Jak stoupá teplota na teploměrech, většinou se zvyšuje i prodej ledových káv. Ono taky co jiného pít, když milujeme kávu a zažíváme nejsušší období za posledních x let. Jenže poslední dobou začíná čím dál tím více lidí objevovat i pití teplé kávy v létě. Možná si říkáte, že lidé s horkou kávou, z které se ještě stále kouří, jsou blázni. Jak to v takovém teple mohou pít? Nicméně tento způsob konzumování kávy dává větší smysl, než by se mohlo na první pohled zdát.
Proč vás teplý nápoj pocitově zchladí?
V horkém počasí je přirozené, že se naše tělo snaží ochladit. Především se tak děje skrz pocení. Na svém těle máme mnoho nervových zakončení, které fungují skoro jako teplotní čidla umístěná v kůži a v centrálních částech těla. Ta pak vysílají signály do mozku, přesněji do jeho části jménem hypotalamus, že je tělu horko, a následně mozek iniciuje pocení. Hypotalamus má totiž mimo jiné za úkol udržovat přirozenou tělesnou teplotu, což je 36 až 37 °C.
Toto jste možná už věděli, ale teď přijde to zajímavé. Pokud vypijete v takovém počasí teplý nápoj, teplotní čidlo v žaludku vyšle do hypotalamu silné signály, že je nám horko. Hypotalamus opět zareaguje, spustí kompenzační reakce a začneme se potit. Jenže v tomto stádiu pocení vydáváme větší tepelnou energii, než kterou přijímáme pitím horkého nápoje. Jednoduše řečeno, naše tělo se ochladí díky tomu, že je naše tělo přehřáté zevnitř, a proto nám okolní vzduch připadá chladnější. Všechno to je pouhé oklamání mozku a vlastně sama sebe.
Kdy je lepší teplá a kdy ledová káva?
Ale jak se říká, najdeme zde nepatrný háček. Ochlazení horkým nápojem funguje pouze za situace, když nejste ještě zpocení a přehřátí. Pokud jste, tak už takto dodatečně vygenerovaný pot nebude mít prostor k odpaření a místo toho z vás bude lít jako z konve. Vůbec si tedy nepomůžete a bude vám ještě hůř.
Takže pokud jste již zpocení a je vám velké teplo, zvolte spíše studené nápoje. Pokud ještě nejste moc zpocení a máte na sobě průdušné oblečení, zvolte horký nápoj.
Pokud by vás zajímala tato problematika více do hloubky, zde máte odkaz, kde najdete celou studii od Dr. Anthonyho Baina z Univesity of British Columbia.
