Jak může běh pomáhat
„Můj běžecký příběh začal v březnu 2009, takže právě slavím 7 let, co jsem dostala šanci na opravdový život. Tehdy vrcholily moje vleklé zdravotní problémy a já se během vědecké konference v Singapuru totálně zhroutila.“ Jana měla vysoké horečky, halucinace a pár pádů v mdlobách s nárazy do hlavy. Když se dostala zpět do ČR, byla s akutním nedostatkem červených krvinek připravena na transfúzi. „Dle doporučení lékařů jsem se naučila být smířená s životem neduživého důchodce: pomalu vstávejte, dejte si někdy kávu nebo červené víno a važte si toho, že jste hubená a nemusíte myslet na to, co jíte… Co na tom, že mi bylo stále hůř, takže bych kávu ani víno nezvládla.“ Na to se Janě nabalovaly vleklé infekce, zažívací obtíže, zvracení, pocení a neustálé záněty horních a dolních cest dýchacích. „Schody jsem dokázala vyjít tak dvakrát do roka, když jsem měla šťastný den, jinak jsem je musela zvládnout tak s deseti mezizastávkami, kdy mě lidé překračovali.“
Ve chvíli, kdy lékaři začali řešit Janin problém s nedostatkem červených krvinek, se začala uzdravovat. Po dlouhé době byla schopna celistvé půlhodinové procházky. Nechybělo mnoho a z procházky se stal pomalý běh. I když není přímý vliv běhu na zlepšení Janina zdraví prokázaný, rozhodně jí pomohl znovu se postavit na nohy.
Pokud stále váháte, zda dokážete během vaše zdraví ovlivnit, pak vězte, že Jana Krátká je dnes o 20 kg svalů těžší, závodí v rámci fitness soutěží a sama teď pomáhá dalším lidem na cestě za svým lepším já.
Zdravotní stránka běhu
Běh většinou prvotně vnímáme jako nástroj k štíhlé postavě. Samozřejmě, že energie, kterou při tomto pohybu vydáme, může vést k odbourání nechtěných tukových zásob. Důležité je ale také zmínit, že studie prokazují pozitivní vliv běhu na vaše zdraví hned v několika směrech. Dokáže pozitivně působit na váš krevní tlak a může vám tak pomoci dostat jej na nižší hodnoty. Lidé, kteří se věnují běhu, mají také lepší imunitní schopnosti, vyšší hustotu kostí, nižší riziko kornatění tepen, ale i nižší pravděpodobnost infarktu. Neméně důležitý je také fakt, že pomocí běhu můžete zpomalit nebo dokonce úplně předejít nástupu cukrovky druhého typu.
Fyzicky nám tedy dává nespočet benefitů, umí ale ovlivnit i naší psychickou stránku, která je pro celkové zdraví neméně důležitá. Při běhu si člověk dokáže perfektně „pročistit“ hlavu, zapomenout na všechny starosti a svým způsobem zrelaxovat mysl. Endorfiny neboli hormony štěstí se po doběhnutí vyplaví vždy ve vysoké míře, a tak je velmi pravděpodobné, že po běhu budete mít lepší náladu a budete celkově šťastnější.
Jak konkrétně běh pomáhá
Klouby (kolena, kyčle, kotníky) Kloubní chrupavka se vyživuje stejně jako houba – nasává živiny z okolí. Tím, že se hýbete, dodáváte kloubům více živin. Zároveň jsou díky běhu svaly kolem kloubů posílené a mohou tak lépe chránit samotné klouby.
Ideální podmínky: Při běhu po asfaltu jsou otřesy na klouby vyšší, doporučujeme běhat po přírodních površích. Po běhu se nezapomeňte protáhnout, aby nedošlo k zatuhnutí svalů. Pozor si dejte i na nevhodné nebo nadměrné namáhání kloubů, aby nedošlo k jejich opotřebení.
Chodidla Příznivý vliv má běh na chodidla, když běháte bosí. Nabudíte tím svaly na chodidle, předcházíte vzniku plochých nohou, vybočení palce a vzniku otlaků z nevhodné obuvi.
Ideální podmínky: Při běhu bez bot je nejlepší běhat po různých površích, aby chodidla dostávala různé podněty. Dobré je běhat po trávě nebo po písku.
Koordinace pohybu Pokud někdo běhá každý den 15-20 minut, zlepšuje tak svou fyzickou zdatnost a koordinaci pohybu. Běh je komplexní pohyb, dochází při něm i k posílení svalů trupu a horních končetin.
Ideální podmínky: Běhejte po nerovném terénu, například po horách, na písku nebo po lese.
Plíce Činnost plic se řídí tělesnou zátěží, která je při běhu oproti klidovému stavu větší, proto běh zvyšuje kapacitu plic. Vitální kapacita plic (parametr, podle kterého se určuje fyzická zdatnost jedince) se tím pádem zvyšuje. Profesionální běžci tak mají velkou vitální kapacitu plic.
Ideální podmínky: Povrch, po kterém běháte, nemá na činnost plic žádný vliv, ale v přírodě se vám bude dýchat lépe. ;)
Srdce a cévy Jelikož je srdce sval, tak i ten se musí trénovat. Vytrénovat ho můžete například právě během, který zlepšuje srdeční výkonnost. Zároveň jím snižujete krevní tlak a zvyšujete srdeční objem. Pravidelným běháním pomáháte i cévám v boji proti vzniku aterosklerózy (zanesení cév), snižujete hladinu cholesterolu v krvi a bráníte vzniku srdečního infarktu i mozkové mrtvice.
Mozek Když běháte, dochází k vyplavování endorfinů – hormonů štěstí, které ovlivňují náladu, spánek i hormonální funkce. Zlepšuje se psychický stav jedince, díky běhu můžete zabránit i vzniku deprese nebo stresu.
Trávicí ústrojí Běh urychluje metabolismus, což vede ke snižování tělesné hmotnosti a celkovému zlepšení fyzického stavu.
Na co si dávat při běhu pozor
Tepová frekvence
Běžci by si měli hlídat tep, aby nedošlo k přetrénování a zároveň aby měl běh ty správné účinky. Správná tepová frekvence, pro zachování běhu jako aerobního pohybu, je 60-70 % maxima. Vaše maximum si vypočítáte tak, že od 220 odečtete svůj věk.
Pro koho je běh nevhodný a vždycky by se o něm měl poradit s lékařem
Lidé s více než 20% nadváhou by měli začít s chůzí nebo nordic walkingem, jejich klouby jsou namáhané vyšší váhou a běh by jim neprospěl. A poradit s lékařem by se měli lidé s onemocněním srdce, s vysokým krevním tlakem a ti s poúrazovým onemocněním pohybového systému.
Ve chvíli, kdy se člověk rozhodne, že začne s během, dochází k těm začátečnickým chybám, které vás můžou od běhání po lesích odradit. Podle odborníka a zakladatele běžecké školy (http://www.bezeckaskola.cz/) Miloše Škorpila se nejčastěji jedná o příliš rychlý běh, špatně navrstvené oblečení, které po běhu propocené ještě běžci nechávají na sobě. Dokonce část běžců začátečníků „neběhá, ale skáče“.
Jak se těmto chybám nejlépe vyhnout?
- Běžte tak, abyste byli schopni to udýchat.
- Abyste jednou mohli běhat tak, že budete mít pocit, že letíte, musíte začít tím, co zvládnete – klidně rychlejší chůzí, než se naučíte hospodařit s dechem.
- Prvních pár minut běžte/choďte tak, abyste to udýchali, a až pak se rozběhněte v optimálním tempu (stále to musíte udýchat, i když už namáhavěji). Tím zjistíte vzdálenost, kterou uběhnete.
- Oblečte se tak, abyste pociťovali mírný chlad, než se rozběhnete. Do 5 minut se zahřejete.
- Když se naopak oblečete tak, že vám bude příjemně teplo, než vyběhnete, budete se nadměrně potit.
- Po skončení běhu se co nejdříve převlečte do suchého, neboť prodléváním ve zpoceném oblečení člověk prochladne a nachladí se.
- 90 % těch, co běhá, napodobuje to, co vidí. Takže místo běhu skáčou. Rozdíl mezi během a skákáním je v tom, že při skákání tělo dohání neustále nohy, při běhu je pak tomu právě naopak, nohy neustále dohání tělo. Chcete-li skutečně běhat, musí vaše paty zakopávat – směřovat dozadu, tělo musí být v mírném náklonu dopředu (ne v předklonu), pak dosáhnete toho, že letíte, a to hlavou napřed. Při skoku máte také pocit, že letíte, ale to je omyl, neboť skok není to samé jako let.
Záleží totiž jen na vás, jak se ke své nemoci či zhoršenému zdravotnímu stavu postavíte. Zda se tím necháte unést a budete jen bědovat nad neštěstím osudu, nebo jej vezmete do vlastních rukou a ukážete mu, kdo z vás dvou je tady pánem. Držím vám palce!
Víc o Janě Krátké se dozvíte na jejích stránkách.
