Právě čtete

Po třicítce už je plodnost v prodloužené záruční lhůtě. Početí neodkládejte, radí šéfka reprodukční kliniky

8093  
Sdílet: 

Po třicítce už je plodnost v prodloužené záruční lhůtě. Početí neodkládejte, radí šéfka reprodukční kliniky

Díky práci jejího týmu se narodilo už více než pět tisíc dětí párům, které by jinak měly velký problém počít. Majitelka a ředitelka kliniky Repromeda Kateřina Veselá přesto všem pomoci nedokáže. Jestli chce někdo děti, lepší je neodkládat.

13. 3. 2021 5 min. čtení Michaela Černá
Po třicítce už je plodnost v prodloužené záruční lhůtě. Početí neodkládejte, radí šéfka reprodukční kliniky

Často se říká, že není vhodné odkládat těhotenství do vyššího věku, ale co je přesně ten vyšší věk? Dá se stanovit, kdy je optimální mít prvního potomka?

Všechno má svou záruční lhůtu, stejně jsou na tom i naše pohlavní buňky. U ženy je ve 30 letech šance otěhotnět přirozeně asi dvacet procent a ve 40 letech už je to jen pět procent. Můžeme říct, že do 30 let jsou vajíčka v dobré kondici, do 35 je taková prodloužená záruční lhůta. Po 35. roce ale záruka pomalu vyprchává. Samozřejmě se to může povést, ale je potřeba si uvědomit, že schopnost vajíček i spermií vytvořit zdravé embryo výrazně klesá.

Co by měly vědět ženy, které plánují dítě až po třicítce?

Když je ženě více než 33 let, proces zhoršování vajíček už začal, a to platí univerzálně pro všechny. Obecně se dá říct, že s věkem klesá u ženy počet vajíček, ale i jejich kvalita, zvyšuje se riziko genetických mutací, které můžou způsobit, že se embryo neuhnízdí, ale můžou způsobit i potrat nebo narození dítěte s vrozenou vývojovou vadou.

A muži?

K mužům byla příroda shovívavější v tom ohledu, že spermie tvoří celý život a až tak dramaticky nepodléhají procesu stárnutí. Ale s vyšším věkem je opět riziko tvorby genetických mutací ve spermiích vyšší.

reprodukční klinika

Co může mladý pár udělat pro svoje reprodukční zdraví ve chvíli, kdy se vědomě rozhodne odložit založení rodiny?

Pokud mladí lidé uvažují, že by v budoucnu chtěli mít děti, ale z nějakého důvodu na to ještě není vhodná doba, mohou si nechat svoje pohlavní buňky zamrazit. Jedná se o takzvaný social freezing, což je program, při kterém na reprodukční klinice dochází k odběru a zmrazení pohlavních buněk v době, kdy jsou kvalitní a v dobré kondici. Když pár pocítí, že je na pořízení potomka ten správný čas, začnou se nejdříve snažit sami přirozeně, bez naší pomoci. Zároveň však mají jistotu, že pokud se po nějaké době nedaří, mají u nás zamražené vlastní pohlavní buňky, které je možné použít pro umělé oplodnění.

Jak je to zatím v Česku časté?

V zahraničí je tato metoda mnohem více využívaná, postupně se ale začíná rozšiřovat i u nás. Je potřeba říct, že program není využíván pouze při odkládání rodičovství, ale i jako prevence při práci v rizikovém prostředí, úrazu, nemoci či při provozování rizikového sportu.

Metoda může zásadně pomoci v případě plánované onkologické léčby, která negativně ovlivňuje počet či kvalitu zárodečných buněk a často končí neplodností.

I to by se mělo ale provést včas, že? Kdy je ideální doba?

Vajíčka, spermie i embrya se dají zmrazit na poměrně dlouhou dobu. Ale ano, žena, případně i muž se k tomu musí rozhodnout zavčas. U žen je tato hranice přibližně třiatřicátý rok, u mužů klesá počet i kvalita spermií po čtyřicítce. Ideální je ale nechat si své pohlavní buňky zamrazit do 25 let.

reprodukční klinika

Kdo je váš typický pacient? Jsou to jen páry, které nemohou počít?

Jednak jsou to pacienti, kteří řeší problém s plodností, ale přicházejí také páry, které sice mohou mít miminko, hrozí u nich ale riziko genetické zátěže. Takže jejich přání není jen mít dítě, ale hlavně mít zdravé dítě. Průměrný věk našich pacientek je asi 34 let, pánové bývají zhruba o tři roky starší. U zahraničních pacientů se pohybujeme nad 40letou věkovou hranicí.

Ubývá pacientů, nebo jich je meziročně víc?

Kvůli pandemii koronaviru se zájem i struktura pacientů poměrně mění a kolísá. Poslední roky jsme sledovali podobný počet českých pacientů a vzrůstající zájem těch zahraničních. Nicméně zahraničních jsme v roce 2020 měli úbytek a od začátku letošního roku to není o mnoho lepší, spíše naopak. Hlavně kvůli různým restrikcím a komplikacím spojeným s cestováním do zahraničí. Naopak u českých pacientů se zájem zvýšil. Je to zejména tím, že není aktuálně možnost cestovat, bavit se. Lidé měli možnost se zastavit, zamyslet a zjistili, že jim doma něco chybí.

Někdy se téma neplodnosti a početí redukuje jen na ženy a jejich věk. Jak je to ale s muži? Co bývá u nich častým problémem?

Nejčastěji to je špatný počet, kvalita a pohyblivost spermií. Generace, která se teď přichází léčit s neplodností, má víc civilizačních chorob než generace předchozí, což je dáno nedostatkem přirozeného pohybu, užíváním návykových látek, stresem i stylem života.

Jsou i muži, kteří mají spermiogram relativně v pořádku, ale jejich problémem je kvalita DNA či dědičné genetické choroby.

A u žen? Kromě věku…

U žen byly dříve nejčastějším problémem neprůchodné vejcovody, což bylo způsobené například opakovanými záněty po aplikaci nevhodných nitroděložních tělísek nebo po umělém přerušení těhotenství. To se změnilo s nástupem hormonální, ale i jiné antikoncepce. Častěji to teď bývají problémy, jako je endometrióza nebo neschopnost vaječníků produkovat kvalitní vajíčka. Těch faktorů je hodně, ale důležité je si uvědomit, že největší roli stále hraje věk.

reprodukční klinika

Je něco, co vysvětlujete pacientům stále dokola a přála byste si, aby věděli dřív, než dorazí k vám na kliniku?

Ráda bych apelovala na všechny, že přílišné odsouvání není dobré. Ať už jde o odsunutí založení rodiny přirozenou cestou, ale i odsouvání mimotělního oplození. To je často vnímané až jako poslední možnost. Nemělo by to tak být, protože i v tomto případě hraje čas zásadní roli a my stále nejsme schopni pomoci všem párům. Vajíčka vznikají, když jsou ženy ve svém prenatálním stupni života, takzvaně u maminky v bříšku. To znamená, že pokud je ženě 30 let, její vajíčka jsou o něco starší. Od 33 let se kvalita zhoršuje, vyskytují se tam chromozomové změny, protože vajíčka přirozeně stárnou a absorbují do sebe všechno, co se nachází v našem životním prostředí. Stejně stárnou i spermie.

Úspěšnost léčby na naší klinice, tedy pravděpodobnost otěhotnění po transferu jednoho embrya je přibližně 57 %. Přibližně 8 z 10 párů stačí k dosažení těhotenství pouze jeden IVF cyklus.

Asistovaná reprodukce je v České republice umožněna ženám do 49 let, do 39 let je pak hrazena pojišťovnou. Je na čase věkovou hranici zvednout?

Velmi usilujeme o změnu posunutí horní hranice pro spoluúčast zdravotního pojištění do 40. narozenin. Ženám nad 40 let se podle Českého statistického úřadu narodí více než čtyři procenta dětí. Drtivá většina těchto dětí pochází z asistované reprodukce. Ve chvíli, kdy kvůli nízké porodnosti populace rychle stárne, se jedná o nezanedbatelný počet a narození těchto dětí je žádoucí.

Lékařka Kateřina Veselá vede brněnskou kliniku Repromeda společně se svým manželem Janem Veselým od roku 1999. Na svět od té doby pomohli už více než pěti tisícům dětí. Mají syna a dceru.

Čtěte také

Zdravotní klaunka: Dítě se chce smát, i když je hodně nemocné
Zdravotní klaunka: Dítě se chce smát, i …5174
Padání vlasů po porodu: Musíme se smířit s holými kouty, nebo se jim dá vyhnout?
Padání vlasů po porodu: Musíme se smířit…7552
5 mýtů o kojení, které si často odnášíme už z porodnice a mohou nás pěkně potrápit
5 mýtů o kojení, které si často odnášíme…15680
Další články