Právě čtete

Děti a stravování: Co by měly jíst a jak je do toho ne(nutit)?

3329  
Sdílet: 

Děti a stravování: Co by měly jíst a jak je do toho ne(nutit)?

Výchova dětí ke správné výživě a vůbec dojídání pokrmu bez hysterického breku je palčivým tématem snad v každé rodině. Neexistuje žádný manuál, každý zastává nějaký názor a většina si myslí, že ten jejich je správný. Ale budou ho s nimi sdílet i jejich děti, až vyrostou? A co obecně je správná výživa a jak k ní děti motivovat?

14. 12. 2022 5 min. čtení František Čech
Děti a stravování: Co by měly jíst a jak je do toho ne(nutit)?

Všichni jsme si v dětství určitou formou motivace nebo nátlaku při stravování prošli, a tak dobře víme, co se nám samotným nelíbilo a nechtěli bychom to opakovat u svých dětí.  

Já jsem vyrůstal v benevolentní domácnosti, které vládly převážně vegetariánské pokrmy. Moje mamka už od mého raného věku hlídala, co jím (v tom nejlepším smyslu slova) a svou první nemoc jsem měl až s nástupem do školy a školní jídelny. Tam mě totiž nikdo nekontroloval, takže jsem si dával maso, UHO s rýží a doma jsem pak říkal, že bylo něco s čočkou. O patnáct let později jsem se k vegetariánství vrátil a vyhovuje mi to, musel jsem si k tomu ale dojít sám.

Existuje vůbec jednotný správný přístup k výživě dítěte?

Tuhle otázku jsem si kladl hodně dlouho a netýkala se jen stravování těch nejmenších, ale i nás dospělých. Ono to totiž jde ruku v ruce – a jak se říká: co se v dětství naučíme, v dospělosti jako když najdeme (nebo nemáme rádi). Hlubší vhled do tématu mi zprostředkovala až nutriční specialistka Kateřina Králová.

„Obecně správný přístup k výživě člověka spočívá především v pestrosti a zároveň střídmosti. Úplně stejně to platí u dětí – měly by jíst rozmanitou stravu, a pokud to zdravotní stav dovoluje, nevyřazovat žádnou skupinu potravin (např. maso, lepek, luštěniny,…). Nevadí ani občasné zařazení méně vhodných potravin (např. čokolády nebo slazených jogurtů), pokud se jedná o střídmou konzumaci a energetický příjem dětí není založen převážně na těchto potravinách.“ – Kateřina Králová

Tělesné tkáně a střevní bakterie potřebují různorodou stravu, díky které fungují tak, jak mají. A všichni dobře víme, že zdraví střev = zdraví člověka, tedy i dětí. Jejich jídelníček by tak měl obsahovat především kvalitní potraviny, které prošly minimálním průmyslovým zpracováním (bez konzervantů, sladidel, barviv,…). Odborníci proto doporučují zařadit kvalitní zdroje bílkovin (libové maso, mléčné výrobky, luštěniny) a upřednostnit rostlinné oleje před živočišnými tuky. Průmyslově zpracované potraviny mohou také způsobit, že ostatní jídlo dětem přijde mdlé. Přídatné látky totiž zintenzivňují chuť, což může být pro rodiče, kteří vaří jednoduchá domácí jídla, pořádná medvědí služba.

Naučte je nebát se nových chutí

Stejně jako vy ani vaše ratolest nemusí mít vždy chuť na to, co je zrovna na stole. Kolem 18. až 24. měsíce dítěte se navíc může objevit tzv. neofobie, strach dítěte z nové chuti. Dítě odmítá různá jídla a chce pořád jíst to samé. I tomu se podle nutriční specialistky dá předejít, a to ochutnáváním rozmanité stravy.

„Nejlépe děti nové chutě přijímají mezi 6. a 12. měsícem věku. Je běžné, že některé potraviny budou odmítat, rodiče by jim je neměli násilně nutit. Často jim nevadí chuť, ale konzistence. V takových případech je dobré surovinu zakomponovat do jídla tak, aby ji malý strávník na první pohled nepoznal (např. mixování luštěnin do polévek).“ – Kateřina Králová

Malé děti se stále učí, a když to jednou nejde, neznamená to, že je všem dnům konec. Zkuste je k jídlu lépe motivovat. Nejde jen o chuť, člověk jí všemi smysly. „Pomoct může i to, že je pokrm barevný, hezky nazdobený, hravý,“ radí specialistka Kateřina. 

„Svoje děti se snažím motivovat k tomu, aby aspoň něco snědly, a pokud se jedná o něco nového nebo neobvyklého, co třeba nechtějí, snažím se jim vysvětlit, aby to aspoň zkusily. Jedno kousnutí. Nejradši by jedly pořád to samé, ale takhle zkusí i nové chutě a zjistí, že je to dobré.“ – Bára, máma dvou dětí

A jak je to tedy s tím nucením do jídla?

Neznám moc lidí, co by neměli z nucení do jídla v dětství aspoň nějaké malé trauma. Jenže tenkrát ještě nebyl internet, informací nebylo zdaleka tolik a tak naši rodiče dělali, jak nejlépe uměli. Kolikrát jsme pod různými pohrůžkami museli zhltnout maso, které nám moc nevonělo. Dnes je ale jiná doba, můžeme si vybírat a s pokrmy pro naše nejmenší si vyhrát.

„Naši mívali obavy, že jím málo, a nutili mě u stolu sedět doslova věčnost, dokud jsem nedojedla. Později jsem smlouvala, abych nemusela dojídat. Mamka to prý konzultovala s pediatričkou, která jí poradila, ať mě prostě nechají, neměla jsem prostě takový hlad, jaký si představovali. Na to pak celkem přistoupili. Většinu českých jídel ale doteď nejím. Prostě mi nechutnají, protože mi je nutili.“ – Dominika, modelka

Podle nutriční specialistky Katky Králové není dobré děti do jídla nutit a pokud se nějakým potravinám vyhýbají, je dobré je na čas vyřadit a pak se pokusit je do jídelníčku vrátit. „Pokud dítě nemá hlad a z toho důvodu nechce jíst, je dobré zvážit, jestli mu rodič nedává příliš velké svačiny, kvůli kterým už není schopno sníst hlavní jídlo. Velikost porce by měla být vždy přizpůsobena jejich hmotnosti, růstu a pohybové aktivitě.“ 

Naše děti měly vždy dobrý apetit a jedly prakticky všechno. Možná to bylo i tím, že jsem jim už od prvních příkrmů vařila jídla, která vypadala jako ta pro nás dospěláky. Lišila se jen množstvím soli, koření a některých ingrediencí. Děti tak měly pocit, že jedí dospělácké jídlo a to je motivovalo. S věkem se ale mění chutě a syn od určité chvíle není ochotný jíst vajíčkovou polévku. Dlouho jsem to nechápala, ale po pár měsících mi řekl, že mu začala vadit konzistence rozšlehaných vajíček v polévce. Od té doby ji vařím jen když není doma. Lenka, máma dvou dětí

Předejít můžeme i potravinovým alergiím 

Pokud v dětech (byť nevědomky) budujeme odpor k nějakému jídlu, pravděpodobně se k němu v dospělosti těžko prokousají. Na druhou stranu, pokud chceme, aby jejich jídelníček byl co nejpestřejší, pomáháme jim s imunitou. „Mezi 4. a 6. měsícem se u dítěte otevírá takzvané imunologické okno. V tento čas je vhodné seznámit střevní imunitu potomka se všemi běžnými alergeny. Výzkumy potvrdily, že podávání alergenů v tomto období zabraňuje rozvoji potravinových alergií. Je tedy namístě, aby děti ochutnaly suroviny jako vejce, pšeničnou mouku, ryby, sezam, a dokonce i arašídy (ve formě pasty bez kousků) už od velmi útlého věku,“ dodává nutriční specialistka.

Každý rodič, který si přeje, aby jeho dítě jedlo zdravé a výživné jídlo, by měl začít sám u sebe. Pokud se bude každý den ládovat jídlem z řetězců s rychlým občerstvením, jeho potomek pravděpodobně nebude skákat radostí, když dostane mrkev s jablkem. Zůstaňte ale nohama na zemi – když si jednou za čas třeba u babičky lehce „zahřeší“ a vy z toho nebudete dělat žádnou vědu, bude vědět, že občas je to v pořádku, a nestane se z toho zakázané ovoce“.

Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články