Tak tady je, přímo od mgr. Hubatky:
Kdybych měl uvést nejčastější přínosy myšlenkových map ve školství, uvedl bych asi následující:
Schéma a struktura učiva
Ve stromové, pojmové mapě si názorně zakreslíme strukturu a členění daného učiva. Například rozdělení živočišného druhu, historických událostí, politické struktury… Toto využívají jak učitelé pro zvýšení názornosti, tak studenti pro lepší pochopení učiva. Je to asi nejčastější využití.
Jako forma zápisu učiva
V myšlenkové mapě je zakreslen zápis hodiny a jejího obsahu. Je to de facto obdoba zápisků do sešitu, ovšem s několika odlišnostmi. Jednak je tento zápis stručnější, rychlejší a menší. Zaměřuje se jen na podstatné a hlavní, ale současně je vidět, co je hlavní učivo a co rozšiřující. Co se musí umět vždy a co je navíc. Co s čím souvisí, z čeho vychází atp. Výhoda je i v tom, že zápis v této myšlenkové mapě si čteme – učivo si opakujeme – řádově v desítkách sekund. V textové podobě podle délky zápisu mnohem déle. Zde právě myšlenkové mapy pomáhají lidem s poruchou učení nebo pozornosti. Veškerý obsah totiž dostáváme do jednoho grafického obrazu.
Nechci, aby byla metoda myšlenkových map přeceňována nebo byla vytvářena falešná nadměrná očekávání. Je zde také totiž jedno „ale“. Aby byla tato forma zápisu skutečně užitečná a efektivní, musí se uživatel sám na tvorbě mapy aktivně podílet. Nazývám to prvek aktivity. Jakmile je jen pasivní příjemce cizí mapy – jen si ji opíše, obkreslí, přidaná hodnota, o které se zmiňuji, mizí, nebo je velmi malá. Užitek nastává opravdu jen v okamžiku, kdy si každý vytvoří svoji mapu. Pak si nejen více zapamatuje, ale i na delší dobu.
Jako metoda brainstormigu a diskuze nad daným problémem
Zde myšlenková mapa funguje jako zachycení myšlenek, názorů nebo řešení, které se nabízejí. Jejich zápisem, setříděním i dalším zpracováním se nám může objevit nové řešení nebo uvidíme optimální řešení, třeba s nejmenším počtem zádrhelů či komplikací.
Ve školství mají myšlenkové mapy své místo i v oblasti projektového učení nebo plánování. Právě pro svoji názornost, ale i pro schopnost postihnout celé spektrum aspektů a podmínek; jinými slovy vše zaznamenat tak, aby se na nic nezapomnělo. V Anglii jsem viděl využití myšlenkových map také jako výstup žákovské práce.
V neposlední řadě je to nástroj pro vedení a řízení porad, projektů, zkrátka pro manažerskou činnost.
Rodičům, zejména těch menších dětí, bych rozhodně doporučil, aby první mapy udělali pod jejich kontrolou a vedením. Navrhuji následující algoritmus, jak učit své děti práci s myšlenkovou mapou. Jde o doporučení rozepsané do několika kroků a zásad, ovšem v praxi osvědčené doporučení.
1.
Nejprve si udělejte svoji mapu sami. Nebo raději více. Na počátku doporučuji jednoduchou na snadné téma. Pozor! Téma, které se zdá být snadné, většinou není. Ideální je třeba plán nějaké malé akce – víkendové grilování, rodinný výlet do zoo atp. Nehodí se pohádky, příběhy. To bývá velmi složité a náročné. Zde si vyzkoušíte složitost a náročnost tvorby map. Často bývá realita odlišná od očekávání. Hlavně to zas taková sranda není, jak se někdy klamně píše. Vážnějším zájemcům se hodí si přečíst jeden či více článků či knih o MM.
2.
Než začnete s dětmi mapu tvořit, stručně jim vysvětlete, co budete dělat a k čemu je to dobré. Já navrhuji, že si uděláte (u těch nejmladších dětí) rozdělení zvířátek. Na domácí a lesní a ty zase na vodní a suchozemská anebo na masožravá a býložravá atp. Zkrátka jim tímto vysvětlíte systém členění – to, že jednotlivé větve mapy jsou rozděleny podle nějakého znaku nebo kritéria. Učíte je tím určité formě analytického myšlení. U starších dětí se mi osvědčil jako tréninková MM plán akce nebo plán nákupu dárků na Vánoce.
3.
První mapy dělejte společně, pod vaší kontrolou a dohledem, ale spíše jen korigujte špatné způsoby tvorby, ale zas tak moc jim do toho nezasahujte. Je to přece jen jejich mapa, ne vaše.
4.
V dalším kroku jim nechte udělat mapu úplně samotné, jen lehce a taktně upozorněte na logické nebo formální chyby. (Je to načmárané, překrývají se jednotlivé pojmy, míchají hruška a jablka dohromady…)
5.
Nakonec je nechte udělat mapu samotné, a to v barvě s obrázky atp. Právě to, že tam mohou dát svou vlastní invenci, mají svobodu volby barev, tvarů i obrázků, je láká a podporuje jejich kreativitu v té nejlepší formě. Učí je to přemýšlet, logicky analyzovat, třídit a dávat do souvislostí. Učí je to koncentraci a soustředění. Propojuje to jejich levou, logickou a pravou intuitivní a tvořivou hemisféru mozku. V závěru mají navíc ryze vlastní výsledek – svoji myšlenkovou mapu.
Jak pak s myšlenkovou mapou pracovat?
Tím to ovšem nekončí. Naopak. Aby byla jejich myšlenková mapa opravdu užitečná, a ne jenom obrázek, který je ihned po dokončení opuštěn a zapomenut, je třeba je naučit ještě s mapou dále pracovat.
Je-li to například ten obrázek zvířátek, je vhodné si o tom popovídat. Co tam je a proč. A proč zrovna toto patří sem a ne jinam. A co z toho plyne. Právě tato fáze je velmi užitečná a završuje proces učení i zapamatování. Naučí se tak proces, který později budou umět zopakovat a v jiné podobě použít znovu, třeba u jiného tématu. V případě myšlenkové mapy – plánu se zase naučí se k němu vracet a třeba se jej držet při realizaci. Seznam dárků na Vánoce je učí na nikoho nezapomenout, uvědomit si, kde to budou kupovat a s kým. Také kde na to vezmou peníze (nejbolestivější část), tím pádem, co je reálné a co ne. Mohou si jednotlivé položky v mapě odškrtávat a případně měnit atp. Není také špatné si jejich mapy schovat a s odstupem času jim je ukázat.
Lidé se mě občas ptají, jak poznají, že je mapa opravdu dobrá. Na to je velmi snadná odpověď. Jejich myšlenkové mapa je dobrá, pokud je pro ně užitečná. Proto musí být jejich, nikoliv cizí. Byť by ta cizí byla neuvěřitelně kreativní a propracovaná. Vlastní, byť jednoduchou, nic nevyváží.
Myšlenková mapa je výsledek – otisk vaší mysli. Je to tedy věc velmi individuální, jedinečná až intimní. I když jsem ve škole dělal s celou třídou myšlenkovou mapu na jedno téma a žáci si mohli pomáhat a radit, tak nikdy jsem nenašel dvě stejné mapy. Podobné ano, ale stejné nikdy. Měl jsem tam pětadvacet originálů, tak jako dětí.
Pro názornost si ukážeme i základní fáze tvorby mapy:
1. krok
První je téma. Centrální bod (jádro) ze kterého vychází všechny větve. Jeho volba by měla charakterizovat celé téma, hlavní myšlenku nebo cíl MM.
2. krok
Potom se vytvoří první linie – hlavní větve. Klíčové body, hlavní členění, nejdůležitější oblasti atp.
3. krok
Potom nastupuje 2. + 3. linie. Další větve více členící a blíže definující hlavní oblasti. Problém (téma) se rozpadá na detailnější části.
4. krok
Dodání obrázků, grafiky, úprava struktury barev, někdy přidání dalších větví (nebo naopak ubrání atp.) Konečná úprava je stejně důležitá jako celý proces. Detaily tvoří celek.
Závěrem bych rád uvedl, že tvorba i užití myšlenkových map je dovednost jako každá jiná. Tedy kvalita a užitečnost je přímo úměrná času a praxi, kterou této činnosti věnujeme. Opakování dělá mistra, takže přeji hodně úspěchů, nadšení a trpělivosti při tvorbě myšlenkových map a při rozvoji myšlení vašich dětí.
