Test: Zkusila jsem připravit sušené „maso“ z hlívy. A vážně chutná jako pravé jerky!

Byla jsem k tomu skeptická. Tak jako ke všem podobným slibům a receptům. A právě to pravděpodobně umocnilo moje překvapení, které následovalo po prvním ochutnání. Páni!

Tyto sušené houbové kousky mají takovou až umami chuť, a dokonce prošly testem u mého osmiletého syna, který houby nemá rád. Záměrně (omlouvám se) jsem mu hlavní surovinu neprozradila (neptal se). Domácí sušené „maso“ mi pochválil a ptal se, jestli ho příště udělám zase. Nakonec jsem mu složení receptu odtajnila a naštěstí mi to odpustil. Dokonce si dal další kousek.

Pokud tedy váháte, zda to vyzkoušet, jen do toho! Ať už proto, že z jakéhokoliv důvodu preferujete veganskou/vegetariánskou stravu, rádi experimentujete, nebo se snažíte myslet i na životní prostředí a omezovat konzumaci hovězího právě z tohoto důvodu.

4 věci, které se hodí vědět, než se pustíte do sušeného „masa“ z hlívy

1. Hlívu nekrájejte, ale trhejte!

Zkoušela jsem obě možnosti. Když houbu budete krájet, po vysušení se vám rozpadne. Proto ji raději trhejte po vláknech. Já trhala na kousky široké asi půl centimetru. Díky trhání navíc získají jednotlivé kusy různé tvary a i vzhledově pak více připomínají jerky.

2. Dochucení je opravdu dostatečné!

Možná se vám bude zdát, že marináda je málo slaná. Nenechte se ale zmást! Hlíva se během sušení skutečně hodně smrskne, čímž se i zvýší koncentrace chuti marinády. Nepřidávejte proto více soli.

3. Pečení vs. sušení

Možná se, stejně jako já, na internetu dočtete, že nemusíte jerky sušit (což zabere hodně času), ale můžete ho zprudka upéct na vysokou teplotu během pár minut. To nedoporučuji. Pečením získáte spíš takové houbové chipsy, zatímco při sušení si kousky zachovají lehkou pružnost a to je právě jeden z dílků do skládačky, která tvoří onu zaměnitelnost s masovým originálem.

4. Skladování

Po usušení nechte vychladnout a zavřete do dobře těsnící skleničky. Ale pozor! Jestli máte radši žvýkavější konzistenci a nevysušíte houbu úplně, snězte ji ideálně hned, jinak by mohla plesnivět. Pokud ji ale vysušíte úplně, vydrží ve skleničce klidně týden, v lednici i měsíc.

Recept na domácí sušené „maso“ z hlívy ústřičné

Recept je opravdu snadný a rychlý. Z uvedených ingrediencí vytvoříte kousky, které naplní skleničku o objemu cca 250 ml. Vše navíc zvládnete v troubě (nepotřebujete žádnou speciální sušičku).

Ingredience:

• 300 g hlívy
• 2 lžíce worchesteru (nebo pro vegany: sójové omáčky)
• 2 lžíce olivového oleje
• 2 lžičky uzené papriky (nebo obyčejné sladké)
• 1 lžička sušeného česneku
• 1 lžička sušené cibule
• 1 lžíce vinného octa
• 1 lžička medu (nebo pro vegany: javorového sirupu)
• 2 špetky soli
• ½ lžičky tekutého kouře

Postup:

1. Všechny ingredience (kromě hlívy) smíchejte v misce.
2. Natrhanou hlívu rukama dobře promíchejte se vzniklou marinádou.
3. Nádobu s ochucenou hlívou překryjte potravinovou folií a nechte odstát alespoň 2 hodiny.
4. Na plech vyložený pečicím papírem vyskládejte jednotlivé kousky hlívy tak, aby se nepřekrývaly.
5. Sušte v troubě na 90 stupňů. Délka sušení závisí na tom, jak vodnatá byla vaše hlíva a jak velké kousky jste udělali. Já jsem sušila 3 hodiny, ale nejlepší je průběžně ochutnávat. Před testem nechte daný kousek vychladnout, protože teprve po vychladnutí vyjde na povrch skutečná aktuální konzistence. Ta finální by měla být lehce měkká, ne příliš žvýkavá. Hlívu ale můžete vysušit i dokřupava. Záleží, jak to máte rádi.

TIP: Já mám v troubě program určený přímo na sušení. Pokud takový nemáte, pusťte program s cirkulací vzduchu a nechte lehce pootevřená dvířka, aby mohla odcházet vlhkost a sušení se zbytečně neprotahovalo. Pokud si nejste jisti, jak moc ve vaší troubě kolísá teplota, raději nastavte teplotu na 80 stupňů. Lepší je sušit déle než nevědomky na příliš vysokou teplotu.

A další krok? Vypěstovat si hlívu doma v kávovém lógru!

Tohle už je spíš pro fajnšmekry, ale jsme tu přece proto, že rádi zkoušíme nové věci, ne? Proto jsem založila pokus.

Na internetu jsem si objednala sadbu hlívy, navrstvila ji do propíchaného zip sáčku s čerstvě použitou mletou kávou (děláme si doma filtr, takže o lógr není nouze) a nechala vše několik dní odpočívat ve tmě. Teď už se mi v „substrátu“ tvoří bílý povlak, který je předzvěstí brzké líhně hlívových miminek. Jak to dopadne, o tom vám možná povím zase příště. Tak mi držte palce, aby se pokus vydařil!

 

Udržitelnost v Tchibo

Neseme odpovědnost za svět, v němž žijeme nejen dnes, ale chceme v něm žít i zítra. Mrkněte se na naše kroky směřující k udržitelnosti.

Více informací