Za velkou část všech změn ve zdejší výuce samozřejmě může změna politického režimu. Dnešní děti se už neučí, že při výbuchu atomové bomby si mají lehnout patami směrem k výbuchu a dobře vědí, že něco takového je nezachrání. A protože takových změn, které navíc nejsou zabarvené politickou minulostí, je o něco víc, dali jsme dohromady několik vědeckých poznatků, o kterých víme, že se je dnes děti učí právě naopak.
Pluto už není planeta
Začneme asi nejklasičtějším příkladem, kdy se vědci rozhodli přepsat učebnice. Tím je vyřazení Pluta ze seznamu planet. Stalo se tomu tak v roce 2006. Pluto bylo přeřazeno do kategorie trpasličích planet. V důsledku tohoto kroku se děti učí už jen osm planet sluneční soustavy.
Železo ve špenátu
Možná jsme to na začátku trošku přehnali, že začneme nejklasičtějším příkladem. Nyní ale následuje spíše jeden vědecký přehmat. Je jím množství železa ve špenátu. Pamatujete si, jak si všichni hráli na Pepka námořníka, když dostali špenát na talíř? Nebo naopak na ty řeči od učitelů a rodičů, že špenát je plný železa, a měli byste ho tedy dojíst do posledního lístku i v případě, že ho nemáte rádi? No, a nakonec se v dospělosti dozvíte, že je všechno jinak a že jen někdo v laboratoři netrefil desetinnou čárku.
Periodická tabulka prvků
Teď si zabrouzdáme do světa chemie. Ať už vás bavila periodická tabulka prvků nebo ne, učili jste se s nejvyšší pravděpodobností o 6 prvků méně než současná generace. Až v roce 1997 totiž byly oficiálně pojmenovány a přidány do tabulky prvky rutherfordium, dubnium, seaborgium, bohrium, hassium a meitnerium. Tyto prvky byly sice objeveny v letech 1964 až 1984, ale až v roce 1997 se vědecká společnost dohodla na jejich pojmenování.
Brontosaurus není dinosaurus
Stále si myslíte, že brontosaurus je dinosaurus? Bohužel není. Jedná se o další chybu vědců. O této chybě se vědělo už v roce 1903, ale dlouhá léta trvalo, než se vymazala z učebnic. Jak se to mohlo stát? Paleontologové v 19. století omylem přiřadili lebku kamarasaura ke kostře apatosaura a prohlásili, že jde o nový druh. Není divu, že v tento omyl věřilo a stále věří mnoho lidí, když samotným přírodovědným muzeím trvala náprava tohoto omylu přes 70 let.
Střídání ročních období
Teď se přiznáme, že příčinu následující mystifikace se nám nepodařilo zjistit. Nicméně když se na ulici kohokoliv zeptáte, co je příčinou střídání ročních období na naší planetě, většinou se dozvíte, že za to může vzdálenost Země od Slunce. Jenže není tomu tak. Za střídání ročních období může sklon zemské rotační osy, který je 23,5°. Vždyť rozdíl mezi nejbližším a nejvzdálenějším bodem od Slunce jsou pouhá 3 %. Nejhorší na této mylné informaci ze školních lavic je, že tento fakt je znám desetiletí. Vyčerpávající vysvětlení najdete zde.
Složení zemského jádra
Poslední kousek je také ze zeměpisu a týká se opět naší planety. Většinou se na školách učilo, že zemské jádro je tekuté. Jenže není tomu tak. Zemské jádro je koule o poloměru 1250 km a je složeno z železa a niklu. Je zajímavé, že této chyby se nevyvarovali ani v Hollywoodu, kde vznikl film Jádro. Bohužel, i zde bylo tekuté.
Pokud vás napadají další fakta, které jste se ve škole učili a s nimiž už u současných školáků neobstojíte, podělte se o ně v diskusi pod článkem. :)
