Co však ona sama a její rodina jí nejraději? O tom a o spoustě dalších věcí se dočtete v našem rozhovoru, který jsme s ní udělali těsně před křtem její první kuchařky nazvané prostě Karolína.
Dobrý den, Karolíno, za chvíli začne křest vaši kuchařky, jak se cítíte?
Příjemně vzrušeně, je to moje první kuchařka, takže je to zážitek. Doufám, že pak vyjdou i další.
Už je plánujete?
Ráda bych, ale člověk nemůže moc plánovat.
V Česku je hodně pořadů o vaření a vychází velké množství kuchařek, v čem jsou vaše recepty unikátní?
Nevím, jestli unikátní, ale jsou trošku jiné díky tomu, v jaké jsem situaci. Jsem pracující ženská, která má tři děti, snažím se všechno stihnout tak, aby s tím nebylo moc dřiny, aby to byla taková radostná práce. Chci, aby jídla byla jednoduchá, ale zároveň měla nějaký šmrnc, aby to zase nebyla taková ta jednoduchost, která člověka otráví.
Jak byste definovala současný trend ve stravování, kam se to celé žene?
Já si myslím, že nám čím dál víc záleží na tom, co jíme. Což mi přijde úplně skvělý. Mám radost, když vidím, že i lidé kolem mě, kterým třeba před pěti lety bylo jedno, co jí, tak teď už dávají pozor, vybírají kvalitní suroviny, vaří tak, jak to já mám ráda – jednoduše ale z kvalitních věcí, nekomplikované chutě. Dobré jídlo je důležité i proto, jaký pak máte pocit ze života. Když dobře a kvalitně jíte, tak se cítíte lépe, jste zdravější, energičtější. Myslím si, že celkově jdeme správným směrem.
Kde se kvalitní potraviny dají sehnat, pokud tedy pomineme farmářské trhy?
Řekla bych, že i situace v hypermarketech se zlepšuje, musí totiž reagovat na to, co po nich zákazníci chtějí. A tak často nakupuji i v normálních obchodech, chodím samozřejmě ráda i na trhy, ale na to člověk nemá vždycky čas.
Snažíte se přetvářet recepty ze starších kuchařek tak, aby lidem chutnaly i ve 21. století. Jaký na to máte trik?
Já mám hrozně ráda staré kuchařky, konkrétně z 20. let minulého století, různě je hledám v antikvariátech, mám je doma. Tenkrát se do všeho dávalo hodně mouky. V těch kuchařkách se často píše: „Tento pokrm splňuje funkci sytivou.“ Já si myslím, že my už nepotřebujeme se tolik sytit. Dnes jsme i tak hodně nasycení, nepotřebujeme, aby nás to jídlo zacpalo, ale vlastně z něj potřebujeme dostat vitamíny, minerály a další látky, které nám pomůžou ke zdraví. Ale nepotřebujeme tloustnout, že jo.
No to nikdo…
Přesně (směje se). Já ty staré recepty mám ráda a vlastně mám ráda i tu atmosféru, kterou doma dělají, když se něco vaří nebo peče. Snažím se hodně ubírat tu mouku, omáčky moc nezahušťovat, aby to bylo lehčí, svěžejší.
Které jídlo byste doporučila ženě, která chce po celém týdnu v práci potěšit rodinu dobrým obědem, ale zároveň nechce strávit u sporáku déle než hodinu?
Záleží samozřejmě na tom, při jaké příležitosti se oběd dělá, a také záleží na rozpočtu. Já třeba úplně miluju minutkový kachní prsa, máte to hotové za 15 minut, je to strašně dobrý. Celá moje rodina to má ráda. Je to ale samozřejmě dražší jídlo, proto ho nedělám dvakrát týdně.
Máte nějaký další tip?
U nás doma strašně dobře fungují medová kuřecí stehýnka, takový ty paličky malinký medový se sezamem. Moje děti to mají strašně rády a je to rychle hotové. Anebo třeba burgery! Dělám domácí burgery tak, že si koupím kvalitní maso, namelu si ho, děti to zbožňují. Všechny starší děti mají rády rychle občerstvení, tak jim ho ty burgery asi připomínají. Ale já jim to udělám doma, aby to bylo kvalitní.
A co houska?
Když mám čas, tak si tu housku upeču, to je samozřejmě nejlepší, ale když je fofr, tak koupím.
Už se připravujete na Vánoce?
Budu muset, zjistila jsem, že jsou za měsíc (směje se). Dneska budeme odpoledne péct perníčky. Zatím se připravuju spíš duševně, než že bych měla přichystané dárky. Spíš tak přemýšlím, co se bude dělat. My nejvíce milujeme tu atmosféru samu o sobě. Podle mě není důležité cukroví jako takové, ale spíše ta atmosféra kolem něj.
Máte recept na efektivní, ale klidný nákup dárků?
Nemám. Co se tyče dárků, jsem vždycky taková nejistá, jestli se trefím. Takže přemýšlím a dost často je to na poslední chvíli, nejsem v tom dobrý příklad.
Co byste doporučila ženám, které chtějí ozvláštnit vánoční tabuli, mít tam jak tradiční prvky, tak i něco nového?
Já třeba dělám takový rybí pekáč. Vždycky jsme dělali klasického kapra v trojobalu, ale postupem času jsem zjistila, že čím dál méně lidem to chutná. Už to vlastně skoro nikdo nechtěl. Dělala jsem to jako klasiku, ale ta mladší generace už to moc nejí. Zjistila jsem, že úplně nejlepší je, vzít hned několik druhů ryb, dát to společně do pekáče a upéct to s bílým vínem, česnekem a bylinkami. Máte to za 20 minut hotové, nemusíte s tím vůbec nic dělat, jen to šoupnete do trouby, pak to zase vyndáte. Spoustě lidí, například i u nás v rodině, to chutná daleko víc než klasický kapr v trojobalu. Takže dělám oboje. Pár kousků v trojobalu – kdo chce tradici, tak ji má – a ostatní si dají pečené ryby s vínem. Je to bezva.
Máte i další postřehy, co se v průběhu let změnilo?
Doma děláme například ovocný salát. Někdo třeba peče dort. Také jsem to dřív zkoušela, ale už to nikdo nejedl, protože všichni byli strašně přejedení. A ovocný salát z exotického ovoce to celé odlehčí… s troškou nějakého alkoholu.
Co většinou děláte 25. prosince?
To máme další rodinné Vánoce s širší rodinou, takže zase se přejíme a 26. prosince jedeme za našima, kteří jsou v Děčíně. A zase jíme. A pak 27. už si všichni dáváme hladovku, protože už jíst nemůžeme (směje se).
Co plánujete na začátek nového roku, říkala jste, že plánovat se nedá, ale přeci jenom?
Na dovolenou asi nepojedu, protože neumím moc lyžovat, ale mám v plánu se to naučit. Já bych nejradši ten leden a únor pojala odpočinkově, protože jsou to měsíce, které jsou šedivé. Já mám ráda světlo a teplo. Když začne zima po Vánocích, tak už je na mě moc dlouhá. A to je přesně ten čas, kdy jsem radši doma, čtu si. Mám tam rozsvícené různé lampičky a svíčky. A úplně nejlepší je nedělat vůbec nic.
