Tábor – prázdninové dobrodružství
Co je vlastně hlavním přínosem pobytu dítěte na táboře? Je vůbec nutné, aby každé dítě zažilo dětský letní tábor? Přichází tím o něco, když stráví prázdniny s rodiči či s babičkou na chalupě a u moře?
Prázdniny by pro děti měly být časem her, zážitků, relaxace, oddechu, změnou oproti školnímu roku. Dítě by si mělo více hrát, uvolnit se, sportovat a být na čerstvém vzduchu s kamarády. Během prázdnin si děti mohou vyzkoušet odloučení od své rodiny na více dnů, posílit odolnost na zátěž, trénovat vůli a mnohdy i překonat samy sebe v řadě činností, na které v průběhu školního roku nezbývá čas a není k nim ani příležitost. V neposlední řadě se učí převzít zodpovědnost samy za sebe. K tomu je tábor vysloveně ideální.
Dítě se zde velice přirozeně učí překonávat překážky, odkládat své potřeby (je celý den v kolektivu a vše se netočí jen kolem něj), přijmout jinou autoritu než rodiče či učitele. Poznává nový chod věcí, než na jaký je zvyklé. Samozřejmě, že všechny tyto dovednosti lze rozvíjet i u babičky či s rodiči u moře, ale přeci jen kolektiv podobně starých dětí nabízí jiné možnosti.
Od jakého věku je rozumné poslat dítě na tábor? Na jak dlouho?
Toto je velmi individuální, nezáleží ani tak na tom, kolik je dítěti let, ale jak je samostatné, odolné vůči zátěži, sociálně vyzrálé. Některé dítě je připraveno v šesti letech, jiné v deseti. Tábory dnes již bývají různě dlouhé, pokud je dítě malé, je lepší začít týdenním pobytem, ideálně ve společnosti kamarádů, které dítě zná z kroužku či oddílu, aby nebylo vrženo do zcela nového prostředí bez jakéhokoliv záchytného kontaktu.
Jsou děti, pro které není dětský letní tábor vhodný v žádném věku? Napadají mě hodně introvertní (vlastní zkušenost), ale třeba i pro ně to má nějaký přínos.
Určitě existují děti, pro které je pobyt na táboře spíše trápením. Jsou to děti velmi introvertní, děti s poruchami autistického spektra a děti, které nerady tráví organizovaný čas v kolektivu. Naopak velmi dobrou zkušeností je tábor pro děti s nejrůznějšími postiženími, často tam jezdí s rodiči, takže si alespoň na pár dní mohou vyzkoušet pobyt v přírodě ve skupině vrstevníků se stejnými omezeními. Každopádně na každém táboře jsou první tři dny tzv. adaptační, kdy si děti zvykají na táborový režim a odloučení od rodičů. Během této doby mohou být lítostivé a stýskavé, je to přirozené, svědčí to o pevných vazbách v rodině, dobří vedoucí toto vědí, věnují dětem zvýšenou pozornost a přistupují k nim se zvýšenou citlivostí.
Příměstské tábory
Jak se díváte na fenomén posledních let – příměstské tábory?
Příměstský tábor vlastně není tábor v pravém slova smyslu, jedná se spíše o volnočasovou aktivitu, velmi zajímavou nabídku má např. Národní galerie či nejrůznější sportovní kluby, kde si děti mohou během týdne vyzkoušet třeba různé adrenalinové sporty. Určitě i tam lze trénovat pobyt v dětské skupině, samostatnost, spolupráci a odloučení od rodiny, i když tu pravou táborovou atmosféru tam děti nezažijí. Ale úzkostné děti bývají klidnější, protože vědí, že se večer vrátí domů.
S angličtinou, na koních nebo třeba v týpí?
Má být dětský letní tábor odpočinkem, nebo je rozumné propojit pobyt na táboře třeba s angličtinou? Nemají pak děti pocit, že je to jen pokračování školy?
Dětský tábor by neměl být zaměřen výkonově, rozhodně by neměl být pokračováním vyučování, resp. doučováním. Dril na letním táboře nemá místo. Děti by si měly během prázdnin hrát, odpočívat, být s kamarády, zažívat nejrůznější dobrodružství. Existují nejrůznější specializované tábory zaměřené na zpěv, hru na hudební nástroj, počítače atd. Děti se tam dobře baví, neboť se věnují činnostem, které dělají rády. Na druhé straně existuje široká škála aktivit, kdy děti ani nevědí, že se něco učí či si něco opakují, např. psaní táborového deníku, luštění křížovek, počítání předmětů, které do lesa nepatří atd.
Jak přistupují dnešní děti k ryze přírodním táborům – opravdu v přírodě, ve stanu, bez elektřiny atd.? Láká je to, nebo spíš odpuzuje?
Tyto tábory jsou populární a mají své místo v nabídce. Vyhledávají je zejména děti, které celoročně navštěvují různé tematicky zaměřené oddíly (přírodovědné, turistické, experimentální archeologické…), skautské, pionýrské apod. Děti zde zažívají velice blízký kontakt s přírodou, v tom jsou tyto tábory nezastupitelné.
Hlavně nepodcenit výběr!
Co by mělo rodiče odradit při výběru tábora pro děti? Co je signálem, že organizace či organizátoři nejsou v pořádku?
Ideálně by rodiče měli posílat děti na tábor s lidmi, které znají z kroužků, na něž dítě v průběhu školního roku dochází. Tábor je pak vyvrcholením celoroční aktivity dítěte, něčím, na co se spolu s kamarády celý rok těší. Pokud tomu tak není, doporučuji dát na reference známých či ostatních rodičů, důkladně se vyptat, jak vedoucí řeší nejrůznější problémy včetně šikany, či jak přistupují k dětem během tzv. adaptačních dnů.
Určitým vodítkem je vstřícnost a otevřenost vedoucích, jejich vztah k dětem, tradice tábora. Tábor, jenž je brán pouze jako přivýdělek či letní brigáda bez vztahů k dětem a bez přiměřených znalostí z vývojové psychologie, může někdy připravit dětem nepříjemné situace a zážitky. Velmi důležitý je výběr prvního tábora, pokud totiž dítě získá špatnou zkušenost, bude už velmi těžké jeho názor změnit, a to je škoda.
Návštěvy, volání, dopisy
Rodiče samozřejmě chtějí vědět, jak se dětem na táboře daří, ale měli by si uvědomit, že pokud je cílem tábora posílit samostatnost dítěte, není nejvhodnější mu několikrát denně telefonovat. Citlivé děti, i když jsou na táboře veselé a spokojené, po telefonátech s rodiči někdy posmutní. Ideální tedy je, pokud si rodiče domluví s vedoucími tábora konkrétní čas, během něhož se mohou na dítě zeptat. Dítě by mělo vědět, že pokud má potřebu zavolat rodičům, může tak učinit přes vedoucího v daném čase.
Pokud však sebemenší bolístku či konflikt řeší přes rodiče, kteří na místě nejsou přítomni, nedává to žádný smysl. Kromě toho setrvalé telefonování narušuje táborové aktivity. V neposlední řadě by pobyt na táboře mohl být dobrou příležitostí odpoutat se od elektronických lákadel. Velmi vhodným prostředkem kontaktu s dítětem jsou naopak pohledy a dopisy, dítě si je může schovat, vracet se k nim, ví, že doma je vše v pořádku. Když samo pohledy či dopisy píše, srovná si myšlenky a kromě stesků se mu vybaví i prožitá dobrodružství. A pokud vám dítě nepíše, nesmutněte, znamená to, že je na táboře šťastné a spokojené.
Je něco, co by v žádném případě nemělo chybět v zavazadle s sebou na tábor?
Dobrá nálada. To je základ. A pak určitě knížka, nebo aspoň časopisy, pastelky, blok, omalovánky – prostě něco, s čím dítě dokáže strávit polední klid a být aspoň chvíli samo se sebou. Velmi důležité je, aby rodiče balili zavazadlo společně s dětmi. Předejdou tím konfliktům hned při vybalování, kdy dítě nepozná své věci, bere je kamarádům a vzniká stres, který dítě neumí vyřešit. I z těchto důvodů by všechny věci měly být označené fixou na textil. Před odjezdem na tábor by se rodiče měli zajímat o to, jaký typ zavazadla mají děti mít – správným výběrem mu umožní udržet pořádek a přehled o věcech, které má s sebou.
Co by rodiče, kteří pošlou dítě na tábor, určitě neměli dělat?
Určitě by ho neměli strašit, říkat mu – uvidíš na táboře, tam tě srovnají. To je možná výjimečné, ale děti vycítí naši nejistotu a obavy i v mnohem subtilnějším případě – když je přesvědčujeme, že už jsou velké a tábor určitě zvládnou (přiznejme si, že v těchto případech přesvědčujeme hlavně sami sebe). Mnohem účinnější a pozitivnější je vyprávět dítěti vlastní zážitky z tábora, jak se nám tam líbilo, co dobrodružného jsme tam zažili.
Nápad pro menší děti
U stýskavé dcery se nám při delších pobytech mimo domov osvědčila krabička, v níž je tolik bonbonů (oříšků, mandlí), kolikrát dítě na táboře přespí. Každý den sní jeden a ví, jak dlouho táborové dobrodružství ještě potrvá.
Kouzelný tip na pohledy a dopisy
Můžete je napsat a poslat předem, aby děti dostaly první zprávu z domova hned při příjezdu. Potěší je to a pomůže jim to překonat první těžší dny.
