Existuje v etiketě nějaká univerzální odpověď na otázku, jak se máme k pyžamu ráno chovat? Hledal jsem ji, a neexistuje. Ptal jsem se okolo, jak to kdo dělá, a spousta lidí krčila rameny schovávajíc svojí vlastní ranní ostudu, kdy pyžamo nechají bezvládně ležet v kuchyni nebo si s jedním dílem na sobě dokonce vykročí do práce. Nebo se mi možná báli přiznat, že spí raději nazí, než aby toto řešili.
Strávil jsem dost dlouhou dobu googlováním po celém internetu, abych na otázku: „Kam s pyžamem?“ dostal uspokojivou odpověď. Virtuálně jsem prozkoumal různé části světa a přišel jsem na to, že neurčité pravidlo pro první ranní činnost po probuzení je civilizačním problémem mužů i žen snad všech národností i ras. Obávám se, aby za pár let nějaký chytrý univerzitní psycholog nepřišel na to, že ranní vstávání s nejasným pravidlem je základem neuróz a rozpadajících se manželství. A také že má neblahý vliv na průběh spánku, kdy se nám ráno vyplavují stresové hormony, protože mozek už ví, že to pyžamo bude muset zase nějak zakamuflovat.
Postupně jsem identifikoval několik základních způsobů, které jsme se nějak samovolně s pyžamem naučili, ovšem záhadným způsobem nefungují. Tudíž se jimi asi nemusíte řídit:
1) Hodit pyžamo na rozestlanou postel
Toto je jeden z nejčastějších úkazů ložnice, především té mužské. Všechno je hezky na kupě, aby se nic neztratilo. Problém nastává, když do blízkosti takové úpravy přijde žena. Buď nějaká nová, která si hned muže přečte a usoudí, že tenhle systémák není moc pořádkumilovný, nebo naše stálá žena, která toho využije jako záminku k vyvolání hádky. Tahle možnost je tedy špatná od základu.
2) Složit pyžamo na ustlanou postel
Tohle je docela dobrý nápad, ovšem jen do té doby, než si uvědomíte, že mít vystavený pyžamo v ložnici je dost divný a že je to spíš na úrovni tříhvězdičkových hotelů v Egyptě, kde na postel skládají ručník do tvaru lotosového květu a zdobí ho malými mýdlíčky do sprchy.
3) Složit pyžamo pod polštář
Tohle mě naučila máma. Přišlo mi, že to funguje dobře, a vstoupil jsem s tímto zvykem do celého života. Problém nastal, když jsem si pořídil svou první postel pro dva. Najednou byl každé ráno jeden polštář vyvýšenější než druhý. Vždycky jsem se ho snažil zalehávat, ale nepomohlo to. „Proč je ten polštář tak divně?” slýchával jsem od tehdejší přítelkyně, co si noční košili věšela každé ráno do skříně.
4) Skládat pyžamo do skříně
Tak jsem to zkusil taky. Začal jsem si pyžamo dávat do skříně. Za dva měsíce jsem od toho upustil, protože jsem párkrát nechal skříň otevřenou a vlítla do ní kočka, která si tam udělala trénink na kočičí Spartan race.
5) Nechat pyžamo v koupelně
To je asi největší trest, co může muž na sobě udělat, když žije se ženou. Buď ho najde každý večer hozený v koši na špinavé prádlo, protože to pyžamo už je minimálně týden nošené a musí být špinavé. Nebo se v sobotu ráno propadne o několik svých předchozích životů zpět, aby se z něho stal hadr, s nímž se vytře celý byt, jako by se nechumelilo, a skončí pak nadosmrti pověšené na kbelíku vedle gumových rukavic, než se přes recyklační systém opět reinkarnuje do něčeho zajímavého.
Pod tímto článkem si pak dovoluji založit první české diskuzní fórum na toto téma. Dámy, prosím, pomozte, poraďte!
