Kojení je přirozeným způsobem výživy novorozenců. Jakmile se dítě vzpamatuje z porodu, začne instinktivně hledat bradavku, některé dokonce vypadají, jako by se plazily. Přestože na porodním sále se přisaje většina dětí, správnému kojení se maminka i dítě musí často teprve naučit. A mléko se ve zvýšené míře začne tvořit druhý až čtvrtý den, někdy i dříve. Během této doby vám v porodnici laktační poradkyně nebo sestřička kojení ukáže. Ne vždy se tak děje s citem a ohledy na dítě i matku, navíc v hormonální smršti po porodu, a tak je třeba neztrácet naději, nevzdat to a zkoušet to pořád dál, i když se to zprvu vůbec nedaří. Kojit začne nakonec skoro každá máma.
Prospěšné mléko
Mateřské mléko poskytuje dítěti komplexní výživu s vyváženým podílem vitaminů, minerálů, bílkovin, tuků a cukrů. Máte ho vždy a všude okamžitě k dispozici a v ideální teplotě.
Denní aktivity nemusíte plánovat podle toho, jak a kde připravíte jídlo pro vašeho miláčka. Mateřské mléko nic nestojí a dodává dítěti to nejlepší. Pomáhá utvářet úzkou vazbu mezi matkou a dítětem. „Jen máločím si při výchově a péči o dítě můžete být tak jisti jako prospěšností kojení,“ tvrdí MUDr. Věra Pokorná, lékařka novorozeneckého oddělení v Thomayerově nemocnici v Krči, kde funguje i laktační poradna.
Složení mateřského mléka se liší podle jeho druhu (fází) i potřeb dítěte. Podporuje obranyschopnost organismu, zejména v prvním roce života. Obsahuje glukosaminy, které ovlivňují růst bakterií lactobacillus bifidus ve střevech, čímž příznivě ovlivňuje trávení miminka. Kojením se podporuje i účinek očkování, lze jím snížit riziko infekcí trávicího ústrojí, dýchacích cest, zánětu středního ucha.
Plně kojené děti nebývají obézní a mají mnohem větší šanci udržet si štíhlost do dospělosti. „Metaanalýza několika klinických studií potvrdila významnou ochrannou roli kojení před pozdějším rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. Kojení chrání před vznikem alergie, vysokého tlaku, obezity, celiakie v dětském věku i diabetu v dospělosti. Prostřednictvím efektu tzv. nutričního programování
lze dosáhnout prevence některých civilizačních i jiných chorob, například specifických střevních zánětů,“ popisuje MUDr. Věra Pokorná.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF doporučují výhradní kojení do ukončeného šestého měsíce, Americká pediatrická společnost podporuje kojení alespoň do jednoho roku, WHO do dvou let. Čeští pediatři doporučují zavedení příkrmů od ukončeného čtvrtého do šestého měsíce. V tomto věku funguje tzv. imunologické okno, během kterého dítě dobře snáší nové podněty a posiluje si jimi imunitu. Kojení při tom pomáhá a není nutné se nijak omezovat ve volbě potravin. Před čtvrtým měsícem dítě může potraviny vdechnout, po šestém měsíci může hrozit vyšší výskyt alergií a odmítání některých druhů potravin.
Přínosy pro obě strany
Mateřské mléko se tvoří dle toho, kolik ho dítě vypije, proto je tak důležité dítě často přikládat k prsu, pokaždé je střídat a pokud dítě z nějakého důvodu mléko nevypije, odsát ho a nakrmit jej z injekční stříkačky nebo z anatomické lahvičky.
Mateřské mléko lze také uložit na 24 hodin do lednice nebo na tři měsíce zmrazit. Při kojení se vyplavuje oxytocin, hormon štěstí, který potlačuje ovulaci i menstruaci, ale neznamená to, že nemůžete otěhotnět.
„Kojení snižuje riziko rozvoje rakoviny prsu. Vliv nemá počet kojených dětí, ale celková doba kojení,“ dodává MUDr. Věra Pokorná. A navíc se kojením hubne, prvních pár měsíců, kdy dítě denně vypije zhruba 150 ml mléka na 1 kg své váhy a je kojeno každé dvě až tři hodiny, nabraná kila mizí doslova s každým douškem. Většinu dětí kojení zklidní a usnadní jim usínání, i když pozor, abyste jej na to natolik nepřivykli, že bez prsu neusne. Vy si při kojení můžete číst, spát nebo jen tak přemýšlet. Kojit lze i v šátku.
Kojení není automatické
Nejprve si na sebe musí matka s dítětem zvyknout a najít si vhodnou polohu. Některé děti bývají dravější a sají, i když ještě není co, jiné bývají línější či spavější (často i v důsledku novorozenecké žloutenky), a tak se buď nepřisají, nebo po pár doušcích usnou.
Pak nastává známé šimrání pod bradou a buzení na krmení. „Některé děti pro drobné anatomické odlišnosti, jako je podjazyková uzdička nebo ustupující brada, hůře sají,“ vysvětluje MUDr. Věra Pokorná. Kojení může ze začátku také bolet, což většina matek vůbec nečeká. Je třeba upravit techniku, nebát se zeptat laktační poradkyně, důsledně dbát na čistotu, pít dostatečně tekutin a tuhle nepříjemnou fázi prostě vydržet. U někoho trvá pár dní, u jiného pár týdnů, ale byla by škoda dítě kvůli tomu přestat kojit.
Těmto nepříjemnostem ovšem lze předcházet. Mezi obvyklé potíže patří ploché či vpáčené bradavky, které znemožňují přisátí novorozence. Vytvarovat je můžete tzv. formovači, které se nosí ke konci těhotenství, po porodu mohou kojení usnadnit v některých případech kloboučky na bradavky. „Častou příčinou výrazné bolestivosti bradavek může být i kvasinková infekce, kterou jsou nejvíce ohroženy maminky, které trpí na obdobné výtoky. Zde je pak na místě antimykotická léčba, která uleví od bolesti a kojení nijak nebrání,“ dodává MUDr. Věra Pokorná. Pokud vás ke kojení cokoliv zajímá nebo si chcete objednat domů laktační poradkyni, pozvěte si ji co nejdříve. Seznam poradkyň proškolených lékaři z Národního laktačního centra a více informací najdete na www.kojeni.cz.
