No a protože se jí na světě denně vypije úctyhodných 1,6 miliardy šálků, tak nám přišlo jako dobrý důvod, abychom se blíže podívali na to, jak si kofein vede ve srovnání s dalšími psychostimulačními drogami. Kdybyste to náhodou nevěděli, tak psychostimulační látky mají takový účinek, že vám aktivují centrální nervovou soustavu a udrží vás v bdělém stavu, a kofein se k nim pochopitelně také řadí.
Kofein kontra kokain
Nejrozšířenější psychostimulační drogou je kokain a podle studie zvané World Drug Report od OSN se velikost trhu s kokainem odhaduje na 85 miliard dolarů. To je třikrát více, než je hodnota trhu s kávou, a také to z kokainu dělá jedinou drogu, za kterou se utrácí víc než za kofein obsažený v kávě.
Porovnání kofeinu a kokainu se dostalo i na půdu vědeckých institucí. Na Johns Hopkins University v Baltimoru provedli výzkum, zda může mít kofein stejný účinek jako kokain. Pro svůj výzkum našli několik drogově závislých a nitrožilně jim aplikovali placebo, kokain, kofein, amfetaminy a další drogy. Výsledky byly celkem překvapující. Po aplikování maximálně 300 miligramů kofeinu testovaní jedinci uvedli, že mají podobné psychické projevy jako po užití některých drog. Nejčastěji se zmiňovali o kokainu. Ovšem na druhou stranu musíme zmínit, že testovaní jedinci dostávali 3x větší dávku kofeinu, než se běžně vyskytuje v jednom šálku kávy. A toto množství bylo aplikováno nitrožilně, takže účinky kofeinu byly cítit ve větší míře.
Pozitivní stránky kofeinu
Po tomto výzkumu ovšem zůstává otázkou, zda si mohou lidé přirozeným požíváním kofeinu vypěstovat závislost. Ať už to je jakkoliv, tak můžeme říct, že káva je produkt, který lidstvo žene k lepším výkonům. Je však tato myšlenka vědecky doložena? Jak píše Stephen Braun ve svojí knize Buzz: The Science and Lore of Alcohol and Caffeine: „Požívání kofeinu je jako blokování ruční brzdy vašeho mozku.“ A podle dalších studií se ukázalo, že konzumace menšího množství kofeinu (mezi 100 a 250 mg) zlepšuje pozornost a duševní výkonnost a dokonce by vyšší spotřeba kofeinu měla snižovat riziko pracovních úrazů. Stejně jako u všech látek, tak i u kofeinu můžou přijít negativní účinky při jeho nadměrném užívání. Podle studie Institute of Medicine z roku 2001 může 600 mg kofeinu negativně ovlivnit naše kognitivní vlastnosti. U slabších jedinců to může vyvolat větší nervozitu a podrážděnost, spíše než aby se podporovala bdělost. To je také důvod, proč Stephan Braun doporučuje udělat si pětkrát nebo šestkrát za rok takzvané „kofeinové prázdniny“. „Zjistil jsem, že je lepší přestat postupně,“ říká sám Stephen Braun. „Postupně jsem přecházel z kávy na černý čaj, poté na mátový čaj. A když jsem si pak dal opět kávu, byl to neuvěřitelný pocit.“ Během kofeinové abstinence normálně pracoval a dokonce i lépe spal.
Síla trhu
Jen tak pro zajímavost, káva předčí i obchod s nejslavnější taneční drogou extází i s oblíbenou drogou zvanou metamfetamin. Právě tato síla kávového trhu může být příčinou mírové situace v zemích jako je Keňa, Etiopie apod., které patří v jejich regionu za ty více stabilizované. Podobně se můžeme podívat i na jihoamerické státy, které pro změnu nejsou tolik zasaženy drogovým trhem, na rozdíl od ostatních, které ve velkém množství nepěstují kávu.
