Nikdy jsem si neuměla věci předem dostatečně nalinkovat, a to se v případě dovolených bohužel často ukázalo jako kámen úrazu. Letos jsem se proto rozhodla, že to vezmu za opačný konec: vše si do detailu naplánuji s předstihem. Jednak je zkraje sezony více na výběr, za druhé se dají vychytat first minute ceny a za třetí se už pak můžu místo stresování jedině těšit na zážitky!
Když nevím, kam to má být, nechám rozhodnout cenu
Krkonoše, Alpy, Vysoké Tatry… Skvělých hor je v Evropě jako lyžařů v Harrachově. Jak se má člověk v tom nekonečném množství vyznat? Na hory si jedu hlavně pragmaticky zalyžovat, ale někdo jiný by třeba upřednostnil lenošení v zapadlém koutu světa s romantickým výhledem na zapadané kopečky.
Povaha místa, kam míříte, se dá celkem lehce zjistit podle fotografií a nezávislých recenzí na webu. Nejprve je ale dobré určit si cenové rozpětí, ve kterém se člověk může pohybovat.
Já to dělám tak, že si nejprve vyfiltruji místa, která si můžu dovolit, a až teprve s výsledným vzorkem začnu zjišťovat, jestli jsou v drobných městečkách nebo uprostřed ohromných lyžařských center.
Jak je to s cenami
Dovolená v horách může vyjít na pár tisícovek, ale také stát pěkný balík. Češi nicméně podle údajů cestovní kanceláře Invia z minulého roku nejčastěji jezdí na zájezdy do Itálie, kde jich skončí více než polovina. Průměrná cena zájezdu je přitom 6 704 korun, což je o 1 119 korun více než průměrná cena zájezdu do Rakouska, které se na žebříčku umístilo druhé. Levným ubytováním a sjezdovkami konkuruje zahraničním střediskům také Česko, zde jsou ale často dopředu velmi nejasné sněhové podmínky, takže se vyplatí počkat si na poslední chvíli.
K omrknutí průměrných cen jednotlivých lyžařských areálů mi dost pomáhá systém vyhledávání velkých cestovek (třeba Nev Dama nebo Invia), u kterých se dá zadarmo zjistit přibližná bilance cen v jednotlivých střediscích ve zvoleném termínu, ať už chce člověk cestovat za pomoci kanceláře nebo na vlastní pěst.
Vhodný termín? Bez turistů!
Některá místa mohou vypadat lákavě, ale v jistých obdobích se změní v přelidněnou noční můru. I to už se mi bohužel podařilo zažít. Když už si tedy vyberu zájezd a mám na výběr z několika termínů, pro jistotu ještě mrknu na internet, jestli tam náhodou nemíří tisíce italských dětí na prázdninách. Aktuální přehled najdete třeba tady.
Cestovka, nebo po vlastní ose?
Cestovka mívá lepší ceny ubytování i slevy na skipasy. Komornější ubytování a méně profláklá místa navštívíte spíše na vlastní pěst.
Zájezdy cestovních kanceláří mají jednu nespornou výhodu: je to s nimi prostě v mnohém jednodušší. Stačí si vybrat místo a termín, o vše ostatní je postaráno.
Často nabízí ty nejlepší ceny na trhu, a to díky smlouvám s hotely a penziony, co rády sleví i několik procent díky zaručenému množství zákazníků, kteří s cestovkami do těchto míst přijíždějí. Lyžaři mají také ze stejného důvodu s cestovkou značné slevy na skipasy, takže je úplně běžné, že za celý týden s ubytováním i skipasem utratíte v zahraničí třeba šest tisíc korun na osobu (což může být, když přimhouříme očko, téměř i původní cena skipasu v této oblasti).
Cestovní kanceláře nicméně nabízí jenom nasmlouvané hotely a penziony, které jsou spíše turističtějšího charakteru. Láká-li vás autentické sousedství nebo komornější ubytování, větší šance je, že je naleznete sami skrze Booking.com nebo Airbnb (kde navíc občas číhají akční ceny, když budete mít štěstí). Samotné turistické centrály pak nabízí skipasy se slevami v určitých termínech i pro návštěvníky, kteří se vydají na vlastní pěst. Podstatně ušetřit se tedy dá i bez cestovky, ale je nutné strávit pár hodin na internetu, než se ke své vysněné dovolené proklikáte. Na druhou stranu pak nemusíte dělat kompromisy a máte dovolenou na míru a za cenu podobnou té od cestovní kanceláře.
Já osobně volím cestu pohodlí. Protože se do ubytování většinou přijdu jen vyspat a většinu času strávím na sjezdovce, oželím, že nemám vlastní krb s praskajícím dřevem nebo výhled na východ. Brouzdat internetem kvůli cenám sjezdovek se mi také nechce. Z předchozích zkušeností vím, že i „prefabrikovaná“ dovolená s cestovkou – tím spíš, když jde čistě o lyžovačku – může být celkem fajn, stačí jet s tou správnou partou lidí.
Pozor na platby navíc
Na co si dávám pozor, hlavně když někdy vyrážím bez cestovky, jsou skryté příplatky. Ty totiž umí v konečné fázi hodně zamávat s celkovou cenou zájezdu. Může jít třeba o závěrečný úklid, který není zahrnutý v konečné ceně a může se vyšplhat až na několik desítek eur.
Časté pojmy v nabídkách zimních dovolených a jak se v nich vyznat
Při hledání zájezdů už jsem párkrát narazila na několik cizích slovíček. Mrkněte, co znamenají!
- BILO je jedna ložnice a obývací pokoj s kuchyňským koutem a vlastním sociálním zařízením.
- TRILO jsou dvě ložnice s kuchyňským koutem a vlastním sociálním zařízením.
- QUADRILO jsou tři ložnice s kuchyňským koutem a vlastním sociálním zařízením.
- CHALET (potkáte ve Francii) je ubytování ve stylu horské chaty, která je spíše jednodušeji vybavená a menších rozměrů. Některé ale mohou být rozměrnější, záleží na konkrétní nabídce. Dům si často lze pronajmout třeba s partou kamarádů nebo po jednotlivých apartmánech.
- TYP A – 1 je ložnice/obývací pokoj s vlastním sociálním zařízením, plně vybavenou kuchyňkou, většinou i balkonem a terasou.
- TYP B – 1 je ložnice + obývací pokoj, s vlastním sociálním zařízením, plně vybavenou kuchyňkou, satelitní TV a někdy i balkonem a terasou.
- TYP C – 2 je ložnice + obývací pokoj, s vlastním sociálním zařízením, plně vybavenou kuchyňkou, satelitní TV a většinou (ne ale vždy) i balkonem a terasou.
Pozor na hvězdičky! Ne v každé zemi podléhají týmž pravidlům, v Rakousku se navíc často některé typy ubytování hvězdičkami vůbec neoznačují. Proto si raději čtu nezávislé recenze na internetu od hostů, kteří zde přímo byli.
Hrstka drobností, která by vám mohla ušetřit zbytečné starosti
Za svou krátkou lyžařskou historii už se mi podařilo párkrát opomenout zdánlivé maličkosti, což vedlo k dost bolestivým zkušenostem. Na co tedy nezapomenout, aby se z dovolené nestala noční můra?
Zkontrolujte průjezdnost. Pokud vyrážím vlastním autem do Alp, je možné, že na své trase narazím na uzavřenou cestu. Některé jsou přes zimu neprůjezdné každoročně, jiné podléhají aktuálním vrtochům počasí. Proto si cestu důkladně nastuduji a každý horský průsmyk raději předem zkontroluji online, abych se neocitla před červenou závorou a nemusela se vracet stovky kilometrů zpátky.
Zabalte si řetězy. A nejen to, před cestou si zkuste alespoň teoreticky nastudovat, jak se s nimi poprat v akci. I na českých horách se může počasí v mžiku obrátit a proměnit silnici v kluziště. A ze své nehezké zkušenosti vím, že to je pak o nervy i o život.
Pojistěte se. Lyžování i snowboarding patří mezi extrémní sporty, proto vám obyčejné cestovní pojištění stačit nebude. Riziko úrazu je navíc podle statistik ERV Evropské pojišťovny při zimních radovánkách daleko vyšší než v létě, a evropský průkaz zdravotního pojištění náklady na ošetření zdaleka nepokryje. Navíc nejde jen o vaše zranění, můžete snadno najet do někoho jiného. Lepší být připravený než potom řešit astronomické účty. Já tedy bez připojištění na dovolené nesednu ani na sáňky! :-)
Dobrá výbava především!
Důležitá není značka ani cena, ale hlavně zůstat v teple a jet hladce. O to první se báječně postará kvalitní termoprádlo, které třeba já ocením i jako praktický dárek pod stromeček.
Jízdu jako blesk by zase měl zařídit včasný servis lyží, kde vám pěkně obrousí hrany a připraví na nezapomenutelnou jízdu.
Kompletní zimní výbavu nejen na hory máme právě teď v e-shopu Tchibo.
Jak vybrat kvalitní termoprádlo?
Vrstva první: funkční spodní prádlo
Funkční spodní prádlo (ponožky, spodní prádlo a spodní vrstva trika) má za cíl odvádět pot od pokožky směrem do ostatních vrstev a udržovat tak pokožku v suchu. Funkční vrstva zároveň udržuje tělo v teple.
Vrstva druhá: termoizolace
Termoizolační vrstva vás uchrání před zimou. Jejím úkolem je vytvořit kolem těla malou vzduchovou kapsu, která nepropustí studený vzduch k tělu a naopak zachová teplo, které si vytvoříte sami. Zároveň pomáhá odvádět pot ve formě vodní páry do svrchních vrstev. Jsou to většinou flísové mikiny nebo roláky.
Vrstva třetí: proti větru, dešti
Třetí vrstva je bariérou, která vás ochrání před vrtošivým počasím. Mezi svrchní vrstvy patří bundy, větrovky a kalhoty, ideálně nepromokavé, aby nepustily vnější vlhkost k tělu, a zároveň prodyšné, aby jimi mohl unikat pot od těla. Při jejich nákupu také zkontrolujte větruvzdornost, aby vás takzvaně neofouklo. :-)
