Přikrmování
Za přikrmování označujeme aktivitu, kdy dáváme zvěři potravu „navíc“. Do přikrmování pak můžeme započíst i sypání zobání pro ptáky do ptačích budek. Myslivci tuto aktivitu mají o něco složitější a přikrmování lesní zvěře v době nouze je ze zákona povinností každého myslivce. Nemusí jít jen o zimní měsíce, myslivec musí celoročně zásobovat zvířata kamennou solí a minerálními lizy. Podle ročního období se mění i složení potravy, které myslivci zvířatům dávají. Základem je dávkovat nové krmivo po malých dávkách a dávkovat postupně, aby si na něj zvířata navykla. Postupným navykáním se zvěř naučí hledat potravu na správném místě, aby pak v době nedostatku vždy věděla, kam se za potravou vydat.
S přikrmováním je nejlepší začít už na podzim, aby si zvěř v těle dokázala uložit dostatečné množství tuku. Takové zvíře pak nepotřebuje v zimě tolik potravy, naopak je tomu u hubené zvěře. Náročný pro zvěř bývá i přechod mezi zimou a jarem, kdy se s prodlužováním dnů začne zvyšovat i intenzita metabolismu a zvěř začne potřebovat víc přirozené potravy. Proto by se s přikrmováním nemělo s příchodem jarních měsíců přestávat, ale mělo by se počkat až na dobu, kdy zvěř o toto krmivo ztratí zájem.
Složení potravy se pro různé druhy zvěře mění v závislosti na jejích potřebách a třeba i trávicích funkcích. Obecně se dá ale říct, že zvěř v zimě potřebuje seno, kaštany, žaludy, oves, ječmen a klidně i řepu a mrkev.
Krmelec, nebo krmeliště? Kam vlastně chodí zvěř v zimě jíst?
S pojmem krmelec se už někdy setkal každý, obecně se ale místům, kde myslivci nechávají potravu pro zvěř, říká krmeliště. Pod názvem krmeliště se skrývá místo, kde jsou umístěny krmelce, krmné stoly a krmítka. Každý jednotlivý druh krmného zařízení má vlastní specifickou funkci. Krmelec je místo na kvalitní seno, na krmných stolech zvěř najde šťavnatá krmiva a do korýtek patří jadrné krmivo.
Krmeliště se nachází na vyvýšených místech s dostatečným množstvím slunečního světla a většinou zde nestojí jeden druh krmného zařízení samostatně, ale je v doprovodu dalších, aby se mohlo najíst celé stádo. Hledat je ovšem nezkoušejte, v okolí krmných zařízení by měl být klid, aby zvěř od jídla nic nerušilo.
Kromě potravy se myslivec musí postarat také o dostatek pitné vody. Často to znamená čistit nebo dokonce obnovovat potůčky a studánky. Při nedostatečném množství pitné vody se musí vybudovat napajedla.
Jak můžeme zvěři v zimě pomoci my
I když vám od vánočního stolu zbyde porce, kterou byste chtěli zanést zvěři do lesa, nedělejte to. Nesprávné krmivo může zvěři přivodit zažívací problémy, které v nejhorším případě mohou končit i úhynem zvířete. Nejlepší možností, jak s přikrmováním zvěře pomoci, je obrátit se na myslivce, kteří vám dokáží poradit, jakou potravu a kam zanést. A pokud máte děti, můžete se s nimi zapojit do sběrů kaštanů a žaludů, které pořádá mnoho základních škol.
