Pepině je šest a letos se mnou pojede na tábor už potřetí. Poprvé ale bude, jak sama říká, v „oddělení“ (v oddílu). I když už tábor zažila, letos máme první ostrou přípravu. A samozřejmě že se trochu bojí. Nic na tom nemění, že to ve finále bude mít trochu jednodušší, protože bude mít k ruce tátu jako vedoucího.
V každém případě nechci nic podcenit, takže se chystáme, jako by to bylo skutečně poprvé se vším všudy. A vyplatí se to vždycky. Takže jak tedy na tábor a co dělat nebo nedělat?
Vyprávějte si o tom, jaké to bude
Nejdůležitější je naladit dítě na tu správnou notu, aby se těšilo – a nechtělo hned druhý den odjet domů kvůli tomu, že je překvapené, jak to na táboře chodí. S Pepinou si třeba vyprávíme o tom, co budeme dělat a jaké hry budeme hrát. A taky si prohlížíme fotky a videa z minula. Povedlo se, rozhodně se nemůže dočkat, až se bude hrát na zombíky. :-)
Pokud žádné historky „z minula“ nemáte, protože dítko jede poprvé, poproste kamarády se staršími dětmi a mrkněte se na Facebook nebo web daného tábora. Tam bude určitě spousta fotek a třeba i sdílených zážitků.
Nestrašte
Tábor je pro každé dítě prima průprava k samostatnosti. Nedělejte z něj ale víc, než je. Rozhodně dítě neděste: tam budeš muset jíst všechno, tam na tebe budou přísný, tam budeš… houby, jen ho vystrašíte a tábor si neužije.
Připravte seznam
Každý tábor má seznam základních věcí, které by dítě s sebou mělo mít. Nebývá na něm nic světoborného, o to ale ani nejde. I z odškrtávání seznamu si můžete udělat přípravu na tábor. Pepinka byla nadšená, když vybírala věci, které nám chyběly – správné holínky, pořádná baterka a táborový plyšák.
Dejte si cvičnou přespávačku
Pokud vaše dítě nikdy nespalo mimo domov a postel, je fajn si to vyzkoušet třeba pod stanem na zahradě nebo si udělat bojovku na balkoně. Psal jsem o tom tady. Co se doma naučí a nazkouší, to se bude na táboře hodit. Pepča má za sebou školku v přírodě, takže ví, do čeho jde.
Pište, ale nevolejte
Klidně vše kontrolujte u vedoucího, ale zkuste odolat pokušení dlouze si povídat s dětmi. Pravděpodobně se jim bude stýskat víc, než když zvládnou první dny a pak úplně propadnou do táborového světa. Zadruhé, děti mají zvláštní dar vybírat, o čem si s vámi budou povídat: po skvělém celodenním výletě se spoustou zážitků, kde se třeba naučí rozeznávat zvířecí stopy a poprvé ochutnají lesní jahody, vám budou vyprávět, že Janička zvracela. Jenom nedodají, že to bylo poté, co tajně snědla dva pytlíky žužu bonbonů… ;-) Obecně je fajn rozmyslet se, jestli dítěti dát mobil. Poradil bych se s vedoucím o tom, jak je to zvykem právě na tom vašem táboře.
Co bych doporučil místo toho: nachystejte si kupu pohledů a dopisů a posílejte je. U menších dětí jako vedoucí běžně děláme to, že od rodičů vybereme poštu předem a postupně ji dětem rozdáváme, aby radost z pozdravu z domova nevisela na tom, jak to zvládne pošta.
Obrňte se
Děti budou psát nebo volat (když dostanou telefon). A je možné, že budou plakat a bude se jim stýskat. Stanou se jim bolístky nebo jim nebude chutnat večeře. To je prostě normální, ale vždycky jde o momentální situaci. Zbytek dne jsou úplně v pohodě a nemá smysl se kvůli tomu trápit a už vůbec ne pro děti jezdit. Pokud si nejste jistí, zda to je vážné, či není, zavolejte vedoucímu. Ten bude mít přehled, zda je dítě v rámci celého dne v pohodě, nebo šlo o jednotlivou záležitost.
Neplánujte si návštěvy
Odolejte i tomuto pokušení a neplánujte si žádné táborové návštěvy. Dětem se vždycky stýská a taková návštěva stýskání jen umocní. Když to vezmu podle sebe, doma jsme si zakázali víkendovou návštěvu mámy. Přesně vím, co by se totiž dělo. Máma by nabourala zajeté koleje, Pepče by se začalo stýskat, a v nejhorším případě by chtěla domů.
Mrkněte do vlasů (pro jistotu)
I v nejčistší kuchyni se najde drobek. Může se stát, že si dítě na poslední chvíli ze školy nebo školky přinese vši. Není nic horšího než ho pak z nevědomosti poslat s nadílkou do cizího prostředí. Lepší, když to prověříte a případně vyřešíte doma. Věřte, že na táboře (mezi dětmi) je to nepříjemné pro všechny strany. Když už se to ale stane (jakože jsme to na našem táboře zažili skoro každý rok) a potřebovali byste to rychle vyřešit, tak zkuste odvšivovací šampon pro psy. Může to znít divně, ale ano, funguje dobře.
Všechno podepište!
Konečně, všechno, úplně všechno VŽDYCKY podepište. Nic se neztrácí tak snadno jako dětské oblečení v chatičce s dalšími dětmi.
V papírnictví pořídíte fixku na textil nebo můžete na ruby vyšít jednoduchou značku (tu pak zase vypářete a oblečení můžete poslat dál).
