Epidemie obezity není žádná nekonkrétní hrozba: postupně jsme se „vypracovali“ na čtvrtou příčku mezi evropskými státy. Český obezitolog Zlatko Marinov uvádí, že je u nás dokonce 10 % kojenců s nadváhou či již vysloveně obézních. To jsou alarmující údaje, které výrazným způsobem ovlivňují zdravotní stav české populace nyní i v budoucnu.
Co se stane, když je dítě obézní?
Čím dál víc přibývá u dětí nemocí, které dříve byly téměř výhradně doménou dospělých – vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu, vad kostry atd.
Podle MUDr. Zlatka Marinova z dětské obezitologické ambulance nemocnice v Motole způsobuje obezita u dětí předčasné zahájení puberty o jeden až dva roky dříve, což má mnoho různých následků, např. předčasné zastavení růstu. Děti pak rostou do šířky, ale nikoli do výšky.
Nadváha se u dětí odráží i na jejich psychice, již ve školce bývají méně pohybově zdatné než ostatní děti, což zase vede k tomu, že se nechtějí hýbat. Je to začarovaný kruh.
Kdy už to přestávají být „roztomilé faldíčky“?
V rodině s oběma obézními rodiči má dítě více než 70% šanci, že se také stane obézním. Dětští lékaři se poměrně často setkávají s maminkami při těle, které nadváhu či obezitu u svých dětí vůbec nevnímají. Rodiče podporováni babičkami si myslí, že dítě je jen „oplácané“ a vyroste z toho.
U velmi malých dětí se váha neposuzuje jen podle BMI jako u dospělých, ale podle percentilů dané věkové a růstové skupiny. Na internetu najdete nejrůznější kalkulačky, které lze pro tyto účely použít. Nejste-li si jisti, proberte váhu svého dítěte s dětským lékařem.
Drsná pravda je, že z faldíčků dítě nevyroste. Z obezity čistě z principu nelze vyrůst, protože je to nemoc. Čím později se tato problematika začne řešit, tím hůře, neboť s věkem ubývá ochota dítěte ke změnám.
Dědičnost v tomto případě není genetika, ale okoukané zvyky
Jak podotýká PhDr. Iva Málková, nejde jen o genetiku, ale i „dědičnost talíře“.
Čili pokud se rodina stravuje nezdravě, jí velké porce, dětem i dospělým jsou setrvale k dispozici sladkosti a sladké nápoje, začnou se děti brzy zakulacovat. Velkou roli hraje i společné trávení volného času, zda u televize či na hřišti nebo procházkou v lese.
Tři klíčová období, která mohou rodiče ovlivnit
Dětská obezita, která přetrvává do dospělosti, se zakládá ve třech obdobích:
- kolem půl roku,
- mezi třetím a čtvrtým rokem
- a od šesti do sedmi let.
V tomto období mohou rodiče mnohé, vlastně téměř vše, ovlivnit.
Pomocník č. 1: Zdravý životní styl celé rodiny
Z psychologického hlediska je jediným účinným nástrojem součinnost celé rodiny. Naše přední odbornice na obezitu a zdravé stravování psycholožka Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB (stop obezitě), uvádí, že menší děti rodiče napodobují. Pokud se rodiče stravují zdravě a pravidelně se hýbou, je mnohem větší šance, že se podaří správně nastavit, případně včas změnit přístup dítěte k jídlu, sladkostem a pohybu.
Existují samozřejmě i nejrůznější lázeňské pobyty pro děti s nadváhou. Dětem se tam během pár týdnů podaří zhubnout, začnou se i trochu hýbat. Když se ale vrátí do rodinného prostředí, kde se jí nevhodně a málo se hýbe (tzv. obezitogenní prostředí), jsou pracně nabyté výsledky během pár týdnů zase pryč.
Jak na nový rodinný jídelníček?
Na internetu najdete řadu vzorových jídelníčků, ale jednoduše řečeno – je potřeba přidat zeleninu, ubrat přílohy, výrobky z bílé mouky, cukr. Místo slazených limonád či kolových nápojů si zvyknout pít vodu či bylinkový nebo ovocný čaj.
Vyměňte společné aktivity za ty opravdu aktivní
Velmi pozitivní přínos má i společně strávený čas. Koneckonců, na výletě si toho společně řeknete mnohem více než u televize. Dozvíte se, jak vaše dítě přemýšlí, čím se trápí a z čeho se raduje.
Pomocník č. 2: Pochvala za pokroky
Chvalte za sebemenší pokroky, zejména za změnu přístupu. Dejte však pozor na to, aby se z váhy a jídla nestalo každodenní téma k hovoru a nezadělali jste si na pozdější poruchy příjmu potravy.
Spíš se vzájemně pochvalte, jak jste se pěkně prošli, jak vám chutnalo nové zeleninové jídlo atd. Zapojte i tatínky, přimějte je, ať přinejmenším nekritizují pokrmy, které chcete, aby dítě jedlo.
Malé dítě je velice vnímavé a kromě obsahu sdělení pozorně vnímá i vyznění. Takže když budete jíst dušenou mrkev či salát k večeři s odporem, ale pak řeknete, jak jste si pochutnali, dítě vám to neuvěří.
A stejně jako když jde o dospělé: nepředpokládejte, že ke změnám dojde hned. Mají-li být trvalé, je vhodnější, když budou spíše menší, ale všichni členové rodiny je přijmou. Důležitá je vytrvalost, nikoli se na pár týdnů zapřít a po shození pár kilo se zase s chutí vrátit k původnímu nezdravému stravovacímu režimu.
Prevence dětské obezity
- Těhotenství: nejíst za dva, ale dvakrát tak kvalitně
- Kojenecké období: dostatečně dlouhé kojení (alespoň 6 měsíců), při zavedení příkrmů nedávat tučné sladké mléčné výrobky, nesladit nápoje
- Batolecí období: pravidelný jídelní režim, správné stolování, dostatek zeleniny a ovoce, sladkosti výjimečně, neslazené nápoje
- Předškolní a školní věk: snídaně doma, jídlo u stolu (nikoli před televizí), omezení sladkostí a pochutin, neslazené nápoje
Pomocník č. 3: Co nekoupíte, to nesníte
Tohle heslo je vysloveně skvělé. Chutě přijdou na každého, na malé i velké, ale pokud doma nemáme zásoby čokolád, sušenek, sladkých limonád či zmrzliny, tak si musíme nechat chutě zajít nebo je uspokojit méně problematickými dobrotami v podobě pár oříšků, ovoce atd.
Zlaté pravidlo: Vy rozhodujete o tom, co se bude jíst, dítě rozhoduje, kolik.
Pomocník č. 4: Pravidelná jídla a pauzy mezi nimi
Vždy když vidím v kočárku mimino, které žužlá kukuřičnou křupku a během jedné cesty tramvají jich spořádá celou krabičku, říkám si, jestli ta snaživá maminka, která mu podává jednu za druhou, tuší, že mu pravděpodobně zadělává na dost zásadní celoživotní problém.
Autorka populární knihy o výchově dětí A dost! Pamela Druckermanová popisuje, jak se stravují děti ve Francii, která je z hlediska obezity pod průměrem evropských zemí: když děti v jednom kuse nesvačinkují, mají v době hlavního jídla hlad.
Když se naučíte nenabízet sušenku pokaždé, jakmile dítě zakňourá, mnohé ho pro život naučíte. Zaprvé ho přestanete vlastně „odměňovat“ za negativní projevy, a zadruhé ho nebudete učit zajídat rozčilení. Za obojí vám jednou poděkuje.
Jíst zdravě není složité
Věděli jste, že kvalitního jídla se sní menší množství než tzv. junk foodu?
Pokud se necítíte na okamžitou změnu, prostě uberte trochu přílohy a nahraďte ji zeleninou. Místo půl tabulky čokolády snězte jen proužek a za pár týdnů už nebude problém potěšit se jedním čtverečkem. Totéž platí pro zmrzlinu, vrchovatá miska vám neudělá o moc větší radost než dvě lžíce, ale vaše tělo vám poděkuje.
9 praktických tipů, jak společně zvládnout nový životní styl
- Dítě odměňujte spíše zážitky či splněním jeho přání než sladkostmi.
- Připravujte dětem svačinu i na odpoledne, kdy jsou doma samy. Vhodné je nakrájené ovoce, zelenina v krabičce, jogurt atd.
- Zapojte zeleninu ke každému jídlu, ať už ve formě salátu, čerstvé zeleninové šťávy či tepelně upravenou.
- Místo otázky „Dáš si zeleninu?“ zkuste být konkrétnější: „Chceš papriku, nebo rajče?“
- Podávejte jídlo na chody, vždy jeden z nich by měl být zelenina (miska hrášku, nakrájené mrkvičky, kroužky papriky, cherry rajčata pokapaná olivovým olejem atd.).
- Všichni jedí totéž (vaří se pouze jedno jídlo pro všechny).
- Stačí ochutnat. Pokud dítě nové jídlo nechce, domluvte se s ním, že alespoň ochutná. Ze studií se ukazuje, že je třeba dítěti nabídnout jídlo přibližně sedmkrát, než si na něj zvykne a začne mu chutnat.
- Nedělejte z jídla problém či boj. U stolu by měla panovat příjemná atmosféra, měl by to být čas, kdy je rodina pohromadě.
- Zapojte děti do přípravy jídla. Děti to baví a nenásilně tak získají informace o chutích, produktech, přípravě apod.
Hledáte informace na internetu?
Asi nemusím říkat, že je potřeba je pečlivě vybírat. Na internet lze napsat cokoli, včetně hezké reklamy na velmi nezdravé potraviny.
Mohu vám doporučit tyto zajímavé, odborně garantované servery:
