Prý v tom nejsem sama – dočetla jsem se, že bezmyšlenkovitým kreslením, zatím co se na něco soustředí, zaměstnává ruce víc než polovina žen. A to, co si během přemýšlení, telefonování nebo plánování kreslí, prý vypovídá o tom, jak se teď zrovna cítí. Už jste se někdy přistihli, jak v čerstvé zamilovanosti všude kreslíte srdíčka? Tak vidíte.
Ne že by náhled do mých pokreslených diářů nahradil sezení u psychologa, ale stejně mě překvapilo, jak vypovídající ty charakteristiky jednotlivých obrázků jsou. V psychoanalýze se dokonce ujala metoda HTP („house-tree-person“, v překladu „dům-strom-osoba“), která pracuje právě s kresbami.
Schválně najděte svoje poslední kresbičky a porovnejte je s přiřazenými významy. Sedí? :-)
Šipky znamenají cílevědomost a motivaci
Zní to vlastně tak samozřejmě! Když se zabývám novými velkými plány a důležitými úkoly, bezmyšlenkovité malůvky u mě bývají velké, hezky vystínované šipky a nebo vykřičníky. Ty kreslím hlavně když mi během telefonního hovoru něco připadá opravdu důležité.
Kytičky a jiné rostlinné motivy jsou optimistické
Když jsem v dobrém rozmaru a jen tak potřebuju zaměstnat ruce, maluju kytičky. Nekreslila jsem je vždycky, až posledních pár let – zhruba stejně dlouho, jako trvá moje aktuální velmi spokojené období.
Lidé, u kterých převažují „květinové“ kresby, prý vyzařují dobrou náladu. Tak doufám, že to je taky pravda. :-) Obecně se považují za velmi ženský motiv. Muži je prý nekreslí skoro nikdy, u žen je to naopak hodně častá malůvka.
Typ zvířete, počasí, stromy obličeje a oči odráží konkrétní pocity
Se zvířaty máme spojené různé vlastnosti: pes je poslušný, beruška je roztomilá, kočka samotářská… Třeba můj kolega z redakce Martin si během rozhovoru o plánech na příští rok kreslil velkého spokojeného lva. Tak schválně, jak to asi myslel?
Stejně to prý platí pro čmárání znaků počasí. Jestli si kolega u vedlejšího stolu maluje třeba bouřkové mraky, asi s ním dneska příjemný rozhovor nebude. Holé stromy zase naznačují depresivní pocity, „veselé“ stromy s listím a třeba i plody jsou optimistické stejně jako květiny.
Obličeje a oči (ty jsme na střední kreslili mám pocit všichni a pořád) svým výrazem odpovídají tomu, jak se kreslíř právě cítí. Není to ta nejčastější věc, co si někdo kreslí na poradách nebo během telefonování, ale pokud má vaše pubertální ratolest sešity plné plačících očí, zkuste zjistit, co se děje.
Proč jsou kresbičky tak vypovídající?
Když se vědomě soustředíme na konkrétní problémy, podvědomí si najde cestu ven nekontrolovaně – a pomocí obrázků, nad kterými vůbec nepřemýšlíme, to jde velmi snadno. Takže je můžeme brát jako takový pomocný signalizátor emocí.
Takže pokud máte chuť na malý pokus a zatím si nekreslíte, připravte si tužku a papír. Nevědomé kreslení nejspíš přijde samo.
Nebeská tělesa? Míříte ke hvězdám
Hvězdy, slunce, měsíc, obloha (třeba jako hejno ptáků letící do dálky) – to všechno prý znamená, že se rádi necháváte unášet fantazií. U mě to jsou hlavně hvězdy ve chvílích, kdy po telefonu řeším velké plány – na rozdíl od těch doprovázených šipkami to nejsou plány „bojové“, ale aspirativní.
Čtverečky, trojúhelníky a symetrické linky ukazují na racionalitu
Ty přicházejí na řadu, když mozek něco analyzuje. Představuju si to tak, že když se hlava přepne do módu „výkonný počítač“, tužka to odráží na papíře stejně, jako by si kreslil robot. Kdyby si roboti teda kreslili. :-)
Čtverečky si prý kreslíme, když chceme být opravdu konstruktivní, jako cihličky, ze kterých vystavíme řešení. Já si je dost často odnáším z pracovních schůzek. Tak to je asi dobré znamení.
Pokud z nich tvoříte šachovnici, prý jste trpěliví a vytrvalí.
Propojené geometické útvary jsou naopak emocionální
Myslím si, že jde spíš o ty spoje než o to, co spojují. Čmárají si je prý hodně milující osoby, keré rády tráví čas s jinými lidmi. Doufám, že to, že takové obrázky u mě moc často neuvidíte, neznamená, že bych byla vysloveně nespolečenská… ale pravda je, že jsem hodně velký introvert.
Spirály, ornamenty, abstraktní a 3D obrázky jdou ruku v ruce s kreativitou
Pamatuju si, že takových obrázků jsem měla plné sešity na střední škole, v době, kdy jsem pořád něco tvořila a vymýšlela. Komu to zůstalo dodnes, ten prý má mozek umělce.
Kam kresby umisťujete?
Víte, že většina lidí má tendenci kreslit si spíš na levou stranu listu papíru? Leváci to mají naopak, kreslí vpravo. Pokud jste výjimka z tohoto pravidla, psychologie říká, že se vám podvědomí hodně snaží něco říct. Ale co, to už lépe odhalí psychoanalytik.
Extroverti častěji kreslí doprostřed stránky, introverti zase spíš na okraje.
Cílevědomost se odráží ve schodech nebo žebřících
To dává smysl, že? Když nakouknete do poznámek lidí, kteří sedí na důležité poradě, kde se řeší plány do budoucna, které s sebou přinesou hodně postupné práce, aspoň u jednoho z nich uvidíte právě schody nebo žebřík.
Pozor na tečky, ty signalizují nervozitu
Ups, tečky se mi nevyhýbají. Když ono je to ale docela uklidňující…
V pavučině se cítíme chycení
Hm. Pavučin jsem se jednu dobu něco nakreslila! Mám ale tušení, že mě víc bavila symetrie jejích linek, než že bych se cítila chycená v pasti.
Když kreslíte vlastní jméno, hodně si uvědomujete sami sebe
Je to specialita teenagerů – ti si se svými iniciály nebo jménem vyhrají hodně často. Nebyla jsem výjimka, svoji tehdejší přezdívku jsem mockrát ztvárnila „umělecky“ všemožnými způsoby :-)
V dospělosti vás spíš čeká psaní iniciálů někoho, na koho zrovna hodně myslíte… mrk mrk.
