V každé domácnosti bude pravděpodobně kohoutková voda chutnat trochu jinak. Je to ovlivněno zejména tvrdostí vody, obsahem různých látek nebo také tím, jak dlouho stojí v trubkách. Proto je dobré na začátku trochu vody odtočit a prvním čtvrtlitrem po odstátí třeba zalít pokojovky. Pro mě to byl kámen úrazu – žila jsem v oblastech s tvrdou vodou a nemohla jsem tu pachuť překonat.
Filtrovaná nám chutná víc
Pokud vám kohoutková voda nechutná tak, jako nechutnala mně, vyzkoušejte filtry. Na výběr máte několik možností.
Já používám filtrační konvici, kterou mám neustále plnou v lednici. Používám filtry s aktivním uhlím, filtr odstraní pachuť chloru a i káva nebo čaj připravené z filtrované vody chutnají o stupeň lépe. Konvici pravidelně vymývám, vodu v ní nenechávám déle než jeden den a filtry měním nejméně jednou měsíčně.
Můžete si ale pořídit i filtr přímo na vodovodní kohoutek, který je samozřejmě daleko účinnější. Pokud máte hodně tvrdou vodu, tak vám poděkuje i rychlovarná konvice. Filtry umístěné na vstupu do domu pak využívají ti, kteří mají vlastní studnu a nevyužívají obecní vodovod.
Zajímavou a finančně snad nejméně náročnou variantou filtrování vody je tyčinka z dřevěného uhlí, kterou prostě vložíte do libovolného džbánku nebo karafy a necháte přes noc odstát. Takto ji používám klidně šest měsíců stále dokola, jen ji zhruba v půlce cyklu nechám vyvařit. Také mě baví, že když ji na filtrování vody dopoužívám, můžu ji ještě nechat třeba v lednici, kde pomáhá s redukcí pachů.
Kohoutkovka je levnější i ekologičtější
Kohoutková voda je samozřejmě výrazně levnější a ekologičtější než voda balená.
- 1 m3 vody u nás v Táboře = cca 90 Kč
- 1 litr z kohoutku = cca 0,09 Kč
- 1 litr balené vody = cca 4 Kč a více
Když vezmu průměrnou spotřebu 2 litrů na pití denně za rok, ušetříme necelé 3000 korun za osobu a nepočítané množství plastu.
Vodu si nosím stále s sebou
Protože odpad je nejlepší ten, který nevznikne, nosím si dnes vodu ve vlastní lahvi všude s sebou, abych se vyhnula nekonečnému vyhazování plastových obalů.
Nejraději mám lahev s infuzérem na ovoce – tak totiž nemusím pít stále dokola jen čistou vodu, ale chystám si různé varianty. Ovoce jednoduše nakrájím, přidám bylinky a zaliju vodou. Sladké šťávy a doslazování cukrem netřeba.
Lahve na cesty, které mi vyhovují
PLASTOVÉ‒jsou lehké, jen tak se nerozbijí, ale některé časem začnou být cítit například ovocem a špatně se pak čistí. Právě proto, že moc neváží, je beru hlavně na delší túry nebo jiné sportovní aktivity.
SKLENĚNÉ‒už se vyrábějí i odlehčené a v podstatě nerozbitné, moc mě baví, že je člověk může dobře vymýt i horkou vodou, ale občas mívám špatnou zkušenost s uzávěry, které ne vždy dobře těsní. Proto je nerada nosím například v batohu.
KOVOVÉ‒baví mě jejich univerzálnost ‒jsou vhodné na studenou vodu i horké nápoje, nerozbijete je snad, ani kdybyste chtěli, a navíc často drží teplotu nápoje, což se hodí v létě i zimě.
Moje oblíbené tipy na ochucení vody
Když si vzpomenete den dopředu, je nejlepší dát si vodu s přísadami louhovat do lednice přes noc – chuť ovoce a bylinek tak bude výraznější.
Mně ale vyhovuje slabší chuť, spíš takový nádech, který se nemusí připravovat dopředu, a pokud toužím po nápadnější příchuti, ovoce ještě do infuzéru rozmačkám. Alternativou je nechat přes noc louhovat s ovocem ještě čaj. Prostě přidáte kvalitní sypaný čaj do studené vody (na 1 l přidávám asi 2‒4 lžičky, podle druhu čaje) a vše už se pak vykouzlí samo. Takový ledový čaj je obzvlášť v létě (nejen) ráno k nezaplacení.
Když si chceme dopřát perlivé osvěžení, používáme přístroj s bombičkou, díky kterému si perlivou vodu připravíme během chviličky a opět ani v tomto případě nemusíme zatěžovat planetu jednorázovými plastovými lahvemi.
Kombinace, které nezklamou
Favority jsou u nás doma jahody s mátou, grep a rozmarýn a broskev s meduňkou. Fantazii se ale meze nekladou – klidně vyzkoušejte zeleninu (okurku, meloun) nebo využijte to, co vám roste na zahrádce – hodí se třeba rybíz, maliny, ale i heřmánek nebo kopřivy (ty mimo jiné čistí krev).
Moje dcerka má naopak nejradši úplně čistou vodu (ani na čaje nebo ochucené vody ji neutáhnu) a lahev s ní si nosí všude. Můj muž dává teď v létě přednost lahvím s chladicím akumulátorem, protože miluje vodu studenou. Já si do infuzéru někdy nechávám ovoce namrazit. Tahle metoda sice nevydrží tak dlouho jako akumulátor, ale pro mě je skvěle funkční.
Brčkový trend v mojí kabelce
Protože dcera ráda pije pití brčkem, líbí se mi i trend znovu použitelných brček. Vyzkoušela jsem skleněná, pevná plastová, bambusová a kovová.
Kovová se mi osvědčila nejvíc, protože se nedají rozbít, nenasávají žádné chutě ani pachy a dobře se udržují. Dvě nosím vždy v kabelce a spolu s nimi i malý kartáček, díky kterému je po použití jednoduše vypláchnu naprosto kdekoliv.
Ledově zábavná kohoutkovka
V létě připravuji barevné ochucené ledy, díky kterým se sklenice obyčejné vody z kohoutku skoro promění v zajímavý koktejl. Jednoduše rozmixuji nějaké ovoce, které máme rádi ‒například jahody, přidám nějakou bylinku nebo celé jedlé květy a to vše zamrazím v dávkovači na led.
Když si s tím chci vyhrát, naplním dávkovač například jen do třetiny a po zmražení přidám jiné rozmixované ovoce, které opět zamrazím. Takto si můžete nachystat klidně i duhové ledy (vrstva jahod, manga, borůvky a čisté vody s kouskem máty), které mají obzvlášť u dětí opravdu úspěch. Vypadají parádně ve skleničce a ještě vodu zdravě ochutí.
Lahev je super parťák na cesty
Jak jsem psala v úvodu, naučila jsem se láhev vody nosit v podstatě kamkoliv. A ještě více to oceňuji při cestování.
Když jezdíme na výlety po Čechách, nikdy není problém si lahev kdekoliv doplnit. Mít u sebe svoji vodu mi často pomůže vyhnout se slazeným a nezdravým „lákadlům“ v obchodech. Když cestujeme od domova dál, pohodlně se dá voda natočit i na vyznačených místech například na nádražích a stejně tak to aplikuji i při cestování letadlem.
Při bezpečnostní kontrole je sice potřeba mít láhev prázdnou, ale za ní si ji můžete u pítka raz dva naplnit a máte u sebe zásobu na cestu, aniž byste museli kupovat předražené plastové lahve v občerstveních. Navíc při cestování letadlem je opravdu potřeba dostatečně pít, ale to ostatně platí i všude jinde. :-)
Když už jsme někde v cizině na dovolené a raději nechci pít místní vodu z kohoutku, koupíme si v obchodě jako rodina klidně velký barel balené a ten si poté rozdělujeme do našich cestovních lahví, když se vydáváme na výlety. Na všechny cesty si ale můžete vzít i v úvodu zmíněnou tyčinku z aktivního uhlí a používat ji k filtraci, pokud je na místě pitná voda, ale je na vás například moc tvrdá.
Naučit se pít dostatečně nemusí být snadné
Obecně i v době před-kohoutkové jsem měla problém s dodržováním pitného režimu – a sladká pití mu spíš ubližují, než pomáhají.
Podle některých výzkumů údajně trvá naučení se zvyku vprůměru 66 dní. Mně pomohlo si pitný režim kontrolovat v diáři, a když mám teď pocit, že zase piju nedostatečně, pravidelně se k tomuhle vracím. Můžete vyzkoušet ale i různé mobilníaplikace, které vám automaticky připomenou, že se máte napít (např. Water Drink Reminder nebo Drink Water Aquarium). V létě ale pitný režim nemusíte dodržovat jen pitím vody, hydrataci vám dodají i zelenina a ovoce, (studené) polévky apod.
Nutno říct, že kohoutkové vody se nemusíte bát. Máme jednu z nejkvalitnějších v Evropě a je pravidelně pod dohledem, takže vůbec není problém ji pít, což se nedá říct třeba o státech na jihu Evropy. Pít bychom neměli jen vodu teplou, v té se totiž mohou množit bakterie. Takže kohoutek pěkně na studenou, lahve do ruky a na zdraví!
