání přes internet a spousta pěstitelů na něj nedá dopustit.

V zimě řádí neřádi

Jestli mají škůdci někdy pré, pak je to rozhodně během podzimu a zimy.

Svilušky si libují v suchém prostředí a prach zvířený horkým vzduchem z radiátorů je pro ně doslova MHD. Do bytů se před zimou schovávají i třásněnky, mnohdy ukryté ve větvích vánočního stromku. Na pomalu vysychajícím substrátu (často s vrstvou plísně způsobené absencí větrání) si zase libují otravné smutnice.

Rostliny, už tak oslabené nedostatkem světla, v zimě škůdcům snáze podlehnou. Proto ty svoje v zimě kontroluju mnohem častěji, ideálně i se světýlkem (třeba z telefonu) a s lupou, a hezky ze všech stran – hlavně na spodku listu. Preventivně jim také jednou za tři týdny dopřeju sprchu, ta totiž dovede účinně odplavit nejen vrstvu prachu, ale i větší část škůdců. S tou zbylou si pak poradí různé postřiky, tyčinky nebo bio alternativy třeba v podobě přátelských roztočů nebo hlístic.

U postřiků je potřeba dát si pozor na dvě věci: Pokud se chcete zbavit svilušek, obyčejný insekticid vám nepomůže. Volte proto takové přípravky, které si poradí i s roztoči. A druhá věc – svilušky si na postřiky umí zvyknout, proto je dobré po čase změnit složení.

Dokážu zachránit rostlinu, která viditelně zachází?

Některé případy sice nespasí už ani kouzelný lektvar, zázraky se ale dějí nejen o Vánocích. Navzdory doporučením se totiž valná většina rostlin dá namnožit i během zimy. A jak na to?

  • Zjistěte, jak se konkrétní rostlina množí. U některých stačí list, jiné potřebují k tvorbě nového růstu i tzv. kolínko.
  • Najděte část, která je nejvíce zelená a nejméně poškozená.
  • Proveďte řez čistým ostrým nožem nebo nůžkami. Ránu na řízku nechte zaschnout, předejdete tak uhnívání.
  • Vložte řízek do vody pokojové teploty, umístěte na okno / dostatečně světlé místo.
  • Sklenici můžete přetáhnout mikrotenovým sáčkem utěsněným gumičkou, který jednou za čas (ideálně jednou týdně při výměně vody) uvolníte. Zvýšená okolní vlhkost pomáhá rostlině při tvorbě nového kořenového systému, nutná ale není.
  • A poslední tip na závěr: I tady může pomoct lignohumát. Na běžnou sklenici vody stačí opravdu malá kapka (cca půl čajové lžičky).

jak rozmnožovat pokojové rostliny

Může se stát, že i přes všechny vaše snahy rostlina nakonec zajde. Pokud to ale nebyl zrovna exemplář za tisíce nebo letitá zeleň, která se u vás doma dědí z generace na generaci, není důvod dlouho smutnit. Máte totiž nejen volný květináč, ale i cennou zkušenost, kterou v dalších pěstitelských pokusech jako když najdete.

Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články