Na badminton nemusíte být v páru, pinknou si i singles
Na zahradě často při pinkání nepotřebujeme ani síť. Cílem je pinknout si mezi sebou co nejvíckrát. A vůbec nevadí, když zrovna nemám po ruce parťáka. Překonávání počtu pinknutí můžeme totiž trénovat i sami se sebou. V sólo verzi jde o to pinkat míček na své raketě nad sebe a vydržet co nejdéle. Je to zábavné a zároveň super průprava na opravdový beďas. Do ruky dostanete grif, jak se do míčku trefit, jakou použít sílu, jak mít nastavenou raketu… A ujišťuju vás, že zejména v úplných začátcích se u tohoto tréninku i slušně proběhnete a dost možná objevíte i skrytá zákoutí vaší zahrady.
Nejrychlejší raketový sport přezdívaný „beďas“
Badminton je dnes už samostatný olympijský míčový sport, který se vyvinul z indické poony. Možná pro vás bude překvapením, že se jedná o nejrychlejší raketový sport (rychlost smeče se u vrcholových badmintonistů běžně pohybuje kolem 300 km/h, rekord je dokonce 493 km/h!).
Soupeři stojí proti sobě každý na své straně kurtu, který je rozdělen sítí na dvě poloviny. Pomocí rakety přes síť odehrávají míček (někdo kvůli tvaru používá slovo košíček, ale badmintonistům to trhá uši). Na rozdíl od tenisu se míček neodráží od země, ale je potřeba ho odehrát rovnou ze vzduchu. Cílem je umístit míček tak, aby ho soupeř nevybral, případně vybral s potížemi a vytvořil tak šanci například na smeč. Chybou, a tím pádem bodem pro soupeře, je samozřejmě i odehrání do outu, tedy mimo kurt, nebo situace, kdy míček nepřeletí síť.
Úspěšný badmintonista musí mít skvěle zmáklou techniku úchopu rakety a úderu, ale i pohybu po kurtu. Také musí mít postřeh a dobrou kondičku. Kurt nevypadá velký, ale díky rychlosti míčku naběhají hráči během jednoho zápasu i několik kilometrů. Takže se připravte na super kardio, u kterého se nenudíte!
Ve stručnosti něco k pravidlům aneb připrav se, hrajem!
Na profesionální úrovni rozlišujeme v badmintonu dvouhru zvanou singl a čtyřhru, takzvaný debl. Při singlu proti sobě hraje po jednom hráči, u deblu je to vždy dvojice proti dvojici (dvojice dělíme ještě na mužské debly, ženské debly a smíšené, kdy čtyřhrový tým tvoří muž se ženou).
Kurt má obdélníkový tvar o rozměrech 5,18 × 13,40 m pro singlovou hru a o necelý metr širší pro čtyřhrum, jak to vidíte na obrázku níže. Pravoúhlý dvorec je vymezený výraznými čárami, které jsou součástí pole. Síť ve výšce 1,55 m je tvořena oky o velikosti od 15 do 20 mm. Horní okraj sítě je lemován bílou páskou.
Každá výměna začíná podáním. Podávající hráč stojí v obdélníku pro podání a míček musí umístit křížem do protilehlého obdélníku na druhé straně kurtu. Podávající se točí mezi pravým a levým obdélníkem podle počtu jeho bodů – při sudém počtu v obdélníku pravém, při lichém počtu v levém. Když podávající strana získá bod, v podání pokračuje hráč, který výměnu vyhrál, ovšem z vedlejšího obdélníku. Správné podání je vedeno zespoda, kdy raketa nejdřív zasáhne hlavičku míčku. Podat můžeme buď beckhendově, nebo forhendově.
Zápas končí, když jedna strana získá 21 bodů. Pokud je hra vyrovnaná a nastane případ, kdy mají obě strany po 20 bodech, 21 bodů není konečných. Pokračuje se, dokud není rozdíl o 2 body.
Bez čeho si nezapinkáte?
Taky vás badminton zaujal? Nedivím se, je to opravdu skvělý sport! A určitě vás potěší i skutečnost, že vybavení se dá pořídit tak, aby koupě nezruinovala váš rozpočet.
Nabídka je široká jak do provedení, tak do ceny. Raketu seženete za pár stovek až několik tisíc. Je na vás, kolik chcete do vybavení investovat, ale pro začátečníky určitě není potřeba vybírat z těch nejdražších. Pokud jde o provedení, přimlouvala bych se za lehčí raketu, se kterou budete mít hbitější úder a také se míň nadřete.
Jdeme dál, a to k míčkům. Badmintonové míčky mají aerodynamický tvar a schopnost se v letu přetočit korkem dopředu. Vyrábějí se buď z plastu, nebo husího peří, což si možná někteří z nás pamatují ještě z dětství. Péřové míčky umožňují dynamičtější hru za menšího úsilí. Jsou ale dražší a mají menší životnost. Z ekonomického hlediska je proto výhodnější sáhnout po těch plastových, které jsou levnější, vydrží déle, ale na druhou stranu nabízí méně dynamickou hru. Nemusíte se ale bát, že byste si s plastovým míčkem nezahráli. I když je pomalejší oproti peří, pořád je dost rychlý na to, aby prověřil vaši kondičku.
Tip:U plastových míčků si můžete navíc vybrat hned ze 3 rychlostí, které jsou označeny pomocí proužku umístěného na korku. Zelený proužek označuje nejpomalejší míček, modrý středně rychlý míček a pod červeným proužkem se skrývá nejrychlejší míček.
Jestli se ze zahradní verze rozhodnete pro badminton v hale, budete potřebovat i speciální obuv. Výběr je zase široký, stejně jako cenové rozmezí. Základem je, aby bota neměla tmavou podrážku a nezanechávala na kurtu stopy.
Raketa, míčky, boty. To je základ. Dokupovat se pak dá samozřejmě i další vybavení. Třeba badmintonová taška, do které pohodlně a přehledně sbalíte vše potřebné. Nebo síť, díky které si budete moct užívat beďas i u sebe na zahradě nebo někde v parku. Jen upozorňuju, že míčky na badminton jsou poměrně lehké, a proto venkovní hru dost významně ovlivňuje i sebemenší fouknutí větru. Není to pak jen o umu hráčů, ale i o přízni počasí.
A pokud se rozhodnete pro indoorovou variantu, připravte se, že pronájem kurtu na 1 hodinu vás vyjde v Praze na cca 300–450 korun.
Láska prochazí i badmintonovým hřištěm
„Tak pojďme na beďas! Kdo prohraje, vaří večeři!“ Tahle slova mi dost možná předurčily další cestu životem. Bylo to jedno z úplně prvních rande s dnes už mým manželem…
Tenkrát jsem prohrála. Od badmintonu mě to ale neodradilo, ba naopak. Chodili jsme s manželem stále častěji, pomalu začali do tajů pronikat, až jsme jednou viděli vývěsku lákající na badmintonový turnaj. Přihlásili jsme se a byli nadšení. Tohle bylo něco pro nás. Po X letech závodního tance jsme se opět ocitli v závodním prostředí. Hec, adrenalin a dát ze sebe všechno. Kromě super pocitu ze zápasů jsme si z turnaje odnesli i nové přátele a informaci o amatérské badmintonové lize. Tam jsme se samozřejmě hned přihlásili a začalo naše několikaleté badmintonové závodní období. Liga nám zajišťovala zhruba 4 zápasy měsíčně, k tomu jsme chodili sami trénovat (urputně jsme třeba hodinu a půl trénovali podání, abychom zasáhli jeden konkrétní vytyčený kousíček kurtu), o víkendu na turnaje. Doma jsme často seděli po večerech na gauči s raketou v ruce a trénovali úchop a práci zápěstí. No, zkrátka jsme badmintonu úplně propadli a měli jsme společnou vášeň. Dokonce jsme si udělali i výlet do Anglie na proslulý turnaj All England Open, abychom naživo okoukli, jak to hrají profíci.
Co vám beďas přinese? Fyzičku, zábavu i psychohygienu
Jaké má badminton výhody? Je to skvělý sport, který prověří nejen vaše tělo, ale i mysl. Slušně se zapotíte, posílíte hned několik svalových skupin, ale zároveň si i odpočinete mentálně, protože sledování míčku vám nedovolí myslet na něco jiného. Díky tomu vás hra pohltí a ani nepostřehnete, že pálíte slušné množství kalorií!
Jako velkou výhodu vnímám, že badminton se dá hrát na fyzicky náročné úrovni, kdy jste po hodině úplně vyřízení, ale je zrovna tak skvělý, když si jen pinkáte na pohodu s přáteli v parku nebo na pláži. Stejně tak je to za mě skvělá varianta rodinného sportu, protože děti se poměrně rychle naučí míček odpinknout a překonávání rekordu je velká zábava! Vybavení navíc nezabere moc místa, takže ho můžete vozit třeba v autě a příležitostně vytáhnout. A nesporným benefitem je i finanční dostupnost, protože pořizovací cena základního vybavení není nijak vysoká.
Tak raketu do ruky a hurá na beďas!
Můj tip na závěr: Ať už si půjdete rekreačně pinknout, nebo plánujete badmintonové zničení, nezapomeňte se předtím protáhnout, abyste tělo připravili na zátěž a předešli tak zranění. Zaměřte se i na zápěstí, které je u raketových sportů vhodné rozhýbat a zahřát.
