Právě čtete

Má smysl, abychom se „na stará kolena“ učili lyžovat?

5573  
Sdílet: 

Má smysl, abychom se „na stará kolena“ učili lyžovat?

Když jsem každou zimu trávila jako instruktorka ve ski areálu v Beskydech, do lyžařské školy k nám chodily malé děti, teenageři nebo lidi kolem dvaceti. Jednou na mě čekala maminka s holčičkou, já si automaticky klekla k malé a začala: „Ahoj, já jsem Terka a budu tě dneska učit lyžovat...“ Jenže ta holčička na mě: „Ale dneska se učí maminka.“ Usmála se a odběhla.

20. 11. 2019 3 min. čtení Tereza Prskavcová
Má smysl, abychom se „na stará kolena“ učili lyžovat?

Já se podívala na paní, které mohlo být kolem pětatřiceti, a bylo mi trošku trapně. Vypadlo z ní, že se chce naučit lyžovat, aby nemusela sedět „doma na zadku“, když její holčička s tátou jezdí na hory. Svěřila se, že kdysi už na lyžích stála – na základce na lyžáku. Jenže od té doby se změnily jak lyže, tak technika, a ona má strach pustit se z kopce dolů.

Věřím, že každý, kdo opravdu chce, se naučí lyžovat. V jakémkoli věku.

I ti, kteří si mysleli, že nejsou na sporty nebo jsou méně pohybově nadaní, se to naučili. Ale museli chtít. Na druhou stranu, pokud se vám do lyžování z jakéhokoli důvodu nechce, nemusíte se přemáhat. Můžete zkusit třeba běžky, na kterých se už napoprvé dokážete projít minimálně do nejbližší chalupy na čaj, a pokud se vám nechce ani do nich, i sáňkování je přece skvělé – a to myslím naprosto vážně.

Na lyžování už jsem stará. Nebo ne?

Ale zpátky k lyžování. Stojíte pod sjezdovkou a koukáte na všechny ty prcky, kteří s lehkostí lítají nahoru a dolů. A sami sebe si představujete nějak takto…

https://giphy.com/gifs/workingtitlefilms-renee-zellweger-bridget-jones-edge-of-reason-elyFU4qFMAULiW5SNH

Má cenu vůbec začínat? Nejsem už na to stará/starý? Možná vám v hlavě kolují podobné otázky. Vždycky jsem lyžařům-začátečníkům dávala jednu radu: „Neporovnávejte se s ostatními. Oni už lyžují třeba několik let. Porovnávejte se s tím, jak jste lyžovali před týdnem. Jak jste lyžovali včera.“ Nikdy totiž nevíte, s jakými problémy se potýkali ostatní. Třeba dlouho neuměli sami vyjet na vleku. Třeba teprve nedávno získali jistotu, se kterou dnes jezdí.

Pokud se vám do lyžování chce, má cenu začít kdykoli, staří rozhodně nebudete. Vždyť tento sport, pokud vám kolena slouží, se dá provozovat klidně do 60 nebo i déle, jak vám to zdravotní stav dovolí a máte chuť. I když jste v pětatřiceti / ve čtyřiceti „na nule“, za rok budete o něco lepší. A za další rok zase o kus dál – můžete pilovat a pilovat.

Buďte připravení, že začátek může trvat o něco déle

Na rozdíl od malých dětí, které už druhý den krouhají obloučky, vám všechno může trvat o něco déle. Dospělý člověk je vyšší, jeho stabilita o něco horší a taky na zadek padá z větší výšky. Musíme si uvědomit, že tkáně 6letého dítěte jsou více vazivové, proto je dítě, jak se říká, gumové. Navíc děti nemají pud sebezáchovy. Nevědí, co všechno se může stát, když… Zato my už někdy dopředu očekáváme to nejhorší.

Jakmile se zbavíte obav, posunete se opět o kousek dál. Zpočátku se nemusíte cítit úplně ve své kůži, když budete trénovat základní postoj mezi dětmi, které mezi začátečníky převažují. Zkuste poprosit svého instruktora, zda by vás nevzal třeba na lesní stezku, na okraj sjezdovky – někam, kde nebudete překážet ostatním a kde se trochu schováte. Správný instruktor vás jistě bude chápat a bude se snažit vymyslet řešení.

Časem se i tak budete muset vydat na opravdovou sjezdovku mezi ostatní lyžaře. Žádná hrůza v očích, uvolněte se a těšte se. Každý jednou začínal a i ti nejlepší lyžaři musejí počítat s tím, že na sjezdovkách lyžují také začátečníci. Všichni lyžaři znají (nebo by měli znát) základní pravidla FIS pro chování na sjezdových tratích – představte si je třeba jako pravidla při řízení auta. Je pravda, že i na sjezdovce se může najít blázen, který jede hlava nehlava, ale na takového člověka můžete narazit i kdekoli jinde.

Zbavte se obav, vemte instruktora a vyrazte

Nelyžaři a lyžaři-začátečníci se často obávají různých věcí. Že si něco zlomí, že je na svahu moc lidí, že v Česku nejsou perfektní podmínky, že se změnila technika a jim už ujel vlak, že je výbava příliš drahá na to, abych to „jen zkusil/a“…

Ano, výbava na lyže není nejlevnější, ale i lidé, kteří na hory jezdí každoročně, si často lyže, lyžáky i přilbu půjčují – nemusejí je ani uskladňovat, ani před každou zimou házet do servisu. Mají je vždy perfektně připravené. Nějaké zimní oblečení ve skříni jistě najdete – a třeba termoprádlo se hodí mít i pro jiné příležitosti (a protože není vidět, ani nevyjde z módy :-)).

Hřejivé termoprádlo nejen na svah

Hřejivé termoprádlo nejen na svah

Dobré termoprádlo se hodí nejenom na svahu – oceníte ho na všech zimních výletech, silvestrovské chatě nebo třeba při postávání na vánočních trzích. Pokud ho ještě nemáte, mrkněte na to z Tchibo.cz. (A výbavu na svah tam najdete případně také. :-))

Do e-shopu

Věřím, že pokud máte správnou motivaci, ostatní obavy se po několika prvních lekcích rozplynou. Ona totiž ta představa lyžování s dětmi nebo vytoužená zimní dovolená s kamarády na svahu většinou bývá perfektním motorem.

Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články