Celé to začalo, už když jsem otěhotněla. Obrovská vlna radosti a štěstí, nové pocity a uvědomění si odpovědnosti, kterou mám nyní nejenom za sebe, ale také za toho malého tvora, který brzy přijde na svět. Na každou návštěvu poradny jsem se neskutečně těšila a zároveň se bála, aby bylo vše v pořádku. A právě tehdy jsem si uvědomila, že strach má pro mě úplně novou podobu.
Ve střehu od první vteřiny
Je to tady, jsem máma a mám u sebe ten největší poklad, který musím střežit. První noc jsem snad milionkrát kontrolovala, že je monitor dechu zapnutý, a byla doslova jak hlídací pes.
Ze začátku byl strach opravdu veliký a postupem času se zmenšoval a zmenšoval, až nyní po roce můžu říct, že se v noci „v klidu vyspím“ (popravdě celou noc jsem nespala, už ani nepamatuju, to naše dítko má pořád hlad :-D).
Když tyhle obavy postupně pominuly, nabalily se další – očkování, zdravý vývoj, aby se syn někde neskutálel, nic ho nebolelo, neměl hlad… a takhle bych mohla vyjmenovávat ještě hodně dlouho. Došlo mi, že tohle nikdy neskončí a musím se naučit s tímto novým druhem strachu pracovat a mít zdravý rozum.
Bát se můžeme, ale „zdravě“
Někdy mám pocit, že jako matka jsem si vybudovala šestý smysl. Umím předvídat, odhadnout situaci a oči mám snad všude.
Na druhou stranu vím, že svoje dítě nemůžu uhlídat před vším nebezpečím, což bych ani nechtěla. Vím, že se potřebuje „oťukat“ a v životěumět řešit i nepříznivé situace.
Současná doba našemu rodičovskému strachu také nepřispívá. Kde jsou ty časy, kdy jsme běhali s kamarády po ulicích, chodili sami do školy nebo lezli po stromech. Vše nás učilo samostatnosti a zodpovědnosti.
Je současná doba opravdu nebezpečnější, nebo se o tom jen více mluví v médiích? Tuhle otázku nechávám otevřenou. Za sebe, jako mámu, ale můžu určitě říct, že některé věci mě dokážou zasáhnout mnohem víc, než když jsem byla bezdětná. Přece jen už tady nejde jenom o mě.
Mých 5 tipů, které mi pomáhají vypořádat se se strachem o dítě
- Myslet pozitivně
- Mít kolem sebe lidi, na které se mohu spolehnout
- Žít v přítomnosti a neříkat si „co kdyby“
- Ověřovat si informace z odborných zdrojů a nenechat se ovlivňovat některými médii, internetovými diskuzemi atd.
- Eliminovat vážná nebezpečí, např. zabezpečit elektrické zásuvky pojistkami
Strach o dítě ve mně přirozeně je, ale vědomě mu nedávám příliš prostoru. Vůbec nejvíc mi pomáhá to, že si nepředstavuju katastrofické scénáře a nemaluju čerty na zeď. A jak se se svými mateřskými strachy vypořádáváte vy?
