Shodou okolností jsem v období stěhování dostala kontakt na úklidovou poradkyni Michaelu Vodenkovou-Polákovou. Navštívila jsem její webové stránky, které na mne působily velmi sympaticky a profesionálně, a zakrátko jsme si domluvily společný termín naší konzultace.
Před konzultací
Pár dní před sjednaným termínem mi Michaela zavolala kvůli krátkému informačnímu rozhovoru. Později jsem se dozvěděla, že je toto běžná část její práce, aby měla ucelenější představu o klientově přání, potřebách, a i o tom, jak jejich bydlení v současnosti vypadá, aby je co možná nejlépe podpořila ve vytvoření pořádku. Závěrem našeho telefonátu mě Michaela požádala, abych si v den naší konzultace zajistila na 3 hodiny hlídání malého, a tak se mohla plně soustředit na naši spolupráci.
Michaela – úklidová poradkyně
Ve sjednaný den Michaela dorazila na minutu přesně. Přivítala jsem ji u nás doma, nabídla čaj a po krátkém seznámení jsme začaly příjemný rozhovor. Michaela se velmi dobře poslouchala a neméně zajímavý byl i její příběh o tom, jak se k tomuto netradičnímu zaměstnání dostala. Původně pracovala v oblasti práce s drogově závislými, vedla evropské projekty a posléze pracovala v soukromém sektoru v oblasti financí. Mimo jiné absolvovala pětiletý psychoterapeutický výcvik. Po narození třetího dítěte zjistila, že klasická osmihodinová práce v kanceláři je těžko slučitelná s dětmi, a proto se poohlížela, jakým směrem se má v profesním životě vydat. Zrovna v tomto období v knihkupectví náhodou narazila na knihu Zbavte se nepořádku s feng shui od Karen Kingston. Tato kniha a následný efekt ze zbavení se věcí ji natolik nadchly, až se sama přihlásila ke Karen do kurzu a pod jejím vedením se stala certifikovanou koučkou pořádku.
Michaela mi vyprávěla o různých aspektech úklidové poradkyně, se kterými se během své práce setkala. Z jejího vyprávění bylo poznat, že ji tato práce velmi baví, což i sama potvrdila: „Mně samotné metody paní Kingston moc pomohly jak doma, tak i v profesionální rovině. Ráda nabízím tuto zkušenost i ostatním lidem. Když později vidím, jak jim úklid vnější i vnitřní pomohl, klidně bych to předávala dál i zadarmo,“ říká usměvavá Michaela.
A jde se uklízet
Michaela mě postupně seznamuje s kroky, jak budeme za chvíli postupovat. Popisuje Kareniny metody, seznamuje mě s několika typy nepořádku. Po příjemném povídání se do toho pouštíme. Míša si s sebou přinesla několik krabic. Postupně na ně nalepuje nápisy – odpadky, recyklace, to do, transport, manžel. Začínáme malou komodou, respektive prvním šuplíkem, ve kterém měly být původně uloženy věci pro našeho Toníka. Postupem času se z něj ale stal „šuplík na všechno, co potřebuji schovat“. Podle Michaeliných instrukcí beru postupně každou věc zvlášť do ruky. U každé z nich se zastavíme a Michaela se mě ptá: „Chcete mít tuhle věc ve svém prostoru, přináší vám něco pozitivního?“ Odpovídám ano (pokud by však byla má odpověď ne, dala bych tu věc do krabice s názvem odpadky/recyklace).
Michaela se ptá dál: „A kam tahle věc patří? Je to v tomto šuplíku, nebo někde jinde?“ Odpovídám „jinde“ a věc tentokrát odkládám do krabice transport. Takto se postupně zamýšlíme nad každou věcí. Protože jsme narazily i na pár věcí mého manžela, daly jsme je do krabice s nápisem „manžel“. Během uklízení prvního šuplíku jsem objevila například i vypadlou stránku z dětské obrázkové knížky. Tu jsme daly do krabice s nápisem „to do“, protože před tím, než ji uklidím do poličky mezi ostatní knížky, nalepím ji zpět, kam patří.
Sama jsem tomu ze začátku moc nevěřila, ale jeden šuplík nám zabral pěkných pár minut. Jakmile byl hotový, vytřely jsme ho vlhkým hadříkem, utřely do sucha a poskládaly jsme do něj věci, které tam patří. Poté jsme pokračovaly dál. Michaela mi skvěle poradila, jak efektivně srovnat například dětská body, knížky, ale i spodní prádlo. Dříve jsem měla své oblečení nepřehledně a chaoticky schované ve skříni. Teď, když ji otevřu a vidím úhledně srovnané komínky nebo hezky vyskládané spodní prádlo, ten pohled mě vyloženě baví. Radost má i můj manžel, který je od svého tatínka vojáka už odmalička vedený k pořádku.
Jakmile jsme prošly všechny poličky, šuplíky a jiná zákoutí našeho pokoje, čekalo nás vyhození odpadků a vypořádání se s úkoly, které z třídění vyplynuly.
Nechtělo se mi tomu ani věřit, ale tři hodiny utekly jako voda. Byla jsem potěšena, že mi šla práce pěkně od ruky. Věcí se mi zbavovalo lehce. A kdyby ne, věděla jsem, že mne Michaela podpoří v náhledu, proč k této věci mám pouto, jaký příběh má konkrétní věc a dovede mne k rozhodnutí, co s touto věcí dál. Zda ji vyhodit, či ji najít jiné místo.
S Michaelou jsem se pomalu rozloučila, ale něco mi říkalo, že se nevidíme naposledy. Bylo to velmi příjemné setkání a samotnou mě překvapilo, že jsem se dokázala tak otevřít cizímu člověku a mluvit o svých emocích a osobních věcech, což je vlastně součást Michaeliných konzultací. Jsem jí moc vděčná za její přátelský přístup a sympatické vystupovaní, díky nimž jsem si připadala, jako bych jednala se svou kamarádkou, a ne s úklidovou poradkyní.
Toto úklidové poradenství mi velmi pomohlo a otevřelo mi oči. Těším se, až časem postupně projdu celý dům, zbavím se věcí, které vlastně k životu nepotřebuji, a budeme mít prostornou a uklizenou domácnost, ve které se nám bude dobře dýchat.
